Uspíšit odhalení nádorového bujení v oblasti slinivky a pomoci tak co nejrychlejšímu nasazení účinné léčby, tento úkol si stanovili lékaři a vědci Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. Hledají a testují nové biomarkery karcinomu pankreatu (slinivky) pomocí spektroskopických metod a analýzou plazmy pacientů.

Prognóza rakoviny slinivky je velmi špatná. Jde o nejagresivnější typ nádoru, s nímž pouze 8 % pacientů přežívá pět let. Odborníci zachytí asi 60–70 procent nemocných až s onemocněním v pokročilém stádiu, s metastázami. Jednu z možností, jak pacientovu prognózu zlepšit a prodloužit mu život, představuje včasný záchyt onemocnění. Jenže ten je pro lékaře často velmi obtížný, rakovina slinivky je totiž dlouho bez příznaků, až v pozdějších stádiích se projevuje hubnutím bez příčin, bolením břicha a zvracením. Lékaři proto vytipovávají rizikové skupiny (osoby nad 65 let, kterým se vrací zánět slinivky, kuřáky a obézní), kterým věnují zvýšenou pozornost.

Odborníci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha jdou v rychlejší detekci malignit slinivky novou cestou. Hledají tzv. biomarkery, tedy měřitelné ukazatele určitého biologického stavu, které poukazují na chorobné změny.

„Jde o výzkum prováděný na separované plazmě získané z běžného odběru krve od pacientů. V našem projektu se snažíme o detekci nepatrných změn struktury všech molekul krevní plazmy. Hledáme biomolekuly, které mají odlišnou strukturu u nádoru pankreatu, zdravých pacientů, diabetiků a u prekurzorů karcinomu pankreatu,“ ozřejmuje principy výzkumu, jehož výsledky v květnu otiskl odborný časopis Chirality, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Kromě časnějšího nálezu onemocnění by biomarkery mohly odpovědět i na otázku, proč rakovina slinivky vlastně vzniká. Jak prof. Zavoral dodává, příčinou vzniku karcinomu pankreatu je genetická mutace onkogenů. To, zda objev nového diagnostického panelu biomarkerů pomůže odhalit i bližší příčinu vzniku karcinomu, je sice zatím nejisté, ale nelze to vyloučit. „Kupříkladu jedny z nadějných biomolekul, u kterých je koncentrace v plazmě výrazně vyšší u zdravé populace než u pacientů s karcinomem, představují karotenoidy. Tyto molekuly se účastní regulace přeměny některých buněk pankreatu (stellate cells) na buňky schopné produkovat vazivo (fibroblasty). Potvrzení souvislosti mezi nalezenými biomolekulami a příčinami vniku karcinomu by vyžadovalo další, poměrně rozsáhlý výzkum na experimentální rovině,“ dodává prof. Zavoral.

Větší potenciál biomarkerů ale vědci vidí v rychlé detekci a časnější – a tím i efektivnější –, léčbě. „Právě v případě časné detekce je také chirurgická léčba mnohem úspěšnější,“ uzavírá prof. Zavoral.

O výzkumu, publikovaném v prestižním časopise Chirality více zde: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/chir.22834