Přehled zpráv Letiště bez kuřáckých budek 1 1.5.2018 19:00 ČT 1  Zpráva        ... zákaz platí i v nemocnicích s jednou výjimkou. Zaměstnanci i pacienti mohou ke kouření využívat tato označená místa. Michal SCHNEIDER, mluvčí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky. Zatož pacienti nám dělají... Pylová kalamita 2 30.4.2018 22:00 ČT 24  Zpráva        ... Fabiánová, Česká televize. Daniel TAKÁČ, moderátor - V Událostech, komentářích Jitka Petanová, imunoložka Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý večer. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav... Magazín víkend už dnes večer na Nově 3 1.5.2018 19:30 TV Nova  Zpráva        ... u nás uplatňovat doc. David Feltl. Přesně mířená dávka záření zabíjí nádor téměř bez vedlejších účinků. David FELTL, ředitel Onkologického centra VFN Praha - Mícha dostane 20%, čili pohoda úplná. Jícen dostane nějakých30 %, takže minimum. Průdušnice ještě míň. Plíce. Druhá plíce úplně... Našim kostem pohyb svědčí 4 2.5.2018 Lidové noviny  Strana 14  Medicína   IVANA MATYÁŠOVÁ   ... lidem, kteří prodělali osteoporotickou zlomeninu, ať radši nikam nechodí a moc se nehýbou,“ uvádí Martin Matoulek, internista a tělovýchovný lékař z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a spolku VŠTJ Medicina Praha. „Dnes ale už bezpečně víme, že... Módní diety někdy zvýší riziko osteoporózy 5 2.5.2018 Lidové noviny  Strana 15  Medicína   IVANA MATYÁŠOVÁ   Ve většině evropských zemí lidé konzumují nedostatečné množství vitaminu D, říká Miroslava Matějková z oddělení nutričních terapeutů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. * LN Do jaké míry může jídlo ovlivnit vznik a vývoj osteoporózy? Skladba stravy může tuto nemoc ovlivnit až z... Kalendář 6 30.4.2018 Katolický týdeník  Strana 8  Příloha - Pražská arcidiecéze     ... sochaře Petra Váni o mariánském sloupu, 12. 5. od 16.00, Staroměstské náměstí. Koncert duchovní hudby, 14. 5. v 16.00., kostel sv. Kateřiny, VFN. Biskupské svěcení Mons. Zdenka Wasserbauera, 19. 5. od 10.00. v katedrále sv. Víta, Václava, Vojtěcha. Program Navalis: Zahájení na... Vysoký cholesterol ohrožuje i náš mozek 7 30.4.2018 Naše rodina  Strana 25  Zdraví   Renáta Šťastná   ... se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn," uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. z kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK. „S ohledem na její častý výskyt u české populace byly možnosti snížení rizika první CMP prostřednictvím snižování krevního tlaku... Kdo bude učit na medicíně? 8 30.4.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 14  Vzdělávání   Mgr. Pavlína Perlíková   ... přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK a MUDr. Lukáš Lacina, odborný asistent Anatomického ústavu 1. LF UK a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Představitelé fakult se shodli na tom, že učit budoucí lékaře stále považují za radostné a prestižní povolání, nicméně je stále... Mnohočetný myelom: opomíjené onemocnění 9 30.4.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 30  Klinická praxe   MUDr. Andrea Skálová   ... že pacient s mnohočetným myelomem vystřídá šest i sedm různých léků,“ vysvětluje prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Upozorňuje tak i na význam klinických studií, které zpřístupňují moderní léčbu více pacientům. Zejména biologická léčba, která je... Nové znalosti o mozku 10 30.4.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 33  Klinická praxe     ... Zamezit mimovolním pohybům se touto metodou daří také u dystonie a jiných pohybových poruch,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Za uplynulých 20 let bylo v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO)... Ples sester opět na Žofíně 11 30.4.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 34  Sestra a ošetřovatelství   (pp)   ... Prague, postarali i David Deyl a Jožka Šmukař s kapelou. Celým večerem provázel Petr Rychlý. Královnou plesu se stala Mgr. Veronika Hauerová z VFN v Praze. Partnery Plesu sester byly společnosti B. Braun Medical, BHS, Bonno, Cadenza, Dr. Max, LINET, SATUM Czech, Renomia Benefit,... Nafouklé břicho. Poradíme vám, jak se ho zbavit. Pozor na alergeny a sůl 12 1.5.2018 maminka.cz  Strana 0     Michaela Láchová, Časopis Maminka   ... střevech. „K těm nejběžnějším příčinám patří konzumace nezdravých anebo pro nás nevhodných potravin a přejídání se,“ říká MUDr. Kateřina Písecká z VFN v Praze. Nafouklé břicho může být také důsledkem premenstruačního syndromu, kterým pravidelně trpí až třetina žen v plodném věku. Objevuje... Antidepresiva a co byste o nich měli vědět 13 30.4.2018 protisedi.cz  Strana 0     Ludmila Hamplová   ... které dnes léčíme a jsme schopni jim účinně pomoci, nebyla léčena vůbec,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ani dnes ale nejsou léčeni všichni lidé, kteří by to potřebovali, což se týká všech zemí světa.... Zaměstnanci ČEZ vybrali 1626 kg oblečení pro charitu 14 1.5.2018 roklen24.cz  Strana 0       ... podpora pacientů i zdravotnického personálu. Nejdéle působí v Thomayerově nemocnici, dále ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, v IKEM a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Posláním organizace je vnášet do nemocničního prostředí více mezilidského kontaktu a propojovat... Nemocniční paliativní péče není jen pomocí na samém konci života 15 30.4.2018 tribune.cz  Strana 0       ... pacientů a v některých případech dokonce i prodloužit,” vysvětluje MUDr. Ondřej Kopecký, vedoucí nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které vzniklo v rámci programu Spolu až do konce. Jak vysvětluje, zvlášť erudovaní specialisté zde... Žluté Česko. Teplé a suché počasí přineslo pylovou kalamitu, trpí už i nealergici 16 1.5.2018 ceskatelevize.cz  Strana 0       ... další druhy pozdních stromů. A v následujících dnech nás čekají pyly trav,“ upozorňuje imunoložka Jitka Petanová z Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Předchozí pylové sezony podle ní nebyly tak závažné a pacienti tolik potíží neměli. Nepotřebovali tak... Pražské letiště zrušilo kuřácké koutky. Cestujícím vadil zápach, kuřákům malý prostor 17 1.5.2018 ceskatelevize.cz  Strana 0       ... zoologických zahradách, nemocnicích a na letištích. Některé instituce však mohou vyhradit pro kuřáky místo venku. Takové řešení zvolila například pražská Všeobecná fakultní nemocnice. „Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky. Zato pacienti nám dělají... PET DIAGNOSTIKA JE PŘESNÁ A ŠETRNÁ 18 1.5.2018 hcom.cz  Strana 0       ... bolestech páteře. Novinkou je diagnostika Alzheimerovy choroby." Jak jsme na tomDnes máme v ČR dvě PET/MR kamery a 15 PET/CT kamer, například ve VFN v Praze, ve fakultních nemocnicích v Ostravě a v Plzni, v Masarykově onkologickém ústavu v Brně nebo v jihlavské nemocnici. V posledních... KALEIDOSKOP 19 1.5.2018 hcom.cz  Strana 0       ... hlubokou mozkovou stimulacíNa konci března uplynulo 20 let, co byla v Nemocnici Na Homolce ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK, VFN v Praze, která nyní pokračuje i s jejím Centrem pro intervenční terapii pohybových poruch (iTEMPO), úspěšně zavedena léčba hlubokou mozkovou... Malá pardubická Live: tři zajímavé oční operace v přímém přenosu 20 30.4.2018 pardubice.nempk.cz  Strana 0     Dušan Korel   ... pořádajícího očního oddělení Pardubické nemocnice Jan Novák, který byl zároveň odborným garantem akce a spolu s Evou Klofáčovou z Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Praha prováděl i operace. První z nich se týkala hemoftalmu, tedy prokrváceného nitra oka z novotvořených cév při... Meningokok 21 30.4.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... dlouho, nejsou. Věřím ale tomu, že titr protilátek úplně nevymizí. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1141 vyrážka a zvětšená uzlina 22 30.4.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... že uzlina v třísle je reaktivně zvětšená. Více se nemohu vyjádřit. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1141 Abkm nebo ne 23 30.4.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... 3) přechodná dysmikrobie s hlenem ve stolici, která se ztratila. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1143 Tři roky tomoterapie. Zatím tisícovka ošetřených pacientů 24 1.5.2018 trendyzdravi.cz  Strana 0       Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v... Plné znění zpráv Letiště bez kuřáckých budek Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018 19:00  ČT 1  Zpráva    Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Letiště Václava Havla zrušilo kuřácké koutky. Ode dneška platí zákaz ve všech prostorách. Zapálit si bude možné už jen venku na vyhrazených místech. K rozhodnutí letiště dospělo po stížnostech cestujících. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Ještě včera si krátili cestující čekání na odlet kouřením v této prosklené budce. Letiště ji postavilo v tranzitním prostoru po zavedení protikuřáckého zákona. Teď se ji ale rozhodlo zrušit. Marika JANOUŠKOVÁ, mluvčí, Letiště Václava Havla Praha -------------------- My jsme se rozhodli po důkladné roční analýze, kdy jsme dávali dohromady stížnosti od cestujících, kteří si převážně stěžovali na zápach ze stávajících kuřáren. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Mnozí kuřáci zase kritizovali malý prostor. Navíc se ukázalo, že ho nevyužívá tolik lidí. Marika JANOUŠKOVÁ, mluvčí, Letiště Václava Havla Praha -------------------- Jsme se dívali na počty tranzitujících cestujících, pro které toto řešení bylo určeno. Těch je něco kolem 2 % a naprostá většina z nich jsou nekuřáci. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Nutné investice by se letišti nevyplatily. Vybudování trvalých kuřáren musí totiž splňovat přísná pravidla. Kouřit tak lze už jen před vstupem. Takových míst je momentálně venku čtrnáct. Letiště plánuje jejich rozšíření a hlavně by chtělo, aby zóny byly dál od hlavních vchodů. Jana MORAVČÍKOVÁ, zaměstnankyně, Letiště Václava Havla Praha -------------------- Mně osobně to nevadí, když jako zaměstnanci můžeme kdykoliv vyjít ven. Markéta, turistka -------------------- Ačkoliv úplně necestuju nějak často, tak jsem kuřák, ráda bych si asi zakouřila vevnitř. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Praha navazuje na nekuřácká letiště ve Velké Británii, Španělsku nebo na stovky dalších ve Spojených státech i Rusku. Naopak na brněnském letišti rušit kuřárny zatím neplánují. Celoplošný zákaz platí i v nemocnicích s jednou výjimkou. Zaměstnanci i pacienti mohou ke kouření využívat tato označená místa. Michal SCHNEIDER, mluvčí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze -------------------- Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky. Zatož pacienti nám dělají trošku potíže, protože nám kouří, kde si zachtějí. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- To v pražské zoo jsou nekompromisní. Podle návštěvního řádu si nelze zapálit v celém areálu. Lea Surovcová, Česká televize.   Pylová kalamita Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018 22:00  ČT 24  Zpráva    Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Rychlý nástup teplého jara zavinil, dá se říct, žlutou kalamitu. Pylový prach pokrývá auta, dostává se lidem do bytů a taky do dýchacích cest. Za vysokou koncentraci pylu v ovzduší může teplo a sucho. Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka -------------------- Žlutý oblak pylu zahalil celé Česko. Za všechno může razantní nástup letního počasí. Všechno vykvetlo naráz a najednou. Alergickými příznaky trpí už i nealergici, pro alergiky je to pak náraz, který nemohou zvládnout běžnými léky. redaktorka /citace: Romana KOCHRDOVÁ, alergoložka/ /Zdroj: ČTK/ -------------------- "Alergiků máme na jaře v ordinacích vždycky hodně, letos ale všechno vykvetlo najednou." Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka -------------------- Pylová situace je opravdu vyhrocená, kvetou stromy jako dub, bříza, platan, borovice, buk nebo habr a do toho začala kvést řepka, jejíž pyl patří mezi nejagresivnější alergeny. Ty jsou jedním ze spouštěčů astmatu. Petr POHUNEK, ředitel, Česká iniciativa pro astma /Studio 6, 30. 4. 2018/ -------------------- Ty spouštěče jsou nejčastěji virové infekce, ale samozřejmě jsou to i ty alergeny, které jsou tak známé. Teď máme obrovskou sezonu pylů. Pavlína FABIÁNOVÁ, redaktorka -------------------- Právě pěstování řepky se za 100 let výrazně proměnilo a řepková pole se rozrostla skoro 70krát, třeba na úkor brambor. Ty se pěstují jen na šesti procentech plochy co před 100 lety. Pavlína Fabiánová, Česká televize. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- V Událostech, komentářích Jitka Petanová, imunoložka Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý večer. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- A vítám také odborníka na botaniku a ekologii ze stínové vědecké rady Národního parku Šumava Pavla Matějku. Dobrý večer. Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Paní Petanová, je letos pylu jako bývá vždycky nebo je ho víc nebo je ho míň nebo je ho jinak? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Je ho jinak. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Je ho jinak? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Je ho mnohem víc najednou ve velice krátkém okamžiku, v rozmezí několika málo dnů, kdy po období, kdy kvetly a byly maximální pyly časných stromů, hned nastoupila bříza a po ní další druhy ovocných stromů a v následujících pár dnech nás čekají pyly trav. Takže najednou ta sezona ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Takže najednou to končí, takže čekárny plné jsou a budou ještě. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Ještě budou. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Plnější než obvykle? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Plnější určitě. Najednou se nám vrací pacienti, kteří třeba tři roky nebo byli na kontrole, protože neměli žádné projevy alergických onemocnění a najednou se zhoršila nejenom ta klasická běžná rinokonjuktivitida, to znamená slzení očí, vodnatá rýma, kýchání, to, co běžně alergiky obtěžuje v sezoně, ale objevují se i nově pacienti s astmatem. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Počkejte, nechodili, to znamená, že neměli příznaky nebo neměli reakce, anebo si s tím dokázali poradit? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Většinou ty sezony předchozí nebyly nějak závažné a ty potíže opravdu pacienti neměli, takže proto nepotřebovali žádnou léčbu, anebo minimální a s tím vystačili, že jim antihistaminika třeba předepsal praktický lékař. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- A to znamená toho pylu je teď víc, protože je to, laicky řečeno, všechno najednou, dá se to tak říct? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- S tím bych souhlasila. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Jak je to možné, že je všechno najednou? Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- No, já bych začal možná tím, jak se vyvíjelo počasí. Vezme, vezmeme si, že ještě na konci března nebo také kolem 20. března byl mráz, byl poměrně v podstatě celodenní mráz. Poté kolem 26. března nám stále ještě mrzlo a 3. 4. již jsme měli maximální teploty nad 20 stupňů a od té doby máme velmi výrazně nadprůměrné teploty. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- A ta takhle vysoká teplota nebo ta takhle rychlá změna zaviní, že vykvete všechno najednou? Ta příroda je přece zvyklá to dělat postupně. Proč to neudělá stejně postupně, i když je tedy rychleji teplo? Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- Protože ty druhy jsou zvyklé kvést v podstatě při určité, při určité průměrné teplotě většinou, případně při dosažení určité sumy efektivních teplot a té sumy efektivních teplot, jich bylo dosaženo ve velmi krátkém období, protože třeba březen nyní by měl průměrné teploty nižší, než-li je průměr, asi tak o jeden stupeň. Duben, ještě nemáme konečná data, ale vypadá to, že bude opět až o 6 stupňů teplejší, než-li je dlouhodobý průměr. Čili ta změna z té zimy byla v podstatě rovnou do léta. A tím pádem ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- A příroda se to snaží dohnat. Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- Květou současně jak jarní druhy, tak druhy, které postupně rozkvítají běžně během celého jara. Čili začala vrba, potom to byly ty zmíněné břízy. V současnosti už začínají kvést jehličnany, třeba i taková borovice. Začínají kvést trávy. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Paní Petanová, proč vlastně člověk, někteří lidé, ono se to netýká všech, na pyl reagují takhle? Máme naprosto jasně popsané příčiny, důvody a z toho vyplývající tedy postupy léčby? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Je tam důležitou roli hrající genetika, naše genetická dispozice a díky ní dochází k nárůstu počtu alergiků v populaci. My hovoříme o tzv. atopii a atopické dispozici, což je schopnost vytvářet protilátky IgE, kterýma se uplatňuje potom první typ imunopatologické reakce, což je mechanismus, na kterém stojí ta klasická jednoduchá alergická třeba rinitida. A jak se zvyšuje počet pacientů, kteří ..., nebo zdravých osob, které mají tuto genetickou dispozici, tak ty geny potom předávají dál svým dětem, takže se očekává, že kolem roku 2020 by mohlo být až 50  % populace alergiky. Takže to je ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Dobře, tak to je princip předávání z generace na generaci, ale tak víme ... Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- /Souzvuk hlasů/. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- ... ten důvod? Dobře, zdědil jsem to, ale ptám se, jestli medicína ví, proč to je, proč ten jev nastává, proč pyl je tak agresivní, proč to udělá? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Jsme jim vystaveni, takže ta expozice tady samozřejmě vyvolává tzv. senzibilizaci a při opakovaném kontaktu ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Ale někdo si poradí. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Někdo si poradí tak, že jsou pacienti, kteří mají výraznou atopickou dispozici, a přesto nemají klinické projevy. Je to hodně individuální a těch genů tam hraje velká role, velkou roli vlastně velká část a velmi různých genů, takže se hovoří o tzv. polygenní dědičnosti. Takže těch faktorů je tady opravdu mnoho. Ale k tomu letošnímu roku ještě další faktor, který tam přispívá k tomu zhoršenému symptomatickému jaksi rozsahu, to znamená té intenzitě velkých těžkých projevů, je to, že dlouho nepršelo. Prší jenom velice krátce, nárazově, ale ve velkých časových odstupech, takže zatímco v jiných letech ty pyly byly spláchnuty deštěm, tak zatím teď na ten déšť ještě stále čekáme. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Si poletují. Dobře. Ta řepka, kterou jsem zmínil v úvodu Událostí, komentářů, přibylo jí o skoro 7 000 % za posledních 100 let. Ostatně v té reportáži jsme o tom mluvili. Je řepka nějak zvlášť nepříjemná, nebezpečná pro alergiky? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Není tak výrazný alergenem jako třeba alergeny zmíněné břízy nebo ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Právě, že pylová služba o řepce vůbec nemluví. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Mluví, má ji tam zmíněnou. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Na stránkách jsem ji nenašel. Tak jsem se špatně díval. Omlouvám se. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Je tam utajená, ale právě ji nezmiňuje v tom přehledu těch pylů, které jsou detekovány, ale v komentářích najdete o ní zmínku také. Je to dáno kvůli tomu, že na rozdíl od stromových pylů, které mají veliký dolet, desítky kilometrů až stovky kilometrů, tak pyl řepky zůstává v blízkosti těch řepných polí nebo řepkových polí a tím pádem neohrožuje tak velké počty osob, které by na ně mohly být senzibilizováni a mohli mít potom klinické projevy. Ale pokud se vydáte mezi řepková pole běhat nebo na výlet na kole, tak pocítíte případně i ten mechanický vliv. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Horší než stromy nebo traviny? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- V té blízkosti mohou dráždit i nealergiky, takže tam vůbec nemusí být ta reakce na řepku vázaná a ty IgE protilátky. Tam je to zhruba kolem maximálně 12 % z té skupiny alergenů, alergiků pokud byli vyšetřováni na specifické IgE protilátky, což není zase tak výrazné v porovnání s těmi břízami, anebo trávami a pyly trav, ale právě to, že to může působit i na nealergické osoby, tak to je to závažnější a horší. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Pane Matějko, já jsem mluvil o tom, že žluto v Česku, to je řepka nebo, nebo žluté jsou i jiné pyly, laicky řečeno? Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- No, většina pylu má žlutou barvu. U řepky se jedná o to, že má žluté květy. Ještě k tomu, jak řepka může být agresivní nebo nemůže. U ní je důležitým faktem to, že je to hmyzosnubná rostlina, čili je to rostlina, která je opylovaná hmyzem a jak je známo, tak všechny druhy, které mají opylování zprostředkováno hmyzem, tak má pyl, který málo, poměrně málo létá, poměrně málo se dostává do vzduchu. Takže ten pyl se od této rostliny dostane poměrně blízko. Kdežto hmyzosnubné rostliny, což jsou například trávy, jsou to břízy, jsou to jehličnany, tak mají větším množství pylu, který je mohutně unášen vzduchem, a proto se dostane i do velkých vzdáleností a může tím pádem ovlivnit velké množství obyvatel. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- To znamená, kdo má byt nebo auto dál od řepkového pole, řepkové pole v nedohlednu a přesto má žlutý pyl, tak má jistotu, že to není řepka, že to je něco jiného. Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- Řepky tam, něco tam může být, ale těch pylových zrn řepky je tam velmi málo. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Paní Petanová, já jsem dostal odpoledne mail od jednoho z našich diváků, který říká, že byť říkali, že řepka není to nejagresivnější, co existuje, že ten problém je v tom, že jí je hodně. Ten nárůst skoro 70krát víc za posledních 100 let a to, že je problém. Je to problém? Je to problém v tom množství? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Já si myslím, že ano, že to hraje roli právě u těch nealergických pacientů. Tam to mechanické dráždění těmi pylovými zrny, které se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění, lokální zánět. A to, co se týká těch žlutých poprašků, tam za tím mohou být právě jehličnany, které nejsou tak významným alergenem, ale které právě po několika letech, protože kvetou vždycky v nějakých cyklech tří až pěti let, tak začínají letos kvést borovice. Takže proto ta velká množství těch pylových zrn, která vytváří poprašek na autech a na všech předmětech, jakmile necháte chvilku otevřené okno. Tak to by bylo spíš ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Okamžitě. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- ... příčinou vlastně nebo příčinou může být právě pyl těch borovic. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Takže rada? Mokrý kapesník s sebou? Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- No, jenom mokrý kapesník, ale pro alergiky my běžně doporučujeme, pokud vyjíždějí někam ven v té pylové sezoně, aby nejezdili s otevřenými okny v autě, aby minimalizovali ten možný kontakt, aby se chránili, nevětrali příliš dlouho, nesušili prádlo venku, tak, aby ten spad pylu nebyl na to prádlo velký. Takže to jsou taková doporučení prostě v tom, jak minimalizovat možnou expozici. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------- Jitka Petanová, Pavel Matějka. Oběma díky za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou. Pavel MATĚJKA, odborník na botaniku a ekologii -------------------- Na shledanou. Jitka PETANOVÁ, lékařka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav imunologie a mikrobiologie -------------------- Na shledanou.   Magazín víkend už dnes večer na Nově Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018 19:30  TV Nova  Zpráva    Martin POUVA, moderátor -------------------- Český chřest byl prý kdysi slavnější než České pivo. Reportéři z magazínu Víkend se za králem zeleniny, jak se mu říká, vypravili na pole i do kuchyně. Dozvěděli se, jak s ní zacházet, proč trvá jeho sezóna jen pár týdnů? A co všechno se z něj dá uvařit? Vy se to dozvíte dnes večer. redaktor -------------------- Znali ho už ve starém Egyptě a u nás se poprvé objevil na začátku devatenáctého století. Abychom se na chřestu pochutnali, je potřeba ho dostat z pole na talíř ideálně do 24 hodin. Jindřich MALÝ, odborník na chřest -------------------- To známe všichni samozřejmě z vyprávění pana Wericha a našich dědečků, že za první republiky sed jezdilo na Hodonínsko na chřestový hody. redaktor -------------------- Sbírat ho je velká dřina. Všechno se musí dělat ručně, ale stojí za to. Chřest pozitivně působí na srdce, na prostatu, na ledviny a funguje prý i jako afrodiziakum. Podíváme se na velmi nadějnou metodu léčby rakovinných nádorů, kterou před rokem začal u nás uplatňovat doc. David Feltl. Přesně mířená dávka záření zabíjí nádor téměř bez vedlejších účinků. David FELTL, ředitel Onkologického centra VFN Praha -------------------- Mícha dostane 20%, čili pohoda úplná. Jícen dostane nějakých30 %, takže minimum. Průdušnice ještě míň. Plíce. Druhá plíce úplně malilinko. Skoro vůbec nic, takže proto já si můžu dovolit dát tamtu velikánskou a tím pádem je obrovská šance, že tu pacienta vyléčím. redaktor -------------------- V Česku jsou statisíce chat a chalup a více než 3000 zahrádkářských osad. Češi jsou prostě národ zahrádkářů. Podíváme se, jak se tenhle koníček za posledních 120 let proměnil. V magazínu Víkend se dozvíte, že nejslavnější scény filmových Star Wars vznikají na pražském Smíchově. Vypravíme se na Argentinskou rallye, ale i do kraje básníka a žárlivce Karla Hynka Máchy. dívejte se už dnes večer na magazín Víkend.   Našim kostem pohyb svědčí Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 2.5.2018  Lidové noviny  Strana 14  Medicína IVANA MATYÁŠOVÁ Osteoporóza neboli řídnutí kostí je po cukrovce druhou nejčastější dlouhodobě se projevující nemocí. Pacientů rok od roku přibývá. Chorobu provázejí závažné zdravotní komplikace. Snížit jejich výskyt má pomoci nový pilotní projekt zaměřený na rizikovou skupinu pacientů, kteří už prodělali osteoporotickou zlomeninu. Výskyt osteoporózy v evropských zemích se dost podstatně liší, proč tomu tak je, ale zatím nikdo přesně neví. Česká republika se v současné době nachází v horní třetině pomyslného žebříčku.„Některé důvody tohoto stavu známe,“ říká profesor Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti J. E. Purkyně a vedoucí osteologického centra v Hradci Králové. „Především je to malá tělesná aktivita, nezdravý způsob života včetně kouření a nedostatečné zásobení vitaminem D.“ Problém se dlouho skrývá Ještě závažnější a alarmující je ale podle jeho slov to, že máme jednu z nejvyšších „podléčeností“ v Evropě. Jinak řečeno jen malé procento nemocných dostává odpovídající péči a léčbu. Souvisí to především s tím, že tato nemoc dost často dlouho nebolí ani se nijak neprojevuje. Upozorní na sebe až ve chvíli, kdy je kost už výrazně poškozená a zlomí se i při sebemenším úrazu. Také paní Milada z Prahy zpočátku vůbec netušila, že má osteoporózu. „Napadlomě to až při jedné z přednášek univerzity třetího věku,“ říká. „Přednášející nám popisoval příznaky této nemoci a já si uvědomila, že nejméně tři z nich mám.“ V té doběměla totiž už za sebou dvě zlomeniny zápěstí, trápily ji bolesti zad a její postava se nápadně zmenšila. Lékaři z osteocentra, za kterými se vypravila, pak její podezření potvrdili. Dnes už s touto nemocí žije patnáct let, díky léčbě a pravidelným kontrolám se jí úspěšně daří držet osteoporózu na uzdě. Ale zdaleka ne každý přijde tak jako ona k lékaři v době, kdy je ještě možné zahájit účinnou terapii. Pacienti mnohdy prodělají opakovaně zlomeniny předloktí či obratle, aniž by měli tušení o tom, že souvisejí s řídnutím kostí. Zlomenina se „vyléčí“ operativně, zasádruje či jinak zafixuje, ale choroba, která ji způsobila, pokračuje dál. Stopnout další zlomeninu Mnozí lidé vnímají kosti pouze jako nosiče svalů, ve skutečnosti však jde o velmi živý metabolický orgán, jenž s námi žije i stárne. Kosti po celý život podléhají přestavbě a drobným opravám. Jestliže se proces neustálé obnovy naruší a přibude poškození, změní se pevnost i kvalita kostí, stávají se zranitelnějšími a snáze se poškodí. Svou roli při tom hraje nejenom genetika, ale také věk. Zvýšené riziko hrozí především starším lidem, kteří mají k tomuto onemocnění rodinné dispozice. Zejména pak ženám po přechodu, u nichž dochází k rychlému úbytku ženských pohlavních hormonů, které poskytují kostem ochranu. Kosti pak v období klimakteria řídnou a bývají náchylnější ke zlomeninám. Každá osteoporotická zlomenina přitom několikanásobně zvyšuje riziko, že se kost znovu zlomí. Mnozí nemocní zůstávají v důsledku toho těžce postižení a zejména starším pacientům hrozí i riziko úmrtí. Osteologové na celém světě jsou si tohoto rizika velmi dobře vědomi a snaží se ho snížit. Společně s praktickými lékaři „Proto také před několika lety vznikla celosvětová aktivita s názvem Fracture Liaison Service,“ upozorňuje profesor Palička. „A my jsme velice rádi, že se nám konečně podařilo u nás prosadit prozatím pilotní projekt sekundární prevence osteoporotických zlomenin u lidí starších padesátky, kteří už mají jednu zlomeninu za sebou.