Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová

Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová

Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová

Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová

Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová

Listopadové volby do akademického senátu naší fakulty jsou za námi. Než nahlédneme do budoucnosti, sluší se nejdříve poděkovat senátu odstupujícímu – a dělám to upřímně rád, nikoli pouze „ze slušnosti“. Byl totiž, pod vedením prof. Přemysla Strejce a MUDr. Hany Dittrichové, oporou fakulty. Ti, které akademický život zajímá a vnímají jej nejen pocitově v rámci jednotlivých „bublin“, ale i se znalostí faktických dat, s jeho zákonitostmi, komplexitou a přesahem, tuší, co mám na mysli. I díky senátu je naše fakulta Jedničkou v mnoha oblastech.

Zájem o studium na Jedničce roste

Senát, jako celek i prací svých jednotlivých komisí, spolupracoval na lepším nastavení přijímaček, podílel se na vývoji jednotlivých kurikul a pravidel studia. V této oblasti byla zcela nepostradatelná a vysoce nadstandardní práce legislativní komise pod vedením kolegy doktora Martina Vejražky. V minulých letech jsme snižovali počty studentů, přičemž „drop-out“ klesal. Senát dohlížel na financování pracovišť podle jejich faktické pedagogické zátěže a sledoval práci pracovních skupin pro preklinickou a klinickou výuku, jejímiž členy jsou jak učitelé, tak studenti – senátoři. Pedagogické výsledky reflektuje fakt, že pro letošní akademický rok byl zaznamenán největší nárůst zájmu o studium všeobecného lékařství právě u nás (tedy, spolu s brněnskou fakultou :), a to o přibližně 20 %, a byl relativně dvojnásobný než na ostatních fakultách).

Ekonomická kondice je nejlepší od listopadu 1989

Senát se dále podílel na administraci a hodnocení vědy, kultivaci „vědeckých škol“, jejich technologického zázemí a vybudování infrastruktur. Rozvoj vědecké práce můžeme z hlediska jejího výkonu, grantové úspěšnosti či internacionalizace prokazatelně měřit prostřednictvím jejích výsledků. Sledoval rovněž naši rozsáhlou spolupráci se středními školami z celé České republiky (středoškoláků prošla za poslední tři semestry fakultou asi tisícovka), komunikaci s veřejností a novináři na pravidelných pořadech fakulty atd. atd. Ekonomicky jsme patrně v nejlepší kondici od listopadu 1989, což nám umožňuje v posledních letech vyplácet 14 platů ročně a investovat mnohamilionové částky nejen do rozvoje pracovišť, ale například také do modelové a simulační výuky.

Senát byl svými konkrétními oficiálními výzvami výraznou oporou v našem tlaku na transparentnost pravidel financování fakult Rektorátem UK a na jejich alespoň částečnou nápravu. V této oblasti patří dík ekonomické komisi vedené odborným asistentem doktorem Janem Břízou a také profesorům Stanislavu Štípkovi a Jiřímu Rabochovi, kteří velmi kvalifikovaně – ona ta pravidla fakt není lehké nastudovat :) – uplatňovali svou autoritu senátorů Akademického senátu UK. Senát také v rámci naší školy podpořil rozjezd vládního programu podpory lékařských fakult, vyjednaný Asociací děkanů lékařských fakult ČR
s resortními ministerstvy.

Zapracovat je třeba na výuce klinických předmětů

Bohužel, rezervy máme podle ohlasů absolventů ve výuce klinických předmětů. Identifikace příčin, práce na kurikulech a hlavně na přístupu učitelů bude tedy naším společným úkolem v dalším období, kdy bude potřeba intenzivněji komunikovat s garanty předmětů a pomoci jim s rozvojem a dotažením jejich vizí
a mezipředmětově provázaných koncepcí. Je rovněž velmi pravděpodobné, že v dalším volebním období bude znovu nastolována otázka financování fakult univerzitou.

Po předchozím částečném výčtu je férové říci, že na senáty, fungující efektivně, produktivně, ve skvělé kolegiální atmosféře a dobré shodě (stačí nahlédnout na výsledky hlasování), jsme měli štěstí mnoho let. Není tomu tak zdaleka na všech fakultách. Zkrátka, dobře jsme vybírali :).

Nároků na senátora není málo…

Koncem listopadu jsme zvolili akademický senát pro další funkční období. Některé senátory nové, některé staronové, ale každopádně jsou to ti, kteří úspěšně prošli „ohněm“ voleb a zaujali nejvíce voličů. Zaujali každý svou, v různém poměru namíchanou, směsí energie, vize, smysluplnosti svého programu, síly osobnosti, váhy své profesní reputace, sociálního a komunikačního daru či sebeprezentační dovednosti. Volby vždy znamenají i určité vzrušení či jiskření, nicméně si myslím, že jsme nezaznamenali žádné neférové útoky či neúnosné „trolení“.

Trochu mě mrzí neúčast akademické obce na předvolebním setkání s kandidáty. Jistě, základní údaje
o každém z kolegů zjistíme i nepřímo. Avšak osobní setkání s těmi, kteří kandidují, umožní posoudit serióznost programů a pohotovost adeptů mnohem lépe. Třeba otázkou, proč se chce dotyčný zasazovat
o něco, co již existuje, jakou cestu vidí k naplnění svých návrhů nebo jak validní jsou premisy jeho proklamace, když data svědčí o opaku. Orientovanost kandidátů je ve fakultním životě pro jejich budoucí zodpovědný závazek zcela kritická. A nároků na senátora není málo.

