Etika je oborem provázejícím medicínu od samotného jejího počátku a prodělala spolu s ní dlouhý vývoj, přičemž dějinný rozměr je pro tento obor určující. V posledních desítkách roků došlo v medicíně díky moderním technologiím k prudkému pokroku. Souběžně s tím se rozvíjela též filosofická etika a etika politiky včetně důrazu na lidská práva. Obojí se hluboce promítlo do moderní lékařské etiky s důsledkem zavedení nového pojmenování pro ni, totiž bioetika. Bioetika ovšem po metodické a heuristické stránce stále spadá do filosofie a filosofie poskytuje jinak interdisciplinárnímu prolínání rozmanitých oborů dalších zastřešení. Obor bioetiky v doktorském studiu přímo navazuje na studium pregraduální zavedené do lékařského vzdělání hned po revoluci v roce 1989 a spočívající v povinném kurzu v rozsahu 75 výukových hodin celkem ukončeném povinnou zkouškou.

Bioetika je moderní disciplínou spadající svou metodou mezi filosofické obory se širokým interdisciplinárním záběrem. Zaměřuje se na palčivé problémy morální i normativní současné medicíny a jejími východisky jsou otázky vztahu mezi lékařem a pacientem, dignity lidské bytosti i morálního statutu fétu a embrya, systému spravedlivého zdravotnictví, právního rozměrem lékařské péče, péče o hendikepované jedince, smrti a umírání, výzkumu na lidské bytosti, možnostmi genové diagnostiky a terapie, terapeutického klonování a léčby kmenovými buňkami i otázky další.

Úkolem je kriticky objevovat hodnoty relevantními pro oblast zdravotnictví a pracovat s nimi na základě přísně vedené argumentace v duchu deontické logiky i logiky obecné. Kromě toho je třeba získat pojmovou výbavu vytvořenou v minulosti a získat též řadu znalostí dějinné povahy. Zároveň je třeba seznámit se se základními problémy moderní medicíny a naučit se aplikovat získané znalosti v lékařské praxi na všech úrovních.

Základní filosofické zaměření tohoto akreditovaného oboru je takové, že se klade důraz na moderní metody zkoumání vycházející zejména z fenomenologické tradice a na zakotvení v klinické praxi některého z mnoha oddělení při angažovaných lékařských fakultách.

Další informace ke studiu programu Bioetika naleznete na stránkách Ústavu humanitních studií v lékařství 1. LF UK. 

Základní povinnosti:
- Předměty:
B90029 Filosofické metody v 1. ročníku na 2 semestry; seminář uzavřen kolokviem
B90030 Dějiny filosofie v 1. – 4. ročníku; uzavřené kolokviem
B90232 Filosofická četba v 1. – 4. ročníku; uzavřené kolokviem
B90233 Etika genomiky a počátku života v 1. – 4. ročníku; uzavřené kolokviem
B90234 Etika v neurologii a neuropsychologie v 1. – 4. ročníku; uzavřené kolokviem, více informací zde
B90003 Anglický jazyk v 1. – 4. ročníku uzavřený zkouškou na Ústavu jazyků a dějin lékařství, či získáním mezinárodního certifikátu (TOEFL apod.)

- Účast na pravidelných prezentačních seminářích jednou měsíčně po dobu celého studia a závěrečná prezentace vlastní dizertační práce před konáním samotné obhajoby.

- Státní doktorská zkouška z Bioetiky v jejím plném rozsahu.

Případnou změnu povinností určí OR dle zaměření tématu, téze práce a předchozího vzdělání studenta s tím, že ta se zanese do ISP.
Mezi povinnosti studenta patří také průběžná četba odborných filosofických pramenů se schopností prezentovat je a průběžná pravidelná komunikace se školitelem se zapracováním jeho připomínek k sepsaným částem práce.

Vlastní disertační práce má povahu monografie na dané téma a spočívá v obhajobě téze uvedené hned na začátku knihy s jejím potvrzením na konci knihy na základě důkazů. Počítá se s průměrným rozsahem 200–300 stran s tím, že 100 stran je nejzazší spodní hranice. Pramenů je třeba uvést dostatečný počet, přičemž spodní hranice je sto, avšak každý pramen musí být v textu určitým způsobem zastoupen; vykazování pramenů bez odkazu v textu přípustné není a prameny nelze ani opakovat.
K obhajobě disertační práce lze přistoupit po splnění všech uvedených povinností s dokladem o publikování alespoň dvou prací coby první autor v recenzovaném časopise či recenzované knize a o vystoupení alespoň na dvou konferencích i dvou přednáškách pro odbornou veřejnost v rámci fakultní výuky.
Zároveň je nutné před podáním disertační práce prezentovat ji před OR a s podanou disertační prací je nutné dodat autoreferát.

Požadavky na tvůrčí činnost:
Publikace alespoň dvou prací coby první autor v recenzovaném časopise či recenzované knize na základě jejího předložení.
Schopnost vyjádřit souvisle základní myšlenku prokázaná na dvou konferencích a na dvou přednáškách pro odbornou veřejnost v rámci fakultní výuky.
Schopnost užívat v diskusi argumentů prokázaná aktivní účastí na intramurálních či extramurálních seminářích (semináře například organizované UHSL či Institutem teoretických studií UK) s vlastní prezentací. Prezentace je prokázána tím, že student je zařazen do programu. Účast na seminářích je pouze doporučená.

Požadavky na absolvování stáží:
Doporučen je pobyt rázu stáže, kursu či semináře na zahraniční odborné instituci trvající v souhrnu jeden měsíc a alternativně podíl na výzkumném projektu s mezinárodní účastí. Každý student má garantovanou možnost vyjet na stipendium do prestižního The Hastings Center v USA na základě toho, že doc. PhDr. MUDr. Jan Payne, Ph.D. je fellow (visiting profesor) této instituce s volebním právem. Kromě toho je k dispozici účast na akcích zprostředkovaných odbornou společností ESPMH (European Society for Philosophy of Medicine and Healthcare).

Státní doktorská zkouška:
Státní doktorskou zkoušku vykoná uchazeč teprve poté, co splnil následující povinnosti:
1) Absolvování základních povinných kurzů podle rozpisu s možnou korekcí ze strany OR buď ve směru uznání daného předmětu díky předchozímu studiu daného oboru, anebo naopak přidání některého dalšího předmětu v souvislosti zpracování zvoleného tématu disertační práce.
2) Jazyková zkouška z angličtiny.
3) Účast na prezentačních seminářích každý měsíc na základě prezenční listiny.
Zkouška probíhá před komisí a spočívá v prokázání znalostí jednak z odborné bioetiky a jednak z obecné etiky na základě dvou otázek vybraných ze seznamu otázek pokrývajícího celý okruh.