“ Projekt potrvá několik let a navazuje na dobré zkušenosti ojedinělých pracovišť, jež ho už z vlastní iniciativy ve svých lokalitách prováděla. Velice důležitá je vzájemná spolupráce osteologů s praktickými lékaři. Právě oni mohou totiž svým pacientům doporučit vyšetření na denzitometru, jenž dokáže bezpečně určit hustotu jejich kostí. „V současné době jsme také pro praktické lékaře vypracovali doporučené postupy, které jim umožní při preventivních prohlídkách pacienty s osteoporózou snáze identifikovat,“ uvádí Jan Rosa z kliniky Affidea Praha, jenž je vědeckým sekretářem Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu. Jak nespadnout V současnosti jsou dnes již u nás k dispozici moderní antiresorpční léky, které dokážou zbrzdit nebo zpomalit proces kostní přestavby. A zároveň tak zhruba o polovinu snížit i riziko osteoporotických zlomenin. „Výzkum se soustřeďuje také na vývoj léků, jež by dokázaly kost znovu vybudovat,“ říká doktor Rosa. „Jeden z nich je už dokonce na trhu, ale jeho cena je zatím značně vysoká.“ Existují ovšem také léky, které jsou dostupné, a to i bez receptu. Přesto je jen málokteří pacienti užívají. „Ještě před takovými třiceti, čtyřiceti lety říkali lékaři lidem, kteří prodělali osteoporotickou zlomeninu, ať radši nikam nechodí a moc se nehýbou,“ uvádí Martin Matoulek, internista a tělovýchovný lékař z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a spolku VŠTJ Medicina Praha. „Dnes ale už bezpečně víme, že nízká pohybová aktivita naopak riziko další fraktury zvyšuje.“ Většina léků podporujících novotvorbu kosti může podle jeho slov dokonce účinněji působit, jen když je končetina správně zatěžovaná. Nemluvě o tom, že fyzická aktivita je také velmi účinnou prevencí pádů. Pacientům s osteoporózou doporučuje doktor Matoulek zejména cvičení vsedě nebo vestoje, při němž na kosti vhodně působí gravitace. Kvhodným aktivitám patří například rychlá chůze, ale i jízda na kole, cvičení na míči, pilates, jóga nebo taiči. Nedávné studie prokázaly, že lidé praktikující toto tradiční čínské cvičení mají dokonce riziko pádu nižší až o 47 procent a utrpí o 25 procent méně zlomenin kyčlí než ti, kteří ho neprovozují. Ohlídat si jídelníček S postupujícím věkem ubývá svalů, bez nichž se kosti nemohou obnovovat. U lidí, kteří se málo pohybují, bývá přitom úbytek svalové hmoty rychlejší. Stejně důležitá jako pohybová aktivita je však i vyvážená strava. „Osteoporóza je jednouzmála nemocí, jež bývá častější u štíhlých lidí než u obézních,“ upozorňuje doktorMatoulek. „K výrazným rizikovým faktorůmtéto nemoci patří především podvýživa.“ Jestliže chceme zabránit řídnutí kostí, měl by náš jídelníček obsahovat dostatek živočišných bílkovin, vitaminu D a vápníku. AMartin Matoulek připomíná, že myslet bychom měli také na dostatečný pitný režim, s jehož dodržováním mají obzvláště starší lidé často velký problém. A zmíněná pravidla přitom ani zdaleka neplatí jen pro seniory a ženy v přechodu, s nimiž bývá tato nemoc nejčastěji spojována. Při osteoporóze (řídnutí kostí) ubývá kostní tkáně. Kosti se pak snáze lámou, a to i při malém zatížení nebo úraze, někdy dokonce bez příčiny. zdravá kostra 4. fáze osteoporozy Rizikové faktory věk nad 65 let (ale nemoc se může objevit i u dětí a mladých lidí) špatná strava či dokonce podvýživa (k nemoci přispívá nedostatek vápníku a vitaminu D a také nadměrné požívání alkoholu a kouření) menopauza (úbytek hormonů estrogenů podporuje odbourávání kosti) nedostatek pohybu výskyt osteoporózy mezi příbuznými čtyři fáze osteoporózy Osteoporóza často dlouho nebolí ani se nijak neprojevuje. Upozorní na sebe až ve chvíli, kdy je kost už výrazně poškozená a zlomí se. Foto autor| Ilustrace Shutterstock / šk O autorovi| IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce   Módní diety někdy zvýší riziko osteoporózy Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 2.5.2018  Lidové noviny  Strana 15  Medicína IVANA MATYÁŠOVÁ Ve většině evropských zemí lidé konzumují nedostatečné množství vitaminu D, říká Miroslava Matějková z oddělení nutričních terapeutů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. * LN Do jaké míry může jídlo ovlivnit vznik a vývoj osteoporózy? Skladba stravy může tuto nemoc ovlivnit až z 50 procent. Vyššímu riziku jsou vystaveni lidé nesnášející mléko a mléčné výrobky a také ti, kteří nemají dostatek bílkovin. K rizikovým faktorům patří i pití alkoholu a kávy, zejména však kouření, sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu. Ohroženi bývají také lidé s nízkou tělesnou hmotností nebo osoby podvyživené. Osteoporóza je totiž jedno z mála onemocnění, kdy je žádoucí vyšší hmotnost, či dokonce nadváha. Vyšší podíl svalové hmoty totiž stimuluje kosti k novotvorbě a vlivem vyššího podílu tuku se tvoří ženské hormony estrogeny, které úbytku kostní hmoty brání. * LN Jakou skladbu jídelníčku byste tedy doporučila těm, kdo chtějí myslet včas na prevenci? Jídelníček by měl být bohatý na potraviny s obsahem vápníku, který hraje klíčovou roli pro správnou funkci kostí. Dále by měl obsahovat bílkoviny, a to jak živočišné, tak rostlinné. Důležité pro správnou látkovou výměnu kostí jsou také vitaminy C, B6 a vitamin K. Ty najdeme v ovoci a zelenině, vitamin K pak především v listové zelenině a rostlinných olejích. Omezit bychom měli příjem soli, protože sůl zvyšuje vylučování vápníku z těla. * LN Zmínila jste se o klíčové roli vápníku. Které potraviny ho obsahují nejvíce? Především mák, sardinky, mandle, pistácie, para ořechy, lněná či slunečnicová semínka, bílé fazole, květák, brokolice a kedlubna. Přitom je dobré myslet na to, že tento minerál se lépe vstřebává z potravin živočišného původu. Z těch, které jsou rostlinného původu, se vlivem vlákniny, kyseliny šťavelové a fytové vstřebá pouze pět procent. Určitě je pro nás také snazší sníst několik porcí mléčných výrobků než několik porcí máku. * LN Jenže co když má někdo nesnášenlivost mléka? Takový člověk může vápník získat ze zakysaných mléčných výrobků a jogurtů nebo vyzrálých sýrů, jako jsou ementál, parmezán nebo čedar. Při alergii je pak potřebné jíst více rostlinných potravin obsahujících tento minerál. To znamená vybírat si v obchodech potraviny obohacené o vápník nebo konzumovat výživové doplňky. * LN Jakou roli hraje v souvislosti s osteoporózou vitamin D? Tento vitamin je klíčový především pro správný metabolismus vápníku v těle, jeho využití a zabudování do kostí a zubů. Jeho nízké hladiny tedy zvyšují riziko osteoporózy. Ve většině evropských zemí přitom lidé konzumují nedostatečné množství vitaminu D. Z běžné stravy můžeme ovšem získat jen zlomek potřebné denní dávky tohoto vitaminu. Do jídelníčku ho ale můžeme zařazovat také v podobě doplňků stravy, běžně dostupný je v kombinaci s vápníkem. Získat tento vitamin je možné také díky slunečnímu záření, které umožňuje jeho vytváření v kůži – pobyt na slunci je však vhodné dávkovat velmi opatrně. Především bychom se měli vyhýbat intenzivnímu slunění mezi 11. a 15. hodinou. * LN Jaké potraviny jsou na vitamin D nejbohatší? Zejména jsou to mořské ryby, ale i mléko, maso a vejce. Vitamin D však obsahují i některé rostlinné produkty jako avokádo, banány, kakao či obilné klíčky. * LN Říká se, že různé módní diety mohou osteoporózu urychlit. Co je na tom pravdy? Některé z módních diet jsou velmi jednostranné. Pro vznik osteoporózy bývají pak rizikové zejména ty, které nedovolují konzumovat potraviny bohaté na vápník a vitamin D. Ať už to jsou různé striktní veganské směry či dlouhotrvající detoxikační kúry. * LN Jak hodnotíte dnes poměrně módní raw food neboli syrovou stravu? Z hlediska osteoporózy je tato strava velmi riziková. Už proto, že z jídelníčku vylučuje potraviny živočišného původu a ty, které jsou upravené při teplotě vyšší než 42 °C. Jde především o konzumaci ovoce, zeleniny, semínek, luštěnin a obilovin. Vlivem této diety má člověk nedostatečný příjem bílkovin, vápníku a vitaminu D. Podle studie Světové zdravotnické organizace zkoumající souvislost výživy a nádorových i nenádorových onemocnění (EPIC) je přitom u veganů vyšší výskyt zlomenin o 37 procent. * LN Co byste doporučila pacientům, kteří už osteoporózu mají? Měli by na svůj jídelníček pravidelně zařazovat potraviny s vysokým obsahem vápníku. Největší množství ho dokáže naše tělo přijmout ve večerních hodinách. A proto je vhodné jíst k večeři stravu bohatou na vápník a po večeři si dát třeba ještě jogurt. Vyhnout bychom se naopak měli nápojům a výrobkům s obsahem kofeinu. Nevhodné je také konzumovat větší množství celozrnného pečiva a vlákniny současně s potravinami, které obsahují vápník. Vláknina totiž zpomaluje a omezuje vstřebávání vápníku. Foto autor| FOTO ARCHIV   Kalendář Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Katolický týdeník  Strana 8  Příloha - Pražská arcidiecéze BEROUN Kurz ikonopisectví s Martinem Damiánem v prostorách berounské fary od 10. do 13. 5. Kontakt pro zájemce: info@martindamian.cz. PRAHA Setkání s kubánským knězem a autorem knižního bestseleru Já, Bůh a Fidel, P. Albertem Piasem, 9. 5. v 9. 30. v Pastoračním středisku v Dejvicích a 10. 5. v 19.00. v Komunitním centru Matky Terezy. Kněžství v prvních staletích církve – Dominikánský knižní salon, klášter sv. Jiljí, 9. 5. v 19.30. Výtvarný happening s promluvou sochaře Petra Váni o mariánském sloupu, 12. 5. od 16.00, Staroměstské náměstí. Koncert duchovní hudby, 14. 5. v 16.00., kostel sv. Kateřiny, VFN. Biskupské svěcení Mons. Zdenka Wasserbauera, 19. 5. od 10.00. v katedrále sv. Víta, Václava, Vojtěcha. Program Navalis: Zahájení na Hradčanském náměstí 15. 5. v 15.00. Bohoslužba ve svatovítské katedrále v 18.00. Symfonie Kryštofa Marka na Karlově mostě od 21.15 hod. Výstava Podoby eucharistického Krista ve vizuální kultuře – Strahovský klášter, do 20. 5. Výstava souboru posledních ilustrací Lýdie Hladíkové, Karmelitánské knihkupectví, Kolejní 4, Praha 6. Otevřeno po celý duben a květen, od pondělí do pátku 8.30–18.00. TETÍN Svatojanská pouť, 12. 5. Poutní mše sv. od 11.00. Varhanní koncert Jiřiny Marešové v kostele sv. Ludmily od 14.30. Život sv. Ludmily – přednáška Jakuba Izdného od 16.30 v kostele sv. Ludmily. SVATÁ HORA Pouť pétépáků, 19. 5. v 10.30. VELKÁ DOBRÁ Poutní mše sv. v kapli Nalezení sv. Kříže, 13. 5 od 10.30 pobožnost před sochou sv. Jana Nepomuckého, od 11.00 mše sv. Celebruje P. Vladimír Slámečka. O autorovi| Kontakt: prinz@katyd.cz   Vysoký cholesterol ohrožuje i náš mozek Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Naše rodina  Strana 25  Zdraví Renáta Šťastná Cévní mozková příhoda (CMP) označovaná také jako mozková mrtvice nebo odborně iktus je třetí nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Každým rokem postihne dvacet pět tisíc lidí a v průměru dvacet osm z nich na následky onemocnění denně umírá. Problémem je, že nebolí a její příznaky lidé často podceňují. Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. To je důvodem omezeného přísunu kyslíku a dalších nezbytných živin. Lidský mozek spotřebuje kyslíku více než dvacet procent, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez něj mozkové buňky a neurony vydrží pouhých pět minut a poté začínají postupně odumírat. Není-li přívod do mozku obnoven, může dojít k trvalému poškození nebo smrti. Souboj s časem Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku. Zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cév, je třeba do čtyř a půl hodiny po vzniku příhody. „Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu FAST, který dokáže rozpoznat tři základní příznaky CMP," vysvětluje primář MUDr. Aleš Tomek, Ph. D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Prvním je pokles ústního koutku, kdy se člověk přestane symetricky smát. Druhým je slabost paží a nohou na jedné straně těla. Testujeme předpažením na dobu deseti vteřin, pokud oslabená paže klesá, je nález pozitivní. Posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči. Člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec," dodává odborník. Necelá čtvrtina pacientů však mívá některý z řady dalších příznaků. Mezi ně patří zrakové poruchy jako náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí nebo náhlý výpadek zraku na jednom oku. „Může nastat i náhlá porucha vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená ztuhlostí šíje, kdy postižený není schopen položit bradu na hruď, závratě nebo zvracení," vypočítává primář. Příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může nastat víc najednou. Laická veřejnost není připravena je správně rozpoznat. Pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují a nevšímají si jich. Přestože je příčina cévní mozkové příhody a infarktu stejná, tedy náhlé přerušení krevního zásobování a následné ucpání cévy krevní sraženinou, příznaky jsou naprosto odlišné. Infarkt bolí, mrtvice většinou nikoli," objasňuje lékař zrádnost onemocnění. Ve vyšším věku totiž zabíjí a invalidizuje pacienty více než kterákoli jiná onemocnění. Co je na vině? K hlavním rizikovým faktorům vzniku CMP patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt onemocnění v rodině a riziková chování jako kouření, užívání alkoholu v nadměrném množství, nadváha a obezita či nedostatek pohybu. „Hypertenze (vysoký krevní tlak) se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn," uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. z kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK. „S ohledem na její častý výskyt u české populace byly možnosti snížení rizika první CMP prostřednictvím snižování krevního tlaku sledovány v řadě klinických studií. Potvrdilo se, že léčba krevního tlaku hraje v prevenci mozkových příhod významnou roli. Vhodně zvolenou léčbou a kombinací s režimovými opatřeními se riziko vzniku může snížit až o polovinu." Viník číslo jedna Tichým zabijákem, který tělo ale zároveň potřebuje, je cholesterol. U jeho hladin v krvi platí: Čím nižší hodnoty, tím vyšsi je šance minimalizovat riziko onemocnění CMP a další zdravotní komplikace. Dvojsečnost cholesterolu spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Za nebezpečný označujeme zejména tzv. LDL (low density lípoprotein) cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním hnacím motorem cévních změn a nezbytným předpokladem vzniku a progrese tepenného kornatění, tedy aterosklerózy, způsobující postupné zužování postižené cévy. Většinu akutních cévních příhod podmiňuje změněná tepenná stěna, na níž se vytvoří krevní sraženina neboli trombus. Pokud zablokuje průchod krve a přívod kyslíku k orgánům, vzniká nejen srdeční infarkt, ale i řada mozkových příhod. Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 5,00mmol/l, lépe 4,5 mmol/l. Metabolická porucha, která se vyznačuje neuspokojivou hodnotou cholesterolu v krvi, se nazývá dyslipidémie. Nejde jen o koncentraci cholesterolu, ale i kvalitativní změny krevního tukového spektra. Důležitá je sebekázeň „Riziko CMP můžeme snížit sami, budeme-li dodržovat jednoduchá opatření v rámci životosprávy: pravidelný pohyb alespoň půl hodiny až hodinu denně, udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost, nekouřit, omezit množství soli a cukru, dodržovat dostatečný a složením adekvátní pitný režim, konzumovat vhodné tuky a další potraviny v rámci jednotlivých skupin. A to vše ideálně s pomocí odborníka na výživu," dodává nutriční terapeutka Věra Boháčova, DiS. Foto autor| Foto: archiv   Kdo bude učit na medicíně? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 14  Vzdělávání Mgr. Pavlína Perlíková „Učitelů lékařských fakult je nedostatek – mladí nepřicházejí a současní stárnou.“ U příležitosti konání dvanáctých Medialogů, debatních setkání pořádaných 1. LF UK, konstatoval aktuální neutěšený stav prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF a předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Prof. Šedo uvedl téma, o němž přišli s novináři a zástupci odborné veřejnosti diskutovat také prof. MUDr. Martin Bareš, Ph. D., děkan LF MU, místopředseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR, prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK a MUDr. Lukáš Lacina, odborný asistent Anatomického ústavu 1. LF UK a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Představitelé fakult se shodli na tom, že učit budoucí lékaře stále považují za radostné a prestižní povolání, nicméně je stále větší problém motivovat adepty medicíny, aby se této zodpovědné úlohy ujali. Podle prof. Bareše ve výběru budoucích škol začínají vyhrávat jiné obory, které více zapadají do materialisticky laděného světa. A pokud si pak budoucí lékař vybírá, kterým směrem půjde, raději volí klinickou praxi. Jejich volba je také důsledkem úzkého propojení fakult a fakultních nemocnic, jež jsou jinými právními subjekty s jinými finančními možnosti. Mladé lékaře tedy ve školské kariéře odrazuje především žalostná finanční situace, která na vysokých školách panuje. MUDr. Lacina z Anatomického ústavu konstatoval, že učitelé medicíny chybějí úplně všude, ale nejhůře jsou na tom teoretické obory: anatomie, histologie nebo biochemie, kde si vypomáhají kolegy z přírodovědeckých fakult, kteří jsou sice vědecky daleko lépe připraveni než absolventi medicíny, ale chybí jim zázemí, „aby podle MUDr. Laciny věděli, proč učí to, co učí“. Česko už dávno není atraktivní zemí ani pro pedagogy například z Ukrajiny. Za mnohanásobně vyššími platy odcházejí raději do Německa. „Nastupujícím učitelům dnes můžeme nabídnout tarifní plat 23–27 tisíc Kč hrubého,“ říká prof. Bareš. Zatímco ve zdravotnictví platy rostou, platy učitelů na lékařských fakultách stagnují. Odborný asistent s ukončeným postgraduálním studiem na lékařské fakultě dostává necelých 30 tisíc Kč. Zvýšit plat je možné až po dosažení titulu docenta či profesora, po 10–15 letech práce. Docenti berou 45 tisíc Kč, profesoři 50–60 tisíc Kč hrubého. Zároveň ale většinou pracují jen na částečný úvazek, protože fakulty jejich plat nedokážou pokrýt v plné výši. Kromě platů se adept akademické dráhy musí také vyrovnat s trnitou cestou odmítnutých žádostí o grant a zamítaných i kvalitních publikací do odborných časopisů. Kritická je situace ve stomatologii, kde zubní lékaři mohou samostatně pracovat bez nutnosti dalších specializačních zkoušek už po pěti letech, proto je jejich motivace pro setrvání na škole nulová. Důsledkem podprůměrných platů je nedostatek učitelů, kteří stárnou. Docentům je průměrně 55 let, 41 procent je staších 60 let a 14 procent je dokonce starších 70 let. Průměrný věk profesorů je 63 let, 60 procent je starších 60 let a témeř 17 procent je starších 70 let. Pokud budou chybět učitelé, je ohrožena samotná existence fakulty, která je neustále pod kontrolou, jak splňuje akreditace, kolik má učitelů, kolik v jakých kategoriích, jak získává granty. Jak získat finance? Lékařské fakulty dostávají na vzdělávání mediků asi dvě třetiny toho, kolik opravdu stojí, zbytek si musejí vydělat samy. Hlavním zdrojem příjmů jsou zahraniční studijní programy, dále vědecko-výzkumná činnost, české i zahraniční granty, jejichž úspěšnost se vzhledem k velké konkurenci pohybuje kolem 5 procent, takže na ně nelze spoléhat. Jde však podle prof. Šeda o začarovaný kruh. Pokud je učitel placený z vědeckých prostředků, znamená to, že se plně nemůže věnovat výuce. Účastníci Medialogů se shodli na tom, že o nedostatku lékařů se hovoří poměrně často, ale nedostatek pedagogů na lékařských fakultách nikoho netrápí. Asociace děkanů lékařských fakult na tento problém často upozorňuje a s ministerstvy zdravotnictví a školství jedná o postupech, jak tento vývoj zvrátit. Výsledkem by měl být společný dlouhodobý plán na finanční navýšení rozpočtů lékařských fakult. Oba děkané pražské i brněnské lékařské fakulty tento plán vítají, i když měl přijít před 15 lety. Mělo by jít o akční plán podpořený vládou. Na jednorázové dorovnání rozpočtů fakult nelze spoléhat. Záměrem ministra zdravotnictví je zvýšit počet absolventů medicíny o 10–15 procent, přičemž by mohl narůst i počet pedagogů, aby zůstal zachován dostatečný poměr jednoho vyučujícího na sedm studentů. I kdyby ale změny ve financování nastaly okamžitě, ve vzdělávacím systému se projeví nejdříve za šest let. Další možností je rakouská zkušenost z Grazu nebo Innsbrucku, kde se lékařské fakulty osamostatnily. Podle prof. Šeda jde o horké téma, které by mohlo být aktuální, pokud by stát nenavýšil rozpočet fakult. Z ekonomického pohledu by to pro fakulty bylo velmi výhodné. Z hlediska hospodaření jsou lékařské fakulty tahouny univerzit. Univerzity na ně dostávají peníze a lékařské fakulty je pak vracejí univerzitám. Cesta osamostatnění fakult by však podle děkana 1. LF přinesla řadu „administrativně – byznysových problémů“ a možná by to univerzity ochudilo. Také děkan MU připouští, že by přechod fakult z ministerstva školství pod ministerstvo zdravotnictví bylo nesmírně složité a vyžadovalo by změny u celé řady zákonů a ústavy. Podle něj univerzity patří do kamenných univerzit. Obtížná motivace lékařů I když se zlepší finanční podmínky lékařů, neznamená to, že noví učitelé automaticky přibudou. Úkolem lékařských fakult je adepty dostatečně motivovat, aby se dokázali pro teoretické obory a základní výzkum dostatečně nadchnout. Jedním z mladých pedagogů, jehož situace na fakultě neodradila, je MUDr. Lukáš Lacina, Ph. D. jemuž se podařilo harmonicky propojit práci na Dermatovenerologické 1. LF UK a VFN v Praze, kde provádí základní výzkum, s výukou odborného asistenta v Anatomickém ústavu. Jde o všestranně prospěšnou činnost. Zároveň o ne úplně běžný model. „Častější je scénář, kdy si kolegové po ukončení postgraduálního studia vyberou klinickou praxi. Klinická pracoviště nejsou propojení vědy a výuky příliš nakloněna.“ Samotné platové ohodnocení mladých lékařů – vědců hraje v motivaci důležitou roli, ale ne zásadní. Finančně musí být pokryt především samotný postgraduální projekt, pro který se absolvent rozhodne. Což potvrzuje prof. Smetana. „Průměrná doba řešení projektu je 3 roky, což je velmi krátká doba, aby si student naplánoval svůj vlastní osud, protože bude studovat minimálně čtyři roky, spíše déle. Mohu přijmout studenta například ve druhém roce řešení projektu, nemusí se však zadařit a na další projekt už nemusím dostat peníze. A najednou studentovi chybějí výsledky, aby mohl úspěšně obhájit.“ Takže i tady panuje nejistota, která spíše odrazuje. Můžeme nahradit učitele Na otázku, jestli je možné díky technickým možnostem do určité míry pedagogy nahradit, všichni zúčastnění odpověděli, že si to představit nedovedou. E-learningové programy mohou výuku obohatit, prohloubit, nikdy ji však nemohou zastoupit. Touto cestou se nevydávají ani vyspělé země. Lidský faktor bude ve vzdělávacím procesu vždy zásadní. MUDr. Ledvina připomněl svoji zkušenost ze Singapuru, kde se podílel na založení nové lékařské fakulty. I když nebyl dostatek pedagogů, autority nezvolily náhražkové formy výuky, ale raději pozvali cizince, kteří by zde učili. Na závěr se debatovalo o nezastupitelné roli základního výzkumu, který tvoří podstatu akademické práce. Prof. Šedo připomněl situaci z onkologie, prof. Bareš zase neurologické objevy, které přispěly k novým terapeutickým možnostem. Biomedicínská věda, jež se provádí na lékařských fakultách, je podle děkana 1. LF v Česku na velmi dobré úrovni, stále však bohužel nepatříme mezi vědecky významné země. Proto si nemůžeme dovolit, aby se systém rozkolísal tím, že stát odmítá investovat do vědy a vědců. Zatím fakultám nezbývá než vytvořit co nejvíce motivující prostředí. Ukázat studentům vzájemnou propojenost teorie, klinické praxe a základního výzkumu. Vědecká práce sice na 1. LF UK není pro studenty součástí základního kurikula, ale pregraduální studenti se zapojují do studentské vědecké činnosti. Od prvních ročníků mohou chodit do laboratoří, kde se naučí základní laborantské práci, a postupně se zapojují do řešení i složitějších problémů. Jejich vyučující by si měli všímat těch nejmotivovanějších a povzbuzovat je v dalším postupu. Jen tak se může udržet kontinuita a zajistit přirozená generační výměna. Do akademické debaty se zapojil i prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který v bodech shrnul základní problémy, s nimiž by si měl stát poradit dříve, než bude pozdě. * Absolutní základ jsou finance. * Lékařů je dost, víc než je průměr zemí OECD, jen jsou špatně distribuováni – chybějí nemocniční lékaři, v ambulantním sektoru jich máme dostatek. * Zvýšit počet studentů ne o 15 %, ale vzhledem k 50% propadovosti v teoretických oborech o mnohem víc. * Praktika by mohli vést i klinici. Lepší klinik, který svým pohledem studenty obohatí, než přírodovědec, který se musí dovzdělat . * Problém je také feminizace medicíny. Ženy míří do ambulantního sektoru, ve škole ani na klinice zůstávat nechtějí. * Ve škole učí ve velké většině stárnoucí muži. Průměrný věk profesora anatomie na 3. Interní klinice 1. LF UK je 69,2 roku, což je alarmující číslo. * Stát potřebuje 10 let na změnu – začít je nutné okamžitě! Foto popis| Karel Smetana, Lukáš Lacina, Martin Bareš, Aleksi Šedo a Daniel Stach Foto autor| Foto: 2x archiv 1. LF UK   Mnohočetný myelom: opomíjené onemocnění Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 30  Klinická praxe MUDr. Andrea Skálová Vzácné a závažné onemocnění, které bohužel často bývá rozpoznáno až v pokročilém stadiu, připomenuli odborníci 30. března, který byl vyhlášen Národním dnem myelomu. Lékaři sdružení do České myelomové skupiny společně s Klubem pacientů mnohočetného myelomu tímto chtějí přispět ke zvýšení informovanosti o druhé nejčastější hematologické malignitě. Měsíc březen je současně světovým měsícem myelomu. Mnohočetný myelom (MM) představuje plíživé a obtížně rozpoznatelné zhoubné hematologické onemocnění. Protože se řadí ke vzácným onemocněním s incidencí 5–7 případů na 100 000 obyvatel, mnoho lékařů se s ní za celou svou praxi nemusí setkat. Přitom právě tito lékaři mohou myelom včas rozpoznat a odeslat pacienta do specializované péče. Mnohočetný myelom postihuje různé orgány a má pestré příznaky, takže symptomatologie nemoci se liší pacient od pacienta. Mezi nejčastější příznaky patří: bolesti kostí způsobené osteolýzou, infekce způsobené imunosupresí, anemie i pancytopenie, motorická a senzitivní polyneuropatie, nefropatie, poruchy hemostázy a hyperviskozita. Bolesti zad, které typicky provázejí onemocnění, bohužel bývají často považovány za „přirozené projevy stárnutí“ a myelom tak není včas diagnostikován a léčen. Úmrtí na mnohočetný myelom přitom představují 3. nejčastější úmrtí na onkologická onemocnění. Možnosti a pokroky v terapii V léčbě MM se uplatňuje chemoterapie, radioterapie, léčba bisfosfonáty, imunoterapie, ortopedická léčba, biologická léčba i transplantace kostní dřeně. „V první fázi využíváme kombinaci léčby proti různým klonům nádorových buněk, čímž dojde k vyléčení asi třetiny pacientů. U zbylých dvou třetin volíme cílenou terapii podle typu klonu. Bohužel zatím neumíme předpovědět, který lék je vhodný pro kterého pacienta, takže používáme metodu pokus – omyl a není výjimkou, že pacient s mnohočetným myelomem vystřídá šest i sedm různých léků,“ vysvětluje prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Upozorňuje tak i na význam klinických studií, které zpřístupňují moderní léčbu více pacientům. Zejména biologická léčba, která je pacientům s myelomem k dispozici v posledních letech, znamenala pro řadu z nich novou naději. „V terapii mnohočetného myelomu došlo za posledních 20 let k jednomu z největších pokroků v onkologii. Nové léky zlepšují prognózu pacientů s relabujícím refrakterním myelomem. Od roku 2000 došlo díky této léčbě ke zdvojnásobení délky přežití pacientů s tímto zhoubným onemocněním“ uvádí MUDr. Špička. Bohužel i přes pokroky v terapii stále polovina pacientů s MM přežívá méně než rok. Vývoj a zavádění nových léků, které rozšíří spektrum terapie myelomu, je tak stále žádoucí. Mezinárodní klinický registr Lepšímu pochopení nemoci a zlepšení péče o pacienty s MM pomáhá odborníkům i Mezinárodní klinický registr pacientů s monoklonální gamapatií (RMG). Projekt je určen onkologickým centrům v České a Slovenské republice a dalších evropských zemích s cílem získat co nejvíce dat potřebných pro další výzkum léčby těchto onemocnění. Registr slouží záznamům o diagnostice onemocnění včetně hlavních rizikových a prognostických faktorů, stejně jako monitorování léčebného procesu včetně výsledků a komplikací léčby. Od jeho spuštění v roce 2006 se do projektu zapojilo již 23 onkologických center z ČR a SR, zařazeno je přes 5 tisíc pacientů s mnohočetným myelomem a 9,5 tisíce pacientů s monoklonální gamapatií. Odbornými garanty projektu jsou prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., a prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph. D., z České myelomové skupiny. Více informací: www.myeloma.cz; www.mnohocetnymyelom.cz Monoklonální gamapatie – vědecký pokrok v ČR Lékaři a výzkumníci České myelomové skupiny a myelomové sekce České hematologické společnosti ČLS JEP společně s Institutem biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity připravili Suplementum Klinické onkologie na téma výzkumu v oblasti monoklonálních gamapatií a mnohočetného myelomu nazvané Monoklonální gamapatie – vědecký pokrok v České republice. Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock   Nové znalosti o mozku Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 33  Klinická praxe Od zavedení léčby hlubokou mozkovou stimulací v ČR uběhlo již 20 let. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy metodou elektrické stimulace mozkových jader léčí stále širší spektrum pacientů, nejnověji například pacienty s Touretteovým syndromem. Hlubokou neurostimulací mozku (Deep Brain Stimulation – DBS) a možností zmírnit neovladatelné pohybové projevy se vědci a lékaři zabývají poměrně dlouho. První neurochirurgické pokusy ovlivnit například příznaky Parkinsonovy nemoci cílenými zákroky na jádrech mozku se prováděly už od 50. let 20. století. Revoluční myšlenka implantovat stimulační elektrody trvale do mozku pak přišla v 90. letech 20. století. „Když se do správné části thalamu zavede elektroda a mozek se stimuluje vysokou frekvencí, tedy cca 100 Hz, třes různého původu se zmírňuje. Cílenou stimulací určitých mozkových jader se daří potlačovat i hlavní projevy Parkinsonovy nemoci, pohybové zpomalení a svalovou ztuhlost. Zamezit mimovolním pohybům se touto metodou daří také u dystonie a jiných pohybových poruch,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Za uplynulých 20 let bylo v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN ve spolupráci s pražskou Nemocnicí Na Homolce takto implantováno již 290 pacientů. Do bazálních ganglií jim lékaři zavedou elektrody spojené s programovatelným stimulátorem uloženým pod kůží na hrudníku. Elektrické pulsy vysílané stimulátorem ovlivní činnost mozku do té míry, že jej přeprogramuje a pacienti získávají nad svými pohyby opět kontrolu. Lékařům z centra iTEMPO se jako prvním podařilo implantovat DBS u pacientů s některými vzácnými geneticky podmíněnými dystonickými syndromy. V roce 2016 dokázali například stimulovat mozek k zamezení tiků u pacienta s extrémně těžkými projevy Touretteova syndromu. „Postup stále zdokonalujeme. Nyní využíváme mikroelektrody, které nám pomáhají zpřesňovat místo, kam elektřinu v mozku ještě lépe cílit. V současnosti stimulátory zásobují centra v mozku elektřinou bez ustání. Do budoucna se chceme také podílet na vývoji stimulátoru, který by sám rozpoznal, kdy elektřinu do mozku poslat a kdy zůstat vypnutý,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Jech, Ph. D., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Další výzkum odborníci zaměřili na vnímání emocí, které je u pacientů s Parkinsonovou chorobou jiné než u běžné populace. „Tito pacienti jsou více citliví k negativním podnětům. Poté, co je jim implantován stimulátor, a mozková jádra jsou elektřinou drážděna, negativní vjemy se ještě prohlubují,“ vysvětlil prof. Jech a připomněl v této souvislosti objev afektivních neuronů u člověka, kterým výzkumníci z iTEMPO dokázali, že i emoce jsou v anatomických strukturách mozku prostorově rozloženy. Zdroj a foto: 1. LF UK (pp)   Ples sester opět na Žofíně Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 34  Sestra a ošetřovatelství (pp) V pátek 16. března 2018 se v pražském paláci Žofín konal reprezentační Ples sester, který pro Českou asociaci sester pořádala divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta. Jako vždy se jednalo o radostnou událost, jejímž cílem bylo především pobavit a rozptýlit. A právě zdravotní sestry a nelékařský zdravotnický personál potřebují vzhledem ke svému náročnému povolání rozptýlení vrchovatě. Záštitu poskytli Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester, a Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR. Ředitel divize Medical Services Karel Novotný předal na akci finanční výtěžek z dražby zlaté mince BH Securities a částečný výtěžek z tomboly Jihočeskému dětskému centru ve Strakonicích. Finalisté StarDance Dana Batulková a Jan Onder zahájili ples svým tanečním vystoupením. O hudební doprovod se, kromě skvělé kapely Golden Big Band Prague, postarali i David Deyl a Jožka Šmukař s kapelou. Celým večerem provázel Petr Rychlý. Královnou plesu se stala Mgr. Veronika Hauerová z VFN v Praze. Partnery Plesu sester byly společnosti B. Braun Medical, BHS, Bonno, Cadenza, Dr. Max, LINET, SATUM Czech, Renomia Benefit, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR a Hlavní město Praha. Ceny do tomboly věnovaly společnosti Dr. Max, Mladá fronta, a.s., a Penzion Bed & Bike Prachatice. Foto popis| Moderátor večera Petr Rychlý Foto popis| Radek Lacko s doprovodem, Kristína Kupcová, Martina Šochmanová, Karel Novotný, Peter Diľ a Jan Mašek Foto popis| Martina Šochmanová, Radek Lacko, čerstvě zvolená královna plesu Veronika Hauerová, Petr Fiot, Jan Pirk, Peter Diľ a Martin Kalina Foto popis| Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hostům také zazpíval   Nafouklé břicho. Poradíme vám, jak se ho zbavit. Pozor na alergeny a sůl Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  maminka.cz  Strana 0   Michaela Láchová, Časopis Maminka Schováváte ho pod volným tričkem, ale je tam, navíc nepříjemně pobolívá. Nafouklé břicho. Štve vás? Tak se ho zbavte! My vám poradíme jak. Pocit břicha nafouklého jako balon rozhodně není nic příjemného. Zvlášť když se s ním potýkáte dlouhodobě. Pro začátek je dobré podotknout, že je to zcela běžný jev a opravdu jen zřídkakdy se jedná o symptom závažného onemocnění. Jedním z nich by mohla být rakovina vaječníku. To však platí, jen pokud jste zaznamenala i další příznaky, jako jsou nepravidelné močení, pocit plnosti či bolesti žaludku. Co způsobuje nafouklé břicho?Nafouklé břicho může mít mnoho příčin a trápí i lidi bez nadváhy. Nejčastější z nich je přílišná plynatost ve střevech. „K těm nejběžnějším příčinám patří konzumace nezdravých anebo pro nás nevhodných potravin a přejídání se,“ říká MUDr. Kateřina Písecká z VFN v Praze. Nafouklé břicho může být také důsledkem premenstruačního syndromu, kterým pravidelně trpí až třetina žen v plodném věku. Objevuje se zhruba týden před menstruací, s jejím nástupem se ale vrátí do normálu. Pocitem nafouklého břicha mohou trpět i maminky po porodu, které často trápí zácpa. Většina dalších příčin obvykle více či méně souvisí s celkovým životním stylem. Abychom proti němu mohli bojovat, stačí omezovat potraviny, které fermentují. Bohužel dlouhý seznam zahrnuje i řadu zdravých potravin. Patří sem jídla s obsahem oligosacharidů, jako jsou luštěniny, některá zelenina (květák, brokolice, cibule, česnek), ovoce (například melouny, broskve, meruňky, švestky, mango, třešně, blumy, nektarinky či jablka), laktóza (mléko a měkké a čerstvé sýry) nebo sladidla a také (možná překvapivě) cereálie, jako jsou pšenice a žito. https://www.maminka.cz/clanek/nafoukle...k-se-ho-zbavit-pozor-na-alergeny-a-sul   Antidepresiva a co byste o nich měli vědět Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  protisedi.cz  Strana 0   Ludmila Hamplová Pilulky štěstíJen v loňském roce spolykali Češi 6,5 milionu balení antidepresiv, což je skoro třikrát více než před deseti lety. Znamená to, že jsme na tom psychicky stále hůř, nebo jsme se „jen“ přestali bát psychiatrů a léků, které nám předepisují? Pokud jde o duševní zdraví české populace, lékařské statistiky zrovna neoplývají optimismem. Počty lidí, kteří poprvé zaklepají na dveře psychiatrické ordinace, během deseti let vzrostly i o několik set procent. Po antidepresivech saháme stále častěji, a to dokonce i tehdy, když je tak úplně nepotřebujeme. Antidepresiva nedokážou vyřešit partnerské problémy nebo třeba stres v práci, ale i tak je mnohdy polykáme v naději, že nám bude lépe. Přesto zřejmě nezažíváme epidemii psychických poruch. Ani rostoucí spotřeba antidepresiv, jen v roce 2015 Češi spotřebovali 6,5 milionu balení, nemusí být tak úplně špatná zpráva, jak se na první pohled zná. „Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Můžeme jen říci, že jsou více léčeni,“ shrnuje profesor Cyril Höschl, přednosta Národního ústavu duševního zdraví. Díky tomu, že se zlepšuje dostupnost psychiatrické péče, roste počet ošetření a také více lidí odchází od lékaře s receptem. A hlavně pomalu mizí přesvědčení, že brát „prášky na hlavu“ je životní prohra, za kterou se člověk musí stydět. Týká se to zejména onemocnění, která se léčí právě antidepresivy, což zdaleka není jen deprese. Byť velmi pravděpodobně počet depresivních pacientů nejen u nás, ale i v jiných vyspělých zemích světa roste, ale ne tak dramaticky, jak by naznačovala data o nárůstu spotřeby antidepresiv. Podle údajů Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vzrostl počet prvních návštěv pacientů s afektivními poruchami, mezi které patří i deprese, mezi roky 1994 a 2013 o těžko uvěřitelných 293 %. Počet nemocných, kteří poprvé přijdou s některou z neurotických poruch, ke kterým patří různé úzkosti a fobie, se za stejné období zvýšil o 226 %. Ale ani takto vysoká čísla ještě neznamenají, že to s námi jde po psychické stránce rychle z kopce. „Je velmi nepravděpodobné, že by za pouhých deset let několikanásobně vzrostl počet psychicky nemocných lidí v populaci. Můžeme jen konstatovat, že v minulosti řada těch, které dnes léčíme a jsme schopni jim účinně pomoci, nebyla léčena vůbec,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ani dnes ale nejsou léčeni všichni lidé, kteří by to potřebovali, což se týká všech zemí světa. „Spotřeba antidepresiv v České republice roste. Roste zejména proto, že ještě není na úrovni vyspělých evropských států. Až v poslední době se začínáme přibližovat západoevropským zemím,“ popisuje Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Jen deprese někdy během života potká každého desátého člověka, úzkostné poruchy se pak vyskytují ještě častěji. „S jistou nadsázkou lze říci, že řada z nás se svého duševního onemocnění v průběhu života dožije. Žijeme totiž mnohem déle než naši předkové. Moderní medicína již dokázala dobře zvládnout celou řadu onemocnění, jako například choroby srdce, tím ale paradoxně uvolnila prostor pro psychické choroby,“ vysvětluje profesor Raboch. Psychiatrickým pacientem se tak může stát úplně každý, i když si to raději moc nepřipouštíme. Antidepresiva na úzkost i demenci Profesor Raboch jako mladý lékař začínal v době, kdy se dostupná antidepresiva dala spočítat na prstech jedné ruky a byla spojena s tak výraznými vedlejšími účinky, že ani nemělo smysl je předepisovat u „lehčích“ pacientů. U nemocných se objevovaly závažné poruchy srdečního rytmu, sucho v ústech, zácpa, zadržování moči, nárůst chuti k jídlu, a tedy zvýšení hmotnosti nebo třeba riziko, že u starších pacientů dojde k poruchám paměti a vnímání. Antidepresivy se tak léčili pouze pacienti s těžkými depresemi. Dnes, po několika desítkách let vývoje léků, kdy se objevilo hned několik generací antidepresiv a desítky různých preparátů a současně se podařilo výrazně snížit výskyt vedlejších účinků, zmírnit jejich závažnost i snížit účinné dávky, tyto léky dostávají i nemocní, kteří vůbec nemají depresi. To ale neznamená, že by u nich tato léčba neměla smysl. Pacienti s depresemi dnes tvoří jen malý zlomek nemocných, kteří antidepresiva užívají. Různé psychiatrické diagnózy ale vyžadují různé dávkování antidepresiv, což se pak podepisuje na celkové spotřebě těchto léků. Například úzkostní pacienti, kteří tvoří největší skupinu nemocných, již jsou léčeni antidepresivy, potřebují až čtyřnásobně vyšší dávky léků než nemocní s depresí. „Říkám svým studentům, že jen podle názvu nepoznají, při jakých stavech antidepresiva mohou pomoci. Dnes se antidepresiva s úspěchem používají u velkého množství pacientů s úzkostnými poruchami, tedy generalizované úzkostné poruše, sociální fobii, panické poruše či obsedantně kompulzivní poruše, při léčbě schizofrenie, pokud je doprovázena sekundární depresí, ale také u pacientů s demencemi, protože demence velmi často začínají právě jako deprese, ale také u pacientů s chronickými bolestmi,“ vyjmenovává docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je budoucím předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Právě nových pacientů s demencemi, které se rozvíjejí například u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci, přibylo v psychiatrických ordinacích nejvíc. Od roku 1994 do 2013 se jejich počet zvýšil o 381 % a spolu se stárnutím populace jich bude ještě více přibývat. Tito nemocní pak mají s těmi, kteří trpí depresemi, společného víc, než se na první pohled zdá. Celosvětově rostoucí počet pacientů s demencemi ale také znamená více pozornosti výzkumu, a tedy i vývoji možných nových léků, které by mohly pomoci i nemocným s depresemi. „Moderní pojetí chápe depresi jako neurodegenerativní onemocnění mozku, tedy stav, kdy dochází k nerovnováze mezi nově tvořenými neurony v mozku a těmi, co zanikají. Dnes již existují léky schopné pozitivně ovlivnit vznik nových neuronů, a tedy být efektivní i při léčbě depresí,“ shrnuje docent Anders s tím, že u dlouhodobě neléčených pacientů s depresí snadněji vznikne stav připomínající demenci, i když jsou tito nemocní „jen“ depresivní. Pokud se ale jejich stav neřeší, může se u nich demence skutečně rozvinout. V případě, že současně užívají léky ze skupiny benzodiazepinů, což je u seniorů velmi rozšířené, může dojít k tomu, že u nich vznikne jen těžko zvladatelná demence. Velká část seniorů přitom běžně užívá anxiolytika, tedy různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“, jako třeba Neurol, Diazepam či Lexaurin, aniž by věděli, že urychlují proces rozvoje demence. „Dlouhodobé užívání léků ze skupiny benzodiazepinů může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů a právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů,“ upozorňuje psychiatr. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, epilepsie nebo právě demence. Dobrá zpráva je, že spotřeba anxiolytik v Česku klesá, a to také díky rostoucí spotřebě antidepresiv. Prášky „na hlavu“ i „na nervy“ Získat antidepresiva, ale i anxiolytika, je dnes mnohem snazší než v minulosti. Tyto léky mohou předepisovat nejen psychiatři či neurologové, ale také praktičtí lékaři. Omezení preskripce je jen u několika málo přípravků. „To, že mohou praktičtí lékaři předepsat antidepresiva, je správný krok, protože lidé s psychickými poruchami často hledají pomoc ve svém nejbližším okolí, což je nejen rodina, ale i praktický lékař,“ popisuje profesor Raboch. Mnoha nemocným se tak dostane pomoci, aniž by museli překonat strach z toho, že je bude léčit psychiatr. „Dříve se praktičtí lékaři velmi obávali předepisovat antidepresiva, což se dnes naštěstí nebojí. Jsou více vzdělaní v oblasti psychických poruch a dělají dobrou práci,“ dodává psychiatr. Jenže zlepšení dostupnosti antidepresiv s sebou nese i riziko, že je dostanou i lidé, kteří je nepotřebují. Pomyslnými viníky tohoto stavu ale nejsou pouze lékaři, kteří se třeba chtějí „zbavit“ obtížného pacienta, kterému po fyzické stránce nic nechybí. „Antidepresiva nejsou lékem na každou bolístku v našem životě. Jako psychiatři léčíme pacienty s duševními poruchami, ale nedokážeme vyřešit životní problémy všech lidí,“ upozorňuje profesor Raboch. Antidepresiva jsou paradoxně účinnější u středně těžkých a těžkých stavů, u těch lehčích účinkují také, ale méně. Velmi účinnou, ale zrádnou pomocí jsou pak anxiolytika. „Pozitivní efekt velmi rychlého nástupu účinku s sebou nese i riziko rozvoje závislosti. Stejný mechanismus, který umožňuje bezprostřední efekt léků, se podílí na rozvoji závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech užívání,“ přibližuje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Ke starostem třeba ohledně rozvodu se tak přidává další problém v podobě silné závislosti. „Pouze farmakologicky se životní problémy vyřešit nedají. Anxiolytika ale nabídnou rychlou úlevu od potíží, a tak se člověk cítí subjektivně lépe. Pokud je sám od sebe vysadí, velmi pravděpodobně mu bude hůř, a tak je začne užívat znovu, takže místo řešení svých potíží jen posiluje mechanismus udržování závislosti,“ dodává adiktolog. Pokud je nasazení anxiolytik namístě, je vhodné spolu s nimi podávat i antidepresiva, a překlenout tak dobu, než se objeví účinek antidepresiv, a pak anxiolytika postupně vysadit. Víte, co se vám děje v hlavě? „Před nasazením antidepresiv je třeba vyšetřit, že příčinou pacientových obtíží není tělesné onemocnění. U žen je třeba se zaměřit na funkci štítné žlázy. Vhodné je zkontrolovat stav minerálového hospodářství i stav jater, zda pacient není