16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan

16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan

16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan

16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan

16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan

16. června se slavnostním otevřením BIOCEV uzavřela mnohaletá anabáze budování velkého vědecko-výzkumného centra. Ve Vestci u Prahy pod jednou střechou pracují týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy – „Přírodovědy“ a naší „Jedničky“.

Od roku 2008, kdy projekt začal vznikat, do dnešního dne uběhlo hodně času, proběhlo nesčetně jednání, mnohdy emotivních a konfrontačních, mnohé původní záměry a plány byly změněny od základů, spousta očekávání nebyla naplněna a kvanta nových nápadů přibyla, aby rozšířila a rozvinula původní koncept. Myšlenka projektu vznikla primárně v Akademii věd a z naší univerzity se k ní připojily pouze naše a Přírodovědecká fakulta. Od počátku jsme věděli, že se jedná o průlomový krok, o možnost vybudovat vědeckou infrastrukturu světového formátu, jež vytvoří příležitost špičkové práce nejen nám, ale i vědcům ze zahraničí. Zároveň jsme samozřejmě tušili i obrovské množství obtíží, které jsou s takovým projektem spojeny. Je třeba přiznat, že jsme se museli vyrovnat i s mnoha a mnoha problémy zcela neočekávanými.

Výsledkem je unikátní centrum, kde se na chodbách, v jídelně (mimochodem, velmi chutně tam vaří), na seminářích a především v laboratořích potkávají, diskutují a vytvářejí společné projekty mikrobiologové s makromolekulárními chemiky, biochemici se strukturálními biology, lékaři s biotechnology. Překvapilo nás, jak rychle se tato atmosféra šíří budovou, která stále ještě není plně obsazena a kde stále ještě probíhají úpravy a opravy. Od začátku jsme považovali právě tohle za největší potenciální devizu BIOCEV a jsem moc rád, že se ji daří naplňovat.

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči

Pro naši fakultu byla účast na projektu a vznik fakultní jednotky „BIOCEV 1. LF UK“ novou zkušeností. Máme sice společná pracoviště s řadou nemocnic, ale jejich zaměření a styčné plochy jsou převážně klinické. Vysloveně vědecko-výzkumný ústav, navíc s mnoha dalšími partnery z dosti odlišných oborů, je pro nás novum. Přitom právě vědecké infrastruktury, jakou je i BIOCEV, představují pracoviště, která ve světě kvalitativně posouvají hranice poznání v biomedicíně, a tím přinášejí nové šance pacientům. Zkušenosti, které jsme za ta dlouhá léta získali, jsou velkým kapitálem, který zúročíme do budoucna nejen, i když v tuto chvíli především, při budování Kampusu Albertov.

Budova sice již stojí a funguje, ale mnohé procesy ještě probíhají a chvíli potrvá, než vše zapadne na své místo a systémové mechanismy budou nastaveny ke spokojenosti všech. Některé administrativní postupy, na které jsme zvyklí, nelze v novém systému bezezbytku uplatnit a je třeba nalézat nové cesty. Po fázi zrodu nastává fáze maturace. Jsme nesmírně rádi, že přes určitou počáteční skepsi nemalé části fakulty nyní při návštěvách na místě zcela převládají pozitivní ohlasy. Těm, co stále ještě pochybují, bychom rádi navrhli: „Přijďte se přesvědčit na vlastní oči.“

Budoucnost je nyní především v rukou vědeckých uživatelů

Na tomto místě bychom si dovolili poděkovat všem, kteří se na dlouhém a náročném procesu rozvoje centra BIOCEV podíleli – jak vědeckým uživatelům, tak zejména administrativním pracovníkům nejrůznějších oddělení děkanátu, kteří často pracovali vysoko nad rámec svých pracovních povinností a bez jejichž obětavé práce si neumíme kvalitní dokončení projektu představit.

Jsme přesvědčeni, že BIOCEV a naše účast v něm skýtá velký potenciál. Nyní už je na jeho uživatelích, zda se jim – s nezbytnou podporou fakulty, ale i univerzity –, podaří jej využít a naplnit myšlenky, na kterých vznikl.

Ivan Mikula, proděkan pro rozvoj fakulty

Aleksi Šedo, děkan