Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás(Praha, 24. 3. 2022) Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. „Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Výzkumníci nashromáždili v online průzkumu 809 odpovědí od respondentů, kteří svým rozložením podle pohlaví, věku, vzdělání a místa bydliště tvořili reprezentativní vzorek české populace. Jaké jsou výsledky výzkumu? Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u 3 % populace. Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u 25 % respondentů, rizikové pití u 40 %. Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem respondentů a respondentek. Muži ovšem obecně dosahují vyššího skóre než ženy.
Část otázek se zaměřovala na úroveň zdravotní gramotnosti. Celkem 10 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní, 18 % problematickou, na druhou stranu 73 % dostatečnou. Zajímavé je, že lidé s vysoce problematickou konzumací alkoholu zdánlivě paradoxně vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti, což může být způsobeno kontaktem se zdravotními službami, které již v důsledku své závislosti vyhledali. „Pro velké množství respondentů (zhruba jednu třetinu) je složité posoudit, zda jsou informace o zdravotních rizicích v médiích hodnověrné, což je v dnešní době závažné zjištění,“ upozorňuje doktor Barták.
„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ podotýká Miroslav Barták. Podle nasbíraných dat necelá třetina respondentů preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, 6 % destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné. Statisticky významné jsou mezipohlavní rozdíly; zatímco muži preferují pivo (43 %), ženy víno (35 %). „Zdá se, že se zvyšující se mírou výskytu problémů se snižuje podíl vína, roste podíl piva a narůstá nevyhraněnost v typu preferovaného nápoje, rozdíly ale nejsou statisticky významné,“ doplňuje Barták.
V posledních 12 měsících respondenti nejčastěji pili alkohol doma. Přes 70 % respondentů pilo také v hospodě nebo restauraci, na zahradě nebo během posezení u domu a na návštěvě u někoho jiného. V hospodě či restauraci pilo více respondentů v menších a středně velkých sídlech (od 1 000 do 99 000). Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) a v malých sídlech (pod 1 000 obyvatel) se pilo méně. Ve volné přírodě a venku se pilo nejvíce v sídlech od 1 000 do 19 999 obyvatel.
„Respondenti nejvíce konzumují alkohol na Silvestra a také během zahraničních dovolených, zejména je nárůst patrný u mladších věkových skupin. Muži ve výrazně větší míře pijí na Silvestra a o Velikonocích, což souvisí se zvyklostmi spojenými s těmito svátky. Z doprovodných činností je konzumace alkoholu nejvíce spojena se sledováním filmů či sportu,“ připomíná Miroslav Barták.
Obecně respondenti nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem. Podle respondentů jsou nejčastějšími společníky při pití alkoholu kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku. U kamarádů a vlastní rodiny můžeme s narůstajícím věkem sledovat pokles společného častého pití. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.
Respondenti nejčastěji uvádějí pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli. Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně. Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let celkově omezují pití, ale konzumují alkohol rovnoměrně během celého týdne.
„Nejvíce respondentů se vyjádřilo, že během pandemie covidu-19 pili stejně jako předtím. Pokles užívání alkoholu reportovalo více respondentů než jeho nárůst. Mladí reportovali více změn jak směrem ke zvýšení frekvence a množství, tak jejich snížení. Zajímavá je věková kategorie 45–54, u níž se množství alkoholu a frekvence pití snížila nejméně,“ dodává Miroslav Barták.
„Co se týče měsíců v roce, můžeme zpozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících a během prosince. Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ konstatuje Miroslav Barták a dodává: „Podíváme-li se na motivace k pití z hlediska jejich rozdělení na sociální motivaci, úzkost, depresi, konformitu, tak nejvíce respondentů spadá do kategorie motivace sociální a nejméně do kategorie dosažení konformity. Patrné je, že s klesajícím věkem se tyto motivace snižují.“
Pro zhruba 30 % respondentů platí, že, pokud se ostatní opijí, zvyšuje se pravděpodobnost, že se také opijí. Podle adiktologa se ale paradoxně pouze zhruba 10 % respondentů domnívá, že je jejich konzumace alkoholu ovlivněna ostatními.
S tím, že je pití alkoholu zdraví prospěšné, souhlasí méně než 10 % respondentů. Jen mírně přes 10 % respondentů souhlasí, že pití je součástí moderního životního stylu. K této tezi se hlásí zejména mladí do 24 let. „Tato zjištění si do budoucna určitě zasluhují odbornou pozornost, jakkoliv se nejedná o zásadně rozšířené názory,“ soudí Barták.
Celkem 36 % respondentů se domnívá, že v posledním roce pili domácí alkohol. Většinou se mělo jednat o slivovici (a to u 51 % respondentů, kteří pili domácí alkohol). Dále respondenti zmiňovali víno, jiné destiláty, pivo a likéry. Podle Bartáka jsou mezi kraji v konzumaci domácího alkoholu významné rozdíly. „Tato konzumace jasně roste od západu na východ republiky,“ říká Miroslav Barták s tím, že nejvyšší hodnota je ve Zlínském kraji (57 % respondentů) a domácí alkohol pijí nejméně respondenti z nižších věkových kategorií a nejvíce lidé nad 55 let.
„Dále jsme se respondentů ptali, zda v posledním roce pili neregistrovaný alkohol. V tomto případě souhlasně odpověděla pouze 3 % respondentů. Zhruba desetina respondentů sdělila, že neví, zda takový alkohol pila. Druh neregistrovaného alkoholu, který respondenti pili nejvíce, byla slivovice. Poté respondenti zmiňovali další destiláty, víno a pivo,“ shrnuje Miroslav Barták.
Zhruba dvě pětiny respondentů zcela souhlasí nebo spíše souhlasí, že současná česká protialkoholní politika je úspěšná. Statisticky významný rozdíl byl identifikovaný pouze u lidí s nižším vzděláním, kteří považují současnou protialkoholní politiku za úspěšnou ve větší míře. „Většina respondentů souhlasila s výroky politiků týkajícími se ochrany dětí před prodejem a podáváním alkoholu. Respondenti sice zdůrazňují osobní odpovědnost jednotlivce, ale i tak více než polovina z nich souhlasí, že by na alkoholických nápojích měla být natištěna varování o škodlivých účinících alkoholu,“ přibližuje postoje veřejnosti doktor Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Grantová podpora: RVKPP projekt Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkoholu 2.1 č. N 01-20