závislý na alkoholu. V ideálním případě by měl pacient absolvovat CT mozku,“ vysvětluje docent Raboch. Sám se setkal s tím, že pacienti, kteří k němu byli odeslání jako psychiatričtí, měli zcela jiná onemocnění, třeba roztroušenou sklerózu, mozkový nádor, ale i některá závažná metabolická onemocnění, na která nikdo v minulosti ani nepomyslel. Navíc účinek antidepresiv nenastupuje hned, ale až po několika týdnech užívání. „Pokud člověk potřebuje pomoc, cítit podporu a mít možnost sdílení svých starostí, antidepresiva mu sama o sobě nepomohou. Velmi důležitý je v tomto případě psychoterapeutický přístup,“ dodává. Jenže získat kvalitního psychoterapeuta hrazeného ze zdravotního pojištění je problém a na terapie „za své“, které vyjdou okolo 500 až 1000 Kč na hodinu, nemá každý. Navíc efekt psychoterapie se ukáže až po několika měsících, byť přetrvává déle než po ukončení léčby antidepresivy. Ta může trvat několik měsíců, ale i let, nebo dokonce celý život. „Obecně platí, že po první depresivní epizodě je možné ukončení terapie zhruba po 6 až 9 měsících, kdy se dostaví remise. Současně ale platí, že od určité fáze je léčba zároveň ochranou před nástupem další depresivní epizody,“ popsuje docent Anders. Pravděpodobnost návratu deprese je po první epizodě 50 %, po druhé už 75 %, po třetí 90 % a po čtvrté už je to téměř 100 %. Proto pacienti, u kterých se depresivní epizody několikrát opakovaly, často užívají antidepresiva po zbytek života. Ideální je pak kombinace léků s psychoterapií. Na tu ale v lékařských ordinacích není čas. Podle výzkumu Psychiatrické společnosti ČLS JEP má český psychiatr v průměru 13 minut na pacienta, čímž se ale příliš neliší od svých kolegů v cizině. Hýbejte se a pěstujte koníčky Díky antidepresivům je pro řadu lidí jejich život snesitelnější, i když se jim nedaří vyřešit problémy, které mají doma nebo v práci. Mohou ale žít o něco lépe, což není málo. Stále jsou tyto léky lepší volbou, než když se člověk začne „léčit“ sám, třeba pomocí alkoholu nebo různě získaných anxiolytik. Ty se dají snadno, ale nelegálně sehnat přes internet a podle odhadů jsou na nich jen v Česku závislé desítky tisíc lidí. „Brát léky je pro mnoho lidí to jediné, co pro sebe mohou udělat. Často ani nechtějí přemýšlet nad tím, jak svou situaci změnit, ale jen jak přežít,“ dodává primář Popov. Stejně tak není správný nápad řešit svoje úzkosti kouřením marihuany, byť se začíná ukazovat, že konopí a látky v něm obsažené by mohly mít budoucnost při léčbě psychických poruch. „S tím, jak se stále více prosazuje individualizovaná medicína, budeme schopni i konopí a látky z něj lépe „naladit“ pro konkrétního pacienta. Rizika „domácí léčby“ jsou ale značná, u predisponovaných jedinců může dojít ke spuštění psychózy, a to i po jednorázovém použití,“ varuje Tomáš Zábranský, ředitel pro výzkum Mezinárodního institutu pro výzkum konopí (ICCI). Bez konzultace s psychiatrem marihuanu jako lék na psychické problémy jednoznačně nedoporučuje. To ale neznamená, že by člověk nemohl pro své psychické zdraví sám něco udělat. Doporučení psychiatrů jsou zdánlivě banální, ale účinná, jen nepůsobí tak rychle jako léky. „Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují. Jen na tato pravidla ve svém každodenním životě zapomínáme – a to je škoda,“ uzavírá profesor Raboch. Další informace a články o zdraví, duševních chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz, včetně možnosti zdarma si stáhnout příručky např. „Kapesní průvodce psychickými poruchami“, „Jak si udržet zdravý rozum“, „Jak se zbavit traumat“, „Psychické poruchy u dětí“ nebo „Co je to psychosomatika a jak funguje?“ a další. Autor: Ludmila Hamplová Propagační texty všeho druhu http://www.protisedi.cz/article/antidepresiva-co-byste-o-nich-meli-vedet   Zaměstnanci ČEZ vybrali 1626 kg oblečení pro charitu Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  roklen24.cz  Strana 0   Komody, skříně a šatny provětrali zaměstnanci Skupiny ČEZ, kteří se v Praze a dalších šesti lokalitách zapojili do dvoudenní charitativní sbírky šatstva, obuvi a módních doplňků pro neziskové organizace. Jen v centrále se objem pytlů s oblečením pro dospělé i děti zastavil na 314 kilogramech. Na přání zaměstnanců a díky pozitivním ohlasům z loňska proběhla v centrále Skupiny ČEZ a dalších 6 lokalitách opět charitativní sbírka šatstva a obuvi s názvem Průvan v šatníku. Lidé tak dostali příležitost v rámci jarního úklidu vytřídit nepotřebné či málo obnošené oblečení, obuv a doplňky a zároveň podpořit neziskové organizace, které darované věci prodají ve svých dobročinných bazarech a obchodech. Pytle s oblečením a obuví shromážděné v centrále společnosti ČEZ, a. s., během dvoudenní sbírky si rozdělí organizace Borůvka, Lékořice a Cesta domů. Celorepublikově se vybralo 1 626 kg oblečení a obuvi, v pražské centrále se podařilo shromáždit 314 kg.„Protřídit šatník a nepotřebné kousky věnovat neziskovým organizacím je ten nejjednodušší způsob pomoci, ke které se může přidat každý z nás. Osobně pak ještě doporučuji obchůdky zmíněných organizací navštívit. Radost z nákupu originálních kousků je zde násobena pomocí dobré věci a milým chováním prodávajících,“ uvedla členka představenstva Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková. Podpořené organizace v Praze: Borůvka Praha o.p.s. Již od roku 1998 pomáhá dětem i dospělým s tělesným postižením zapojit se do běžné společnosti. V roce 2013 Borůvka otevřela charitativní secondhand Koloběh, kde jsou zaměstnáni lidé s tělesným postižením. Sortiment zahrnuje dámský, pánský i dětský textil, hračky, bižuterii a obuv, které obchod získává darem od jednotlivců nebo sbírkou mezi zaměstnanci různých společností. Výtěžek z prodeje darovaných věcí jde právě na podporu pracovních míst pro lidi s handicapem. Co se v obchůdku neprodá, putuje skrze partnerský projekt FOREWEAR zaměstnancům chráněných dílen, kde se šijí obaly na telefony, tablety, notebooky a knihy. Lékořice Lékořice, z. s., realizuje od roku 2005 projekty, jejichž smyslem je psychická podpora pacientů i zdravotnického personálu. Nejdéle působí v Thomayerově nemocnici, dále ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, v IKEM a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Posláním organizace je vnášet do nemocničního prostředí více mezilidského kontaktu a propojovat izolovaný svět nemocných se světem zdravých. Darované oblečení a obuv z ČEZu poputuje na tradiční dobročinný bazar, který organizuje Dobrovolnické centrum Lékořice ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí v nemocniční kapli sv. Václava ve dnech 6. – 8. října. Cesta domů Cesta domů, z.ú., provozuje Domácí hospic na území hl. m. Prahy. Komukoliv z České republiky poskytuje poradenské služby v oblasti péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Pomáhá pozůstalým v době zármutku. Zároveň se snaží o zvýšení povědomí v oblasti paliativní péče formou vzdělávání odborníků a osvětových kampaní. Organizace pořádá dobročinné bazary a provozuje dva vlastní obchody v Praze. S českými výtvarníky, spisovateli a designéry spolupracuje na knižních publikacích o smutku i radosti na konci života. Redakce Roklen24.cz https://roklen24.cz/a/S2DFY/zamestnanci-cez-vybrali-1626-kg-obleceni-pro-charitu   Nemocniční paliativní péče není jen pomocí na samém konci života Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  tribune.cz  Strana 0   30.04.2018 12:29Zdroj: MTAutor: kol Jak vyplývá z hodnocení třetího ročníku programu Spolu až do konce, jehož cílem je změna systému poskytování paliativní péče v ČR, situace umírajících pacientů v českém zdravotnictví by se mohla začít postupně zlepšovat. Specializované paliativní týmy se stovkou odborníků má již 17 českých nemocnic a další se chtějí přidat. Zatímco pro fungování mimonemocniční paliativní péče, zejména hospicové, již určitý systém existuje, zatím v Česku nemáme žádný systémový nástroj k tomu, abychom byli schopni financovat a podchytit specializovanou paliativní péči v nemocnicích. Jak se odborníci shodují, chybí zatím jakákoli strategie a koncepce. Právě rozvoj a budoucnost nemocniční specializované paliativní péče byl hlavním tématem 2. odborné konference paliativní péče v nemocnicích, která se konala v Praze 24. dubna 2018. Bohatá účast na této akci dokázala, že problematika již není zdaleka okrajová, což potvrdil v úvodu konference i náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., „Paliativní péči jsme dlouhou dobu zanedbávali, i přesto, že nepochybně patří do naší medicíny. Ministerstvo zdravotnictví považuje paliativní péči a její implementaci do systému poskytování zdravotních služeb za jednu ze svých priorit,” uvedl s tím, že je důležité nastavení a zajištění kvalitní zdravotní péče i po sdělení diagnózy terminálního onemocnění a v závěru pacientova života. Podobně jako v mnoha jiných evropských zemích umírá i v Česku většina lidí v nemocnicích. Ještě do nedávna poskytovaly komplexní péči o umírající, která kombinuje lékařské, psychologické, sociální a duchovní aspekty, pouze dvě nemocnice a laickou ale někdy i odbornou veřejností byla často ztotožňována či zaměňována s prací hospiců, které poskytují služby na vynikající úrovni, avšak jejich kapacity zdaleka nestačí. „Často slyším, že si lidé přejí umírat doma. Ne vždy je to ale možné, a právě proto je důležitá fungující nemocniční paliativní péče, jejímž cílem je, aby mohl umírající mít tu nejlepší péči kdekoli. Umírání v nemocnici nemusí být špatné. Důležitá je komunikace a vysvětlení cílů léčby pacientovi, aby neočekával něco jiného, než mu systém může nabídnout. Plánování i umírání musí probíhat v souladu s přáním nemocného,“ zdůraznil ředitel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka, Ph.D., s tím, že nebude-li fungovat nemocniční paliativní péče, budou jen těžko navazovat další její typy. Jak ukazují příklady ze zahraničí i z našich pilotních projektů, poskytování specializované paliativní péče v nemocnici může mít čtyři podoby: Lůžkové paliativní oddělení – poskytuje terminální péči hospitalizovaným, jde tedy o jakýsi hospic v nemocnici (např. nemocnice v Jihlavě nebo Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze). Paliativní konziliární tým – zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Zatímco v zahraničí tato forma převládá, v ČR začíná teprve vznikat, a to právě díky programu Spolu až do konce. Ambulance paliativní medicíny – u nás opřena o nasmlouvání výkonů se zdravotními pojišťovnami, přes formální průchodnost však v nemocnicích existuje pouze několik ambulancí paliativní medicíny. Lůžková stanice paliativní medicíny – poskytuje akutní paliativní péči na vlastních lůžkách, ale po stabilizaci zdravotního stavu a formulaci plánu péče pacienty propouští do domácí péče, hospice atd. V ČR tento typ péče zatím neexistuje. Například ve Spojených Státech má vlastní paliativní program 80 procent nemocnic, v Německu pracují paliativní týmy ve více než 250 nemocnicích, v rakouských nemocnicích funguje 49 konziliárních týmů a 36 lůžkových stanic. Zásluha Nadačního fondu Avast Nadační fond Avast v roce 2016 vypsal grantový program zaměřený právě na české nemocnice, do kterého se přihlásila téměř třetina z nich, celkem 64 zařízení. Následně fond vybral 18 projektů v 17 nemocnicích a investoval do nich 35 milionů korun. V těchto zařízeních díky tomu začaly fungovat multidisciplinární týmy lékařů, sester, sociálních pracovníků, psychologů a kaplanů, které se již v rámci pilotních projektů postaraly o stovky pacientů. V týmech podpořených nemocnic pracuje přes sto zdravotníků, ale také vedoucí pracovníci, kteří pomáhají s nastavením procesů a směrnic, které mají paliativní program udržet dlouhodobě v chodu. Jak uvedl viceprezident a technický ředitel Avastu Ondřej Vlček, dlouhodobá společenská změna je možná, když síly spojí soukromý sektor, který ji pomůže nastartovat, odborníci z neziskového sektoru a stát. „Náš projekt Spolu až do konce ukázal, že nemocnice chtějí měnit systém péče o umírající a ceníme si, že v návaznosti Ministerstvo zdravotnictví spouští projekt financovaný z fondů EU zaměřený právě na paliativní péči,” dodal. Rozjezd paliativních programů v nemocnicích byl pro Nadační fond Avast první krok. Další krok je odpověď na velká poptávku po vzdělávání a leadershipu. „ Ti, kteří se paliativní péči dnes věnují, to často dělají bez vnější podpory, ve svém osobním čase, za vlastní peníze, takže jim hrozí silné přepracování,” popisuje Martin Loučka. Nadační fond Avast proto zřídil stipendijní program Avast Foundation Palliative Care Scholarship a na konferenci představil prvních 21 stipendistů, mezi něž patří profesionálové ze všech oblastí zdravotnického sektoru napříč Českou republikou. Jak připustil prof. Prymula, zatím v Česku nemáme potřebný systém, ale ministerstvo se snaží tuto situaci změnit. „Snažíme se působit i v edukační oblasti. Právě dnes byl schválen nový certifikovaný kurz v oblasti paliativní péče, který by měl sloužit jako modelový kurz pro přípravu v této oblasti a měl by rozšířit i kompetence,“ poznamenal. Nejde již jen o péči na konci života „Podpůrná a paliativní péče zlepšuje kvalitu života pacienta se závažným onemocněním od okamžiku diagnózy. V posledních letech je řada důkazů, že principy paliativní péče zlepšují život pacientů se závažným onemocněním nezávisle na stádiu nebo pokročilosti choroby. Pokud ke klasické medicínské intervenci přidáme řadu dalších podpůrných opatření, jsme schopni zlepšit život pacientů a v některých případech dokonce i prodloužit,” vysvětluje MUDr. Ondřej Kopecký, vedoucí nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které vzniklo v rámci programu Spolu až do konce. Jak vysvětluje, zvlášť erudovaní specialisté zde poskytují konzultace lékařům a zdravotníkům dalších oborů. Současně poskytují širokou podporu pacientům a jejich blízkým v situaci závažného onemocnění. Kromě toho se Centrum také věnuje výukové činnosti a tvoří doporučené postupy v oboru a je i zakladatelem nové platformy pro komunikaci nemocniční paliativní péče www. paliace.cz. „Setkáváme se často s předsudky, že nemocniční paliativní péče je pouze péče na konci života. To samozřejmě je, ale je to jen její malá část. To, co paliatr a jeho tým v nemocnici dělají, je zejména velmi složitá komunikace s pacientem a všemi odbornostmi, které se o nemocného starají, s cílem probrat s pacientem jeho onemocnění, vysvětlit možnosti alternativ péče tak, aby tomu nemocný rozuměl, koordinovat všechny složky, které mohou nějak přispět ke zlepšení života pacienta a společně vytvářet plán pro situaci, kdy se zdravotní stav bude lepšit nebo horšit,“ vysvětluje MUDr. Kopecký s tím, že historicky sice vzešla nemocniční paliativní péče z prostředí onkologických klinik, ale pokud ji zaměříme právě směrem na porozumění pacienta, koordinaci péče a stanovení adekvátního léčebného cíle, pak je takovou intervenci možno poskytovat nezávisle na základním oboru. Dnes ji ve vyspělých zemích doporučuje řada odborných společností již v okamžiku vyslovení diagnózy závažného onemocnění. Ukazuje se totiž, že je-li do procesu hned v této fázi přizván paliatr, dochází ke zlepšení kvality života pacientů, bez ohledu na to, zda jde o pacienta s onkologickým, kardiologickým nebo nefrologickým onemocněním. Pilotní projekty v programu Spolu až do konce ukázaly, že systémová implementace paliativní péče do českých nemocnic je žádoucí a možná. Je však provázena řadou výzev, na které je třeba společně hledat odpovědi. 