… musí znát legislativu, život fakulty, hledat řešení

Akademický občan má totiž právo uvažovat v kategoriích „líbí – nelíbí“, případně „slyšel jsem, že se říká“. Senátor na vrub svého mandátu a odpovědnosti vůči fakultě ovšem musí hledat řešení „co a jak“ a na základě objektivních faktů vědět, které cesty a procedury k řešení mohou vést. Musí vědět, co vlastně senát dělá, jaké jsou jeho kompetence. Využívat informační zdroje poskytované fakultou – webem, intranetem, sociálními sítěmi, časopisem Jednička, zápisy ze zasedání kolegia děkana a dalších orgánů fakulty, výročními zprávami apod. Znát legislativu. Tedy například zda řešený problém nepodléhá vyšší instituci či jurisdikci, jaká je souvislost s ostatními aktivitami fakulty či univerzity. Musí znát život fakulty. Být schopen rozlišit, zda se jedná o problém lokálního pracoviště či fakulty jako celku. Pochopit, že nereprezentuje partikulární zájem disciplíny, pracoviště nebo jakkoli definované skupiny, ale fakultu jako celek. Vědět, jak jsme aktivní na veřejnosti, jaké máme postavení ve vztazích ke státní správě, co se o nás ví, případně co by se o nás vědět mělo – jinými slovy sledovat třeba rubriku našeho webu „napsali o nás“.

Zvolené osobnosti a zástupci anglické paralelky jsou dobrým signálem

Je skvělé, že náš nový senát (opět) propojuje široké zastoupení celého profilu fakulty a má tedy dobré zdroje pro integraci mnoha pohledů. Získáváme díky tomu dobré východisko jak k identifikaci problémů napříč institucí, tak k jejich nezatíženému a nezaujatému nahlédnutí „kolektivní moudrostí“ namíchanou ostatními „akademickými sousedy“. Takový pohled snižuje riziko bouří ve sklenici vody, často spojených
s řešením méně významných (občas i neexistujících) problémů, zveličených brýlemi subjektivního zaujetí.

Jsem osobně moc rád, že tentokrát máme v senátu významné zastoupení studentů anglické paralelky. Je to vlastně symbolický krok od „poskytovatele kurzu“ k reálné internacionalizaci naší školy. Věřím, že se jedná jak o autentický pokrok ve vztazích mezi našimi studenty napříč geografiemi, tak i o velmi pozitivní výzvu pro nás, učitele i vedení fakulty. Dobrým signálem je taktéž zastoupení osobností fakulty, které získaly vysokou podporu v akademické i studentské části obce.

Novému senátu přejme hodně úspěchů a nám všem ten nejlepší senát!

Aleksi Šedo, děkan fakulty

Foto: archiv 1. LF UK

Volby do akademického senátu 1. LF UK v číslech

88 kandidátů na senátory

654 platných hlasů akademických pracovníků

– to odpovídá volební účasti 42,4 %

1747 platných hlasů studentů

– to odpovídá volební účasti 36,5 %

15 senátorů zvolených akademickými pracovníky

– z toho 8 obhájilo pozici z uplynulého volebního období

15 senátorů zvolených studenty

– z toho 4 obhájili pozici z uplynulého volebního období

– z toho 6 studentů anglické paralelky

– z toho 4 studenti české paralelky

Akademickému senátu do vínku

Novému senátu především patří upřímné blahopřání ke zvolení, přání úspěchu a tvůrčího vztahu
k exekutivě fakulty coby zdroje energie k novým dobrým počinům. Novému senátu snad mohou být dány do vínku obrysy další perspektivy, k nimž se dopracoval senát odstupující, a to společně
s akademickými senáty lékařských fakult České republiky s přispěním některých lékařských fakult ze Slovenska.

Rýsuje se větší podpora klinickým oborům, i vzhledem k jejich přípravě na nárůst počtu studentů. S tím také souvisí kultivace vztahu mezi učitelem a studentem dobrou vzájemnou komunikací při zachování, případně i snížení, počtu studentů ve studijních skupinách.

Ve výuce orientované na klinické dovednosti je třeba definovat cílové kompetence absolventa lékařské fakulty při takové úpravě kurikula, aby vytčených kompetencí bylo reálně dosaženo. Významným přínosem studiu je budování simulačních center – a lze si přát jejich co největší zapojení v praktické výuce při vytvoření vhodných podmínek. Pro úspěšnou komunikaci budoucího absolventa s pacientem je ovšem důležitý kontakt s nemocným v průběhu klinického studia.

Zkoušky pak mají hodnotit nejen složku znalostní, ale i dovednostní. Měl by se klást důraz též na komunikační dovednosti studenta. Významnější zkoušky by neměly probíhat jen testem, písemnou formou. Posilování pozice učitele či examinátora by mělo být vyváženo hodnocením výuky studenty. Ti by si přáli, aby toto hodnocení bylo aktuální, tj. vždy po ukončení výukového cyklu, a výsledky byly zapracovány do výuky. Senáty jsou zajedno v podpoře snah Asociace děkanů lékařských fakult ČR, aby se při započítávání praxe v předatestačním vzdělávání u lékařů ve specializační přípravě a současně v pozici asistenta (doktoranda) bral v úvahu i úvazek u lékařské fakulty. Akademické senáty podporují také třetí roli univerzit.

Předsedové akademických senátů lékařských fakult nadále zastávají názor, že členství v AS je funkcí dobrovolnou a čestnou a že za ni nepřísluší finanční odměna.

Přemysl Strejc a Hana Dittrichová