Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Studijní program Neurovědy je zaměřen na všechny aspekty studia a výzkumu nervové tkáně, a to centrální a periferní, ve fyziologickém stavu a v nemoci, v základním výzkumu i v klinickém aplikovaném výzkumu. Studijní program má následující součásti: Neuroanatomie, Neurofyziologie, Neurogenetika, Neuropatologie, Neurologie, Psychiatrie, Neurochirurgie, Neurofarmakologie, Neurorehabilitace, Neurozobrazování.
Cílem studia je, aby student získal znalost neurovědního oboru jako celku, schopnost samostatné vědecké práce, schopnost provedení samostatného výzkumu včetně uveřejnění jeho výsledků v odborném recenzovaném periodiku s definovaným IF a to vše se zřetelem k nervové tkáni její fyziologii a patofyziologii a klinickému výzkumu.
Požadavky v průběhu studia
Další kurzy jsou OR uznávány pouze na základě podané žádosti. Doporučuje se, aby zvolený kurz měl vztah k náplni studia či tématu disertační práce.
Požadavky na absolvování stáží
V souladu s OR 13/2019 doporučuje OR stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce. Část studia v zahraničí však lze v odůvodněných případech nahradit jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účastí na vědeckovýzkumném projektu.
Termíny SDZ a obhajob OR Neurovědy pro ak. rok 2024/2025 naleznete zde.
Požadavky ke SDZ
Pokud se student ze závažných důvodů nemůže dostavit ke SDZ v plánovaném termínu a je z tohoto termínu děkanem omluven, je mu stanoven termín náhradní, což bývá nejbližší termín, který po tomto termínu následuje. Určení jiného termínu SDZ není nárokové.
Zkušební okruhy ke SDZ
1. Struktura a funkce buněčné
membrány
2. Membránový transport
3. Excitabilita nervových buněk a iontové kanály
4. Membránový a akční potenciál
5. Vedení vzruchu nervovými vlákny
6. Gliové buňky a jejich funkce
7. Struktura a funkce synapse
8. Synaptické receptory
9. Přehled mediátorů
10. Acetylcholin na nervosvalové ploténce a v CNS
11. Katecholaminové mediátory, serotonin
12. Opioidní peptidy a jejich receptory
13. Neuropeptidy a funkce hypothalamu
14. Excitační aminokyseliny jako synaptické mediátory
15. Glutamátové receptory
16. GABA a glycin
17. Oxid dusnatý, úloha v CNS
18. G proteiny a cyklické nukleotidy v CNS
19. Fosforylace proteinů a regulace nervové funkce
20. Axonový transport
21. Vývoj CNS a neurální lišty - úloha genů
22. Nervová plasticita a regulace
23. Vliv stárnutí na nervový systém
24. Cerebrospinální mok a hematoencefalická bariéra
25. Cirkulace krve v mozku a energetický metabolismus mozku
26. Extracelulární prostor CNS
27. Struktura a funkce periferních nervů
28. Struktura a funkce míchy
29. Struktura a funkce vegetativních nervů
30. Sensorické funkce, přehled, receptory obecně
31. Somatosensorický systém
32. Bolest
33. Oko - receptory a nervové buňky
34. Anatomie a fyziologie centrální části zrakového systému
35. Sluch - vnitřní ucho a centrální část sluchového systému
36. Vestibulární systém
37. Chronobiologie
38. Motorický systém mozku
39. Řízení hybnosti - úloha basálních ganglií a mozečku
40. Mozek a emoce - úloha limbického systému
41. Mozková kůra a integrační funkce CNS
42. Úloha thalamu
43. Elektrická aktivita mozku - EEG
44. Elektrická aktivita mozku - pomalé potenciály
45. Elektrická aktivita mozku - evokované potenciály
46. Funkční zobrazovací metody mozku
47. Snímání aktivity neuronů a glie - extracelulární
a intracelulární záznam
48. Spánek a bdění – řízení a vztah k základním
fyziologickým funkcím
49. Iontově-selektivní mikroelektrody, principy funkce, využití
50. Mozkové řezy, princip metody, využití
51. Základy anatomie mozku
52. Poruchy řeči a poruch gnosie
53. Neurofyziologie učení a paměti
54. Ischemie a hypoxie CNS
55. Epilepsie
56. Poruchy funkce basálních ganglií a jejich mediátorů
57. Alzheimerova choroba
58. Biochemické aspekty duševních poruch
59. Behaviorální modely učení a paměti
60. Neuroendokrinologie
61. Poruchy synaptického přenosu na nervosvalové ploténce
62. Vliv toxických látek na nervový