17 nemocnic zapojených do pragramu Spolu až do konce: VFN Praha; NH Hospital, a.s. – nemocnice Hořovice; Klinika Na Košíku, Praha; Nemocnice Na Pleši, Nová Ves pod Pleší; Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto; Ústav hematologie a krevní transfúze, Praha; Oblastní nemocnice Příbram; Interní oddělení Strahov, VFN Praha; Masarykův onkologický ústav, Brno; FN v Motole; ÚVN – VFN, Praha; Nemocnice Jihlava; Nemocnice Milosrdných sester sv. Vincence de Paul, Kroměříž; FN KV, Praha; Krajská nemocnice Liberec; Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha; Masarykova městská nemocnice v Jilemnici, Nemocnice Jindřichův Hradec. https://www.tribune.cz/clanek/43230-ne...-neni-jen-pomoci-na-samem-konci-zivota   Žluté Česko. Teplé a suché počasí přineslo pylovou kalamitu, trpí už i nealergici Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  ceskatelevize.cz  Strana 0   Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko. Za vysokou koncentraci pylu a také prachu v ovzduší může dlouhotrvající teplo, sucho a také vítr. Kvůli rychlému nástupu teplého počasí totiž letos vykvetlo mnoho rostlin a stromů najednou. Problém zhoršuje i stále se rozšiřující plocha, kde se pěstuje řepka. Alergické příznaky tak nyní zažívají i lidé, kteří alergii nemají. „Pylu je mnohem víc ve velice krátkém okamžiku, v rozmezí několika málo dnů. Po období, kdy byly maximální pyly časných stromů, hned nastoupila bříza a po ní další druhy pozdních stromů. A v následujících dnech nás čekají pyly trav,“ upozorňuje imunoložka Jitka Petanová z Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Předchozí pylové sezony podle ní nebyly tak závažné a pacienti tolik potíží neměli. Nepotřebovali tak léčbu nebo jim stačila antihistaminika předepsaná praktickým lékařem. Letos se ale příznaky objevují i u lidí, kteří alergii nemají vůbec, nebo se u nich běžně projevuje jen málo. „Vracejí se nám pacienti, kteří třeba tři roky nebyli na kontrole, protože neměli žádné projevy alergických onemocnění. A najednou se zhoršila nejenom klasická rhinokonjunktivitida, to znamená slzení očí, vodnatá rýma, kýchání, které běžně obtěžují alergiky v sezoně, ale objevují se i nově pacienti s astmatem,“ uvádí Petanová. Ze zimy rovnou do léta Podle odborníka na botaniku a ekologii Pavla Matějky souvisí velké množství pylu v ovzduší hlavně s počasím posledních týdnů. „Ještě 20. března byl celodenní mráz a kolem 26. března stále ještě mrzlo. Ale 3. dubna jsme již měli maximální teploty nad 20 stupni a od té doby máme velmi výrazně nadprůměrné teploty,“ říká. Zatímco v březnu byla teplota zhruba jeden stupeň pod dlouhodobým průměrem, duben byl podle dosavadních údajů až o 6 stupňů teplejší než je obvyklé. „Změna byla ze zimy rovnou do léta,“ poznamenává Matějka. Běžně kvetou různé rostliny v různou dobu s tím, jak se postupně zvyšují teploty. Nyní ale vykvetly časné i pozdní jarní druhy naráz. K vrbám nebo břízám se už přidaly jehličnany a začínají kvést trávy, uvádí odborník. „Další faktor, který přispívá ke zhoršenému rozsahu a intenzitě velkých těžkých projevů je to, že dlouho nepršelo. Prší jenom velice krátce, nárazově a ve velkých časových odstupech. Zatímco v jiných letech byly pyly spláchnuty deštěm, tak teď na déšť stále čekáme,“ dodává imunoložka Petanová. Řepka nejvíc působí v blízkém okolí Z množství pylu lidé někdy obviňují řepku, ta však působí hlavně ve svém nejbližším okolí. „Řepka není tak výrazným alergenem jako břízy. Na rozdíl od stromových pylů, které mají dolet desítky až stovky kilometrů, zůstává pyl řepky v blízkosti řepkových polí a tím pádem neohrožuje tak velké počty osob. Ale pokud se vydáte mezi řepková pole běhat nebo na kole, tak to pocítíte. V blízkosti může dráždit i nealergiky,“ varuje Petanová. Podle ní je ale problém, že řepky v české krajině neustále přibývá. Přes sto lety se pěstovala na 6 tisících hektarech, v roce 1990 na 100 tisících a letos už téměř na 400 tisících hektarů. Dostat se do blízkosti řepkového pole je tak v Česku stále pravděpodobnější. Řepka je totiž podle imunoložky riziková i pro lidi bez alergie. „Mechanické dráždění pylovými zrny, které se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění nebo lokální zánět,“ vysvětluje. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...-pylovou-kalamitu-trpi-uz-i-nealergici   Pražské letiště zrušilo kuřácké koutky. Cestujícím vadil zápach, kuřákům malý prostor Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  ceskatelevize.cz  Strana 0   Pražské Letiště Václava Havla zrušilo kuřácké koutky. Od 1. května začal platit zákaz kouření ve všech prostorách a zapálit si je možné už jen venku na vyhrazených místech. Zákaz platí i pro uživatele elektronických cigaret. K rozhodnutí letiště dospělo po stížnostech cestujících a vyhodnocení provozu kuřáren. Prosklenou místnost pro kuřáky postavilo letiště v transitním prostoru po loňském zavedení protikuřáckého zákona. Teď se ji ale rozhodlo zrušit. „Rozhodli jsme se po důkladné roční analýze, kdy jsme dávali dohromady stížnosti od cestujících, kteří si převážně stěžovali na zápach ze stávajících kuřáren,“ vysvětluje mluvčí letiště Marika Janoušková. Mnozí kuřáci zase kritizovali malý prostor. Navíc se ukázalo, že ho nevyužívá tolik lidí. „Dívali jsme se na počty tranzitujících cestujících, pro které bylo toto řešení určeno, a je jich kolem dvou procent. A naprostá většina z nich jsou nekuřáci,“ uvádí mluvčí. Kouření je povoleno venku na 14 místech Nutné investice by se podle letiště nevyplatily. Vybudování trvalých kuřáren musí totiž splňovat přísná pravidla. Kouřit tak lze už jen před vstupem, momentálně na 14 místech. Letiště plánuje jejich rozšíření a přesun dál od hlavních vchodů. „Mně osobně to nevadí, když jako zaměstnanci můžeme kdykoliv vyjít ven,“ uvádí pracovnice letiště Jana Moravčíková. Naopak některým kuřákům se omezení nelíbí. „Ačkoliv necestuju často, tak jsem kuřák a ráda bych si zakouřila vevnitř,“ říká turistka Markéta. Vedení letiště se inspirovalo ve světě, nekuřácká jsou už letiště například v Británii, Španělsku, šest stovek ve Spojených státech i některá letiště v Rusku. Naopak brněnské letiště rušit kuřárny zatím neplánuje. „Domníváme se, že počty nekuřáckých letišť se budou postupně zvyšovat, a chceme tak jít vstříc tomuto modernímu zdravému trendu. Zároveň jsme přesvědčeni, že toto rozhodnutí přinese zvýšení kvality a komfortu během pobytu na letišti pro většinu cestujících i zaměstnanců,“ vysvětlil šéf Letiště Praha Václav Řehoř. Někde vyhradili pro kouření prostor, v zoo ho zakázali úplně Úplný zákaz kouření platí od 31. května 2017 v restauracích, barech, kulturních, zábavních a sportovních areálech, dětských hřištích, zoologických zahradách, nemocnicích a na letištích. Některé instituce však mohou vyhradit pro kuřáky místo venku. Takové řešení zvolila například pražská Všeobecná fakultní nemocnice. „Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky. Zato pacienti nám dělají trochu potíže, protože kouří, kde chtějí,“ říká mluvčí Michal Schneider. Naopak pražská zoo zakázala kouření v celém areálu bez výjimky. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...icim-vadil-zapach-kurakum-maly-prostor   PET DIAGNOSTIKA JE PŘESNÁ A ŠETRNÁ Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  hcom.cz  Strana 0   První pacient u nás byl touto metodou vyšetřen v pražské Nemocnici Na Homolce (NNH). PET diagnostika je v ČR využívána stále víc, absolvovaly ji už statisíce pacientů, konkrétně jen v NNH jich bylo více než 100 tisíc. Tento způsob stanovení diagnózy je k lidskému organismu velmi šetrný; nízké dávky radiofarmak se podávají nitrožilně injekcemi. Tyto přípravky ovšem mají různě dlouhé, přesněji řečeno různě krátké poločasy rozpadu, a tak je příprava a doprava do vzdálenějších center značně náročná. Potvrzuje to i Martin Mátl, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem: „ Výroba a vývoj radiofarmak není jednoduchá. Například léčivý přípravek s poločasem rozpadu 110 minut vyžaduje perfektně zvládnuté know-how i logistiku." Moderní šetrné vyšetřeníPozitivní emisní tomografie patří ve vyspělých zemích k základním metodám nejen onkologické diagnostiky. Je to - laicky a zjednodušeně - velmi šetrný průzkum lidského těla látkou označenou radioaktivním atomem a jeho následného „skenování"speciální kamerou. Hybridní zobrazení PET/CT umožňuje v rámci jediného vyšetření získat informace o funkcích zobrazované části těla, spojuje pozitronovou emisní tomografii (PET) a výpočetní tomografii (CT). Obě metody se doplňují a umožňují zpřesňovat diagnózu. Nejčastěji používaným radiofarmakem je fluorodeoxyglukóza (FDG). Téměř všestranná použitelnost této látky má jistou nevýhodu, a to nižší specifičnost zobrazení; zvýšený metabolismus glukózy mohou vykazovat nejen oblasti, v nichž probíhá růst tumoru, ale i zánětlivé nebo hojivé procesy. Některé orgány navíc mají přirozeně zvýšenou metabolickou aktivitu. Proto se intenzivně vyvíjejí specifičtější radiofarmaka a jejich kombinace, díky nimž lze monitorovat mnoho dějů probíhajících v organismu - metabolismus, buněčné dělení, transport a spotřebu aminokyselin, zásobování tkání kyslíkem, transport neurotransmiterů, receptory v nervových buňkách a mnoho dalšího. Pozitronová emisní tomografie (PET) je zobrazovací metoda, která se v klinické praxi používá od poloviny 90. let minulého století. Detekuje záření provázející anihilaci pozitronu vzniklého při rozpadu některých radionuklidů. Klinicky se nejvíce využívá 2-[ 18F]fluoro-2- deoxy-D-glukóza (FDG), která vstupuje do buněk shodnými mechanizmy jako glukóza, dále se nemetabolizuje a hromadí se v buňkách. Umožňuje funkční vyšetření metabolismu nádorových buněk, má vyšší senzitivitu než běžně používaná počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). Tyto metody zobrazují poměry anatomické. Výhodou PET je i možnost celotělového zobrazení při jednom vyšetření.Radiofarmaka a jejich praktické využitíV onkologii se zjišťuje přítomnost ložiska nádoru a jeho rozsah, posuzuje se jeho biologická povaha, po léčení se hodnotí účinnost léčby a při kontrolách případný návrat nádorového onemocnění. V neurologii se zkoumá ta část mozku, která je zodpovědná za epileptické záchvaty. Zjišťuje se i možnost existence různých nádorových nebo degenerativních onemocnění mozku. PET radiofarmaka pomáhají i při lokalizaci zánětlivých ložisek, například při horečkách. Doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc., primář PET centra NNH, k tomu dodává: „ Nejčastějším důvodem tohoto typu vyšetření je diagnostika onkologických onemocnění, zejména přítomnost metastáz, dále mapování zánětlivých ložisek v těle, které bývají příčinou nevysvětlitelných horeček a infekčních komplikací. Neurochirurgům pomáháme i v předoperační fázi určit a upřesnit ložisko, z něhož vycházejí epileptické záchvaty, nebo zpřesnit postup léčby při bolestech páteře. Novinkou je diagnostika Alzheimerovy choroby." Jak jsme na tomDnes máme v ČR dvě PET/MR kamery a 15 PET/CT kamer, například ve VFN v Praze, ve fakultních nemocnicích v Ostravě a v Plzni, v Masarykově onkologickém ústavu v Brně nebo v jihlavské nemocnici. V posledních letech probíhá intenzivní výzkum a vývoj nových radiofarmak. V české republice zastává v tomto oboru významné místo pracoviště v Řeži. Vyvíjejí tu přípravky, které jsou i ve světě ve stadiu pilotního výzkumu, například pro diagnostiku a výhledově i terapii nádorových onemocnění. http://hcom.cz/magazin/clanek_pet-diagnostika-je-presna-a-setrna_1358.html   KALEIDOSKOP Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  hcom.cz  Strana 0   Nadační fond FriendlyVox školí knihovníky pro práci s nevidomými Knihovna, místo, kde si půjčíte knihu, poslechnete hudbu, využijete internet. Běžná praxe pro většinu lidí, velký problém pro nevidomé. Od dubna školí nadační fond FriendlyVox desítky knihovníků na systém, který pomáhá nevidomým snadno využívat internet. V tuzemsku je přes 100 000 zrakově postižených. „Nevidomý člověk má právo na přístup ke službám internetu za podobných, nebo stejných podmínek, jako člověk vidící. Zrakově postižení však využívají internet výrazně méně, v případě pokročilých služeb jako e-shopy, sociální sítě nebo internetové bankovnictví dokonce řádově méně často,"říká Robert Štěrba z Nadačního fondu FriendlyVox. Aby lidem, kteří nemohou svět pojmout očima, usnadnil orientaci ve virtuálním světě internetu, přišel FriendlyVox se stejnojmenným internetovým portálem. Ten lze spustit na jakémkoliv počítači a jednoduše ovládat několika klávesami. Přiblížení internetu zrakově postiženým přes veřejné knihovny vítá Roman Giebisch, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) České republiky. Knihovny by se podle něj měly stát informačním útočištěm pro všechny skupiny občanů bez ohledu na zdravotní stav. (ozvučený portál pro nevidomé www.friendlyvox.info) Léčba hlubokou mozkovou stimulacíNa konci března uplynulo 20 let, co byla v Nemocnici Na Homolce ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK, VFN v Praze, která nyní pokračuje i s jejím Centrem pro intervenční terapii pohybových poruch (iTEMPO), úspěšně zavedena léčba hlubokou mozkovou stimulací. Pacientovi, který trpěl esenciálním třesem, lékaři dne 26. 3. 