Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Tým
odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a
cizích jazyků nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností
pocházejí z bitvy
u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i
poškození kostí naznačují, že se ve středočeské kostnici v Žehuni dochovaly
kosti husitských válečníků. Typických poškození, která by mohla pocházet od
husitských zbraní, si zde prof. Smrčka všiml již v roce 2017. „Našli jsme
přes 42 kostí, které nejspíše poškodily husitské zbraně, jako jsou například
okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost
mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od
husitských kuší, sudlice či sekery,“ vysvětluje paleopatolog.
Deset lebek pak bylo podrobeno CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice ve
VFN, kde primář MUDr. Josef Hořejš, CSc., vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Výsledky
unikátního vyšetření přesvědčily odborníky, aby provedli radiokarbonové
stanovení stáří kostí. Vzorek jedné
z poraněných lebek proto putoval na
datování do Radiokarbonové laboratoře
v polské Poznani. Zde pomocí poločasu
rozpadu radionuklidu uhlíku (14C) zjišťují věk archeologických
památek
a geologických útvarů. „Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že
kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření
dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444,
přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné,
že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pocházejí,“ ozřejmuje prof.
Smrčka, který nyní očekává zpřesňující závěry vyšetření již třetího kosterního
vzorku. O svých poznatcích bude diskutovat také s historiky, a to na březnovém
sympoziu přímo v Žehuni.
klu
Foto: Markéta Sýkorová