V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.

V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.

V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.

V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.

V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.

V červenci jsem vyjela na dvoutýdenní stáž na stomatologickou kliniku Semmelweisovy univerzity v Budapešti. Vybrala jsem si právě metropoli na Dunaji, protože jsem ji ještě nikdy předtím nenavštívila a zároveň mě zaujala nejstarší univerzita v Maďarsku, založená roku 1769 a nesoucí jméno významné osoby medicíny – Ignáce Semmelweise.

Stáž, kterou jsem si zařídila prostřednictvím Sdružení studentů stomatologie ČR, byla organizována maďarskými studenty z Mezinárodní asociace studentů zubního lékařství (IADS). Díky nim jsme měli možnost dopoledne navštěvovat jednotlivá oddělení stomatologické kliniky a odpoledne poznávat pamětihodnosti Budapešti.

Zážitková jízda metrem

Celkem nás bylo 7 stážistů z různých zemí– konkrétně z Polska, Ruska, Slovenska, České republiky a Egypta. Byli jsme ubytováni na kolejích Semmelweisovy univerzity, kde jsme bydleli společně s ostatními maďarskými studenty a stážisty všeobecného lékařství, takže jsme měli příležitost seznamovat se a účastnit se různých akcí.

Výhodou kolejí byl nejen studentský život, ale také jejich poloha. Bydleli jsme blízko metra a do školy jsme jezdili jen dvě stanice. Už samotná jízda metrem byla každodenním zážitkem. Hned při vstupu do vestibulu jsme téměř každý den míjeli různé trhovce a pouliční muzikanty, kteří nám tak zpříjemňovali ráno svou tradiční hudbou. Zajímavostí je, že budapešťské metro je druhé nejstarší na světě, a to hned po londýnském, což jej činí nejstarším metrem na Evropském kontinentu.

Jak to probíhalo na klinice?

Na kliniku jsme chodili na osmou ráno. V prvním týdnu jsme vždy dostali přidělené oddělení, které jsme měli navštívit, ve druhém týdnu jsme již mohli volit podle vlastního výběru. Chodili jsme buď jednotlivě, nebo ve dvojicích, někde jsme byli přiřazeni k maďarským nebo zahraničním studentům, kteří měli v té době praxi. To mělo své výhody, protože na některých odděleních probíhal ráno krátký úvodní seminář, kde vyučující probrali se studenty určitou problematiku, takže jsem si do jisté míry mohla danou látku zopakovat nebo se naučit něco nového.

Všichni vyučující mluvili anglicky, někteří i německy, takže nebyl problém se s nimi domluvit. Jen s pacienty to bylo občas náročnější, většinou totiž nemluvili anglicky, ale doktoři a studenti pohotově překládali. Stáže obvykle probíhaly formou asistence, její rozsah závisel na absolvovaném ročníku. Byli mezi námi stážisti ze čtvrťáku či páťáku, nejmladší však dokonce z druháku. Na mnoha odděleních k nám byli velmi vstřícní a v rámci možností se nám věnovali. Mně se nejvíc líbilo na záchovné stomatologii a parodontologii.

Parlament, termály, tržnice…

Každé odpoledne nás pak čekal velmi bohatý program, který pro nás připravovali maďarští studenti. Některé dny jsme objevovali krásy Budapešti, jiné zase barovou scénu. Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva Parlamentu, slavných termálních lázní Széchenyi a velké tržnice Nagyvásárcsarnok. Tu doporučuji každému, kdo má v plánu zajet do Budapešti. Přestože se již stává spíše turistickým místem, stále si zachovává ráz tržnice a nabízí nepřeberné množství čerstvé zeleniny, ovoce, tradičních maďarských klobás, salámů, koření a ryb.

… i plavba po Dunaji a skvělý langoš

Díky měsíční jízdence, kterou jsem si koupila na začátku pobytu a na níž se vztahovala sleva ISIC, jsem měla možnost plavby po Dunaji zdarma. Tak se mi naskytl úžasný výhled na obě strany města – Budu a Pešť. Zajímavostí ale je, že Budapešť, jak ji známe teď, historicky vznikla spojením tří měst. Tím třetím je Óbuda. Cílovou stanicí naší plavby byl ostrov Hajógyári, kde jsme měli možnost ochutnat správný Lángos (česky langoš), podávaný se zakysanou smetanou, česnekem a sýrem. Po Margaretině ostrově je to druhý nejznámější ostrov, na kterém se každoročně koná velký mezinárodní hudební Sziget festival.

O víkendu jsme měli volný program, někteří z nás jeli k jezeru Balaton, jiní zůstali ve městě a procházeli se po straně Buda, která je na rozdíl od Pešti kopcovitá, plná parků a také méně turistická. Tedy s výjimkou Budínského hradu, jenž je menší obdobou našeho Pražského hradu.

Stáž v Budapešti jsem si velmi užila a určitě ji všem doporučuji :) Poznala jsem spoustu nových lidí a díky místním studentům jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o celé zemi.