1998 do mozku implantovali stimulační elektrodu. Od té doby zde tento výkon podstoupilo téměř 300 pacientů, jimž byly později stimulátory několikrát vyměněny (jejich životnost je zhruba 5 let). Celkový počet implantací a následných reimplantací stimulátorů už dosáhl zhruba čísla 1000. Hluboká mozková stimulace (DBS - z anglického deep brain stimulation) dlouhodobě a výrazně zlepšuje kvalitu života neurologicky nemocných pacientů, kteří již vyčerpali všechny možnosti konzervativní léčby. Využívá vysokofrekvenční stimulace přesně určených mozkových struktur pomocí trvale zavedených elektrod. Podle neurologa Dušana Urgošíka se dá očekávat, že se v budoucnu spolu s vývojem technologií bude rozšiřovat spektrum neurologických a psychiatrických pacientů, pro které bude tato léčba efektivní a bezpečná. Je žádoucí přidávat i další diagnózy pro tento způsob léčby. Dalšími vhodnými kandidáty jsou například pacienti s Tourettovým syndromem. (z TZ Nemocnice Na Homolce, Praha) Městečko kouzel pro rodinné výlety namísto bývalého vojenského prostoruTipem na rodinný výlet může být zábavný park Milákulum ve středočeských Milovicích, který vznikl na více než deseti hektarech, které jsou nyní nabité dvěma stovkami atrakcí. Je součástí města, které v minulosti obývali převážně vojáci sovětské armády, kteří po svém odchodu v roce 1990 zanechali vybydlený prostor. Letos v září park oslaví své šesté narozeniny a jeho branami už prošlo více než milion návštěvníků. Od samého začátku byl jeho dominantou hrad, kromě něj tu naleznete houpačky, kolotoče nebo podzemní labyrinty, vodní svět i naučné stezky. Park se stále rozrůstá: „ Příkladem může být třeba Lesní město a Lanový park. Jejich koncepce je v mnohém podobné, ale zatímco park vznikl tzv. na zelené louce, Lesní město jsme doslova vestavěli do vzrostlého lesa. Letos navíc tahle dvě místa propojíme 65metrovým bludištěm, které vede korunami stromů. Vznikne tak téměř nekonečná zábava pro ty, kteří se nebojí pohlížet na svět z výšky, "popisuje Jiří Antoš, majitel parku. Všechny herní prvky splňují normu ČSN EN 1176 o kontrole dětských hřišť, jsou bezpečné a eliminují možnosti úrazu. Dočkaly se také celé řady ocenění - třeba loni zbudovaná Vesnička pro nejmenší děti zvítězila v soutěži Dřevěná stavba roku 2018. Sezóna v parku trvá od poloviny dubna do konce října. Více na: www.mirakulum.cz nebo na www.facebook.com/ParkMirakulum Česká asociace sester opakovaně upozorňuje na závažný nedostatek všeobecných sester, ale i dalších zdravotnických profesí v českém zdravotnictví. Podle odhadů v loňském roce chybělo okolo 3 300 sester. ČAS oceňuje dosavadní snahy ministerstva zdravotnictví a dalších zodpovědných subjektů o stabilizaci této situace, nicméně je třeba přiznat, že ne všechny byly dosud úspěšné. Příkladem takového sporného kroku je podle ČAS snížení požadavků na kvalifikační vzdělání sestry (tzv. 4+1, čtyři roky studia na střední škole a jeden rok na vyšší či vysoké zdravotnické škole). Problém je, že vyšší zdravotnické školy zatím většinou tento program neotevřely, a tudíž není zajištěn brzký přísun vyššího počtu motivovaných a kvalitně vzdělaných absolventů do českého zdravotnictví. Přežije český národ 21. století?Zda má český národ šanci přežít 21. století nebo zmizí z mapy Evropy, budou řešit specialisté na porodnost 4. května 2018 na Mezinárodní konferenci „Děti až na prvním místě". „Česká republika má jednu z nejnižších porodností v Evropě. Podle statistik se úroveň úhrnné plodnosti pohybuje kolem hodnoty 1,5-1,6 dítěte na ženu v plodném věku, přičemž k udržení alespoň prosté reprodukce je třeba hodnoty 2,1 dítěte. Porodnost a plodnost je v České republice dlouhodobě nízká, zatímco v 70. letech minulého století jsme krátkodobě hranic prosté reprodukce přesáhli. Po politických, ekonomických a společenských změnách v roce 1989 došlo také k zásadní změně demografického chování,"říká PhDr. Dana Hübelová, Ph.D., vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Brno. Dalšími ožehavými tématy konference, jsou Porodní domy v Česku - Sny vs. Realita, domácí porody, či úspěchy rodinné politiky za hranicemi ČR. Účastníci konference se od pedagoga PhDr. Marka Hermana dozví, Co nejdůležitějšího musí máma udělat, když se jí narodí dítě. S přednáškou Laskavý císařský řez aneb jak na operaci s respektem přijede do Brna prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc. Konferenci uzavírá diskuze s mnohočetnou rodinou na téma, Jaké to je, když máte více dětí? Mezinárodní odborná konference je součástí doprovodných akcí Festivalu těhotenství a rodiny a Světového dne těhotenství, který připadá na 7. května. dentehotenstvi.cz/konference/ Cena JEP patří letos profesoru PafkoviPředsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně rozhodlo na své schůzi dne 10. 4. 2018 o tom, že letos obdrží nejvyšší ocenění - Cenu Jana Evangelisty Purkyně - pan prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Cena mu bude slavnostně předána dne 20. června na zámku v Libochovicích. Pavel Pafko je břišní a hrudní chirurg, který v letech 1992-2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Mediální známost získal v prosinci 1996 operativním odstraněním plicního nádoru prezidentu republiky Václavu Havlovi. V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky. Brněnský den léčivých rostlin 2018Sekce přírodních léčiv, Česká farmaceutická společnost ČLS JEP, z.s. a Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity Brno pořádají 2. 6. 2018 konferenci Brněnský den léčivých rostlin s tématikou Využití léčivých rostlin k ovlivnění zánětu. Akce se uskuteční v přednáškovém sále Farmaceutické fakulty Brno. Ordinace roku 201723. 4. byly vyhlášeny výsledky soutěže Ordinace roku, kterou pořádá MICROSITE CZ s.r.o. Nominace ordinace pacienty probíhala prostřednictvím elektronického formuláře na stránce www.ordinaceroku.cz. Ordinace musela provozovat lékařskou a zdravotní péči v roce 2017 musela se nacházet na území České republiky. ORDINACÍ ROKU 2017 se stala OČNÍ EU s.r.o., MUDr. Michaela Hustá) s celkovým počtem 1 110 hlasů. Kompletní výsledky podle jednotlivých specializací ordinací můžete zhlédnout http://hcom.cz/magazin/clanek_kaleidoskop_1368.html   Malá pardubická Live: tři zajímavé oční operace v přímém přenosu Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  pardubice.nempk.cz  Strana 0   Dušan Korel Tři naživo přenášené oční operace a zajímavé přednášky nabídla Malá pardubická Live a Video Surgery v Pardubické nemocnici. Za velkého zájmu se v Pardubické nemocnici uskutečnilo tradiční odborné setkání očních lékařů, které se druhým rokem konalo pod novým názvem Malá pardubická Live a Video Surgery. Ve velké posluchárně se v pátek 27. dubna sešlo pět desítek posluchačů, pro něž byl připraven nejen zajímavý přednáškový program, ale i tři naživo přenášené operace. „Pro letošní ročník jsme naplánovali operace týkající se palčivých problémů současné oftalmologie. Jsme rádi, že všechny proběhly výtečně,“ pronesl primář pořádajícího očního oddělení Pardubické nemocnice Jan Novák, který byl zároveň odborným garantem akce a spolu s Evou Klofáčovou z Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Praha prováděl i operace. První z nich se týkala hemoftalmu, tedy prokrváceného nitra oka z novotvořených cév při nekompenzovaném diabetu a pozdě řešené diabetické retinopatii. „Kompenzace diabetu se bohužel často řeší až ve chvíli, kdy nastanou chirurgické komplikace. Problém se týká především spolupráce diabetologů, praktických lékařů a oftalmologů,“ poznamenal docent Novák. „Tématem“ druhé operace byl glaukom, neboli zelený zákal. Jedná se o onemocnění, které postihuje dvě procenta lidí starších čtyřiceti let. „Pro operaci v rámci naší akce byl vybrán pacient, u něhož byl glaukom diagnostikován nejen pozdě, ale byl též pozdě poslán k operaci. Chirurg musí v podobném případě operovat v rizikovém terénu a výsledek operace co do kvality vidění nemusí odpovídat očekávání pacienta,“ uvedl docent Novák. Třetí operace řešila aktuální problém kalení umělých nitroočních čoček a vznik postižení makuly - místa na sítnici s nejostřejším viděním. Při této operaci spolupracovali oba lékaři - předněsegmentový chirurg Novák a vitreoretinální specialistka Klofáčová. „Po výměně umělé čočky byla odstraněna membrána v centru sítnice, která dále zhoršovala kvalitu vidění, primárně postiženou zakalením umělé čočky,“ uvedl primář Novák. Všechny tři operace komentovali naživo oba operatéři a další postřehy a informace v posluchárně přidali ještě moderátoři celé akce, zástupkyně primáře očního oddělení Pardubické nemocnice Hana Adámková a její kolega Jiří Blažek. Operační program byl „proložen“ deseti přednáškami, s nimiž vedle lékařů z pořádajícího oddělení vystoupili i hosté z očního oddělení Litomyšlské nemocnice, Oční kliniky Oftal Brno, Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav a Fakultní nemocnice Brno. Dušan Korel http://pardubice.nempk.cz/mala-pardubicka-live-tri-ocni-operace-v-primem-prenosu   Meningokok Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den pane doktore,chci poprosit o Váš názor.U dcery (9let) doporučuje Mudr. naočkovat Bexsero(Nimenrix již má).Řeším jestli očkovat nyní nebo raději počkat pár let až bude v rizikovější skupině.Nimenrix se přeočkovává a u Bexsera není uvedeno přeočkovávání.Opravdu vydrží ochrana až třeba do 20let? Nebo můžeme pak nějak zjistit výši protilátek?Očkování je celkem drahé a mám obavy,že v době,kdy jej bude nejvíc potřebovat už nebude fungovat.Moc děkuji za odpoveď. odpověď Dobrý den. Pokud jste pro očkování rozhodnuta, nemá podle mne smysl otálet, jestli dříve nebo později. I když nejčastěji mají meningokoka jednak kojenci a pak v pubertě nebo adolescenci, infekce může přijít celý život. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně novou vakcínu, předpokládám, že data, jestli odpověď vydrží tak dlouho, nejsou. Věřím ale tomu, že titr protilátek úplně nevymizí. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1141 http://www.porodnice.cz/poradny/meningokok-1   vyrážka a zvětšená uzlina Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Vážený pane doktore, obracím se na vás s následujícím problémem. Máme dceru, které je 13 let a nyní se jí objevily během několika dnů po těle bolestivé a svrbící vřídky (s bílou čepičkou), stále jich přibývá, začalo to na stehně, nyní i na hrudi, ruce. Zatím pouze vysušujeme. Co mě však znepokojuje je boule v třísle (uzlina?). Horečku nemá, teplota přes den max. 37 C. Ještě bych měla dodat, že má dcera dost odřené stehno a část hýždě z pádu na bruslích na silnici, tam také začaly ty vřídky. Mívá také zvětšenou uzlinu na krku, s tou jsme sledováni na ORL, zatím to vypadá, že na tom má podíl akné na bradě. V týdnu se jí spustila také dvakrát krev z nosu, z toho jednou tekla téměř dvacet minut. Byli jsme s ní na krevním obraze a testech srážlivosti, zde vše v pořádku. Měla by postoupit nějaké další testy? O co by se mohlo jednat (vřídky po těle, uzlina...)? Děkuji a za Váš čas a také odpověď. Pavla odpověď Dobrý den. Je mi líto, ale bez podrobné anamnézy a klinického vyšetření si netroufám hádat, o co by se mohlo jednat. Pokud má zánětlivé kožní afekce na stehně, je možné, že uzlina v třísle je reaktivně zvětšená. Více se nemohu vyjádřit. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1141 http://www.porodnice.cz/poradny/vyrazka-a-zvetsena-uzlina   Abkm nebo ne Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 30.4.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobry den, uz jsem vam jednou psala ohledně podezření u me dcery na abkm. Dnes 4 měsíční holčička, od narození vodnata, později často hlenovita stolice. Prisuzovala jsem to abkm, bezmlecnou (nejen) dietu drzim jiz 11 týdnu. Začalo mi docházet mm a jednou jsem ji dala ze zoufalství um. Nepřemýšlela jsem, dala jsem to, co jsem pro případ nouze měla ještě před porodem doma. Obyčejné hipp. Davam takto jiz 3 týdny. Cca 90-200ml denně, zbytek kojím. Stolice se upravila, je mnohem lepší než dříve. Občas, nárazově se ukáže hlen, ale mam dojem ze méně často nez dříve. Muzete mi to vysvětlit prosím? Znamená to, te abkm dcera nemá? Jinak je mnohem spokojenější nez drive, veselejší (prisuzuji to plnému brisku)... Nebo se reakce může projevit az mnohem později? Dekuji odpověď Dobrý den. Jasné vysvětlení nemám, mohu nastínit několik hypotéz: 1) nedostatečný perorální příjem na kojení, hlen ve stolici byl v rámci hladových stoliček; 2) příznaky alergie byly a již nejsou, protože potravinová alergie se časem ztrácí (bílkovina v MM je naštěpena asi jako v extenzivním hydrolyzátu, takže není předpoklad, že by při přetrvávající ABKM se příznaky na klasické umělé výživě ztratily); 3) přechodná dysmikrobie s hlenem ve stolici, která se ztratila. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1143 http://www.porodnice.cz/poradny/abkm-nebo-ne   Tři roky tomoterapie. Zatím tisícovka ošetřených pacientů Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 1.5.2018  trendyzdravi.cz  Strana 0   Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Za 3 roky fungování bylo ozářeno přes tisíc pacientů. Tomoterapie stále ještě představuje novou metodu léčby zářenímV tomoterapeutické jednotce je integrován CT skener a lineární urychlovač (ozařovač), který využívá technologii IMRT – léčbu zářením s modulovanou intenzitou. V jediném přístroji je tak využíváno zobrazení pomocí počítačové tomografie (CT) a radiační léčby. Díky tomu lze precizně zaměřit cílový objem a maximálně tak šetřit okolní zdravé tkáně. Lze jím léčit nádory různých velikostí, více ložisek najednou a lze i aplikovat různou dávku záření do různých oblastí dle potřeby i opakovaně. Využívá se v řadě nádorových indikací„Metoda tomoterapie má největší výhodu u nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Proto je preferována u nádorů hlavy a krku, mozku a míchy, plic a nádorů prostaty,“ vysvětluje ředitel onkologického centra Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK, doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA. Lékaři ji ale mohou využít téměř u všech lokalizací. Nový přístroj také dopomůže efektivnější léčbě i v oblasti gynekologických nádorů, karcinomu prsu, konečníku nebo slinivky břišní. Díky jeho vlastnostem je možné maximálně šetřit zdravé tkáně a zároveň dovoluje zvýšení dávky záření při stejné nebo i nižší toxicitě. Zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsuZa tři roky fungování ozařovače bylo ozářeno přes tisíc lidí. Byla zavedena i metoda ultra-precizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádorů plic a izolovaných metastatických ložisek kdekoli v těle. U těchto diagnóz je léčba tomoterapií mimořádně efektivní, šetrná a ve srovnání s jinými léčebnými metodami prakticky bez vedlejších účinků. „Zavedli jsme rovněž zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu, takže pacienti s těmito velmi častými diagnózami absolvují léčbu za poloviční dobu, než tomu bylo dříve, a navíc ve špičkové kvalitě,“ dodává doc. Feltl. Počet pacientů převyšuje možnosti ozařovačePřístroj je aktuálně vytížen na plné dvě směny, poptávka pacientů je veliká, a proto by Onkologická klinika rozhodně potřebovala instalaci druhého ozařovače. I z důvodu, že v Česku onemocní některým typem zhoubného novotvaru kolem 90 tisíc lidí ročně. Dle údajů Národního onkologického registru bylo onkologických onemocnění v roce 2010 – 86 235, v roce 2015 – 98 176 a 2017 – 88 767 případů. U žen převládá diagnóza rakoviny prsu (ročně přibude kolem 7 tisíc nových případů) u mužů vede karcinom prostaty (podobné číslo). Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace, vyšší šanci na delší dožití pacientů po onkologické léčbě, ale i zvyšujícící se prevalenci výskytu rakovinného bujení v příštích letech, je třeba zajistit odpovídající léčbu a péči pacientům. Podle statistik se téměř 49 procent všech onkologických pacientů léčí v Praze Všeobecná fakultní nemocnice v Praze zaujímá nejen jednu z předních pozic mezi onkologickými centry, ale je rovněž největším pracovištěm v ČR dle objemu onkologické péče u melanomu kůže a nádorů vaječníků. V průběhu posledních šesti let bylo ve VFN evidováno více než 63 tisíc onkologických pacientů ve všech stadiích diagnostického a léčebného procesu. VFN disponuje i významně nadprůměrnými výsledky v hodnocení kvality léčby ve srovnání s populačními hodnotami České republiky. http://www.trendyzdravi.cz/medicina/tr...tim-tisicovka-osetrenych-pacientu.html

© 2018 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz