Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Ke svému studijnímu pobytu v programu Erasmus jsem si chtěla zvolit jeden ze severských států. Nakonec se mně spolu s dalšími dvěma kolegyněmi povedlo dostat se do hlavního města Finska – konkrétně na University of Helsinki. Všechny tři jsme byly v 5. ročníku, kdy vyjíždí nejvíce studentů. Myslím si, že je to dobře, protože člověk už má dostatek znalostí, které může v zahraničí využít, a navíc lze studium skvěle přizpůsobit individuálnímu studijnímu plánu.

Všechny jsme odjížděly na sever na letní semestr – od začátku ledna do konce května. Ano, asi vás napadlo, že do té největší tmy a zimy. S fakultou byla výborná domluva, na výběr jsme měly předměty vyučované v angličtině se skupinou studentů Erasmu a dále tzv. Clinical Elective, kde jsme si v podstatě mohly zvolit jakýkoli předmět na jakkoli dlouhou dobu.

Nejzajímavější zážitek – operace živého prasete

K našemu studijnímu plánu se nám nejvíce hodila kardiologie (Dyspnea and Chest Pain) a endokrinologie. Oba předměty byly hodně podobné těm našim, probíhaly formou praktických cvičení, seminářů a stáží na odděleních. Vedle kardiologie, plicní a hrudní chirurgie byla nejzajímavějším zážitkem operace živého prasete, které bylo v anestezii připraveno na speciálním operačním sále – vyzkoušely jsme si zavádět hrudní drén a udělat tracheostomii.

Výuka byla celkově vedena jinak, než je tomu na naší fakultě. Největší důraz byl kladen opravdu jen na základní onemocnění, se kterými se lékař běžně setká, např. při stáži z plicního se mluvilo hlavně o pneumonii, CHOPN a astmatu. Cílem bylo, aby si studenti zapamatovali hlavně to, s čím se běžně setká každý lékař, ať už si vybere jakoukoli specializaci. Stěžejní nebyla patofyziologie onemocnění, ale spíše klinický obraz pacienta, diagnostika, hodnocení laboratorních výsledků a léčba. Na semináře jsme si často musely připravovat různé práce na daná témata. Odlišný je také způsob zkoušek, které byly písemné – ta z předmětu Dyspnea and Chest Pain trvala 4 hodiny a musím uznat, že jsme ji stihly za tu dobu dopsat jen taktak. Obsahovala především konkrétní anamnézy, které jsme měly vyhodnotit, napsat nejpravděpodobnější diagnózu, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu. Dále jsme měly hodnotit EKG, kterému jsme se v průběhu výuky také věnovaly.

Výuka předmětů Clinical Elective probíhala na příslušných odděleních. Absolvovaly jsme gynekologii, onkologii a interní medicínu. Pokaždé nám byl přidělen lékař, kterého jsme měly celý den následovat.

Dobře rozmyslete, jaké stáže zvolíte

Celkově považuji Erasmus za velice přínosný. Nemocnice byla moderně vybavena, lékaři a zdravotní sestry zapisovali vše do elektronického systému, nikoli do papírů, zprávy nahrávali na diktafon a sekretářky je následně přepisovaly.

Jediné, co bych doporučila dalším vyjíždějícím studentům, ať si dobře rozmyslí, jaké stáže si na Erasmu zvolí. Říká se, že v severských zemích umí všichni mluvit anglicky, bohužel to pravda nebyla. Např. během kardiologie, kdy jsme měly vyšetřovat starší pacienty s infarktem myokardu, jsme vždy potřebovaly učitele, který nám překládal. Proto by bylo možná lepší zvolit si praktičtější obor – např. chirurgii.

Erasmus = příležitost poznat zemi i jiné profese

Je jasné, že na Erasmu člověk netráví čas jen ve škole – i doma chodíme občas ven a máme nějaké záliby. V naší skupině byli studenti ze všech koutů Evropy, se kterými jsme měly příležitost o víkendech cestovat a účastnit se kulturního života ve Finsku. Skvělé bylo, že jsme se nesetkaly pouze s mediky, ale i se studenty z jiných oborů.

Na závěr bych chtěla podotknout, že to chce trošku odvahy někam vyjet. Papírovaní spojené s Erasmem na naší fakultě není úplně jednoduché. Nakonec se nám podařilo, díky vstřícnosti vyučujících a vhodně zvolenému studijnímu plánu, neprodlužovat studium. Celkově hodnotíme pobyt velice pozitivně. Ani tak velká zima a tma na tom severu nebyla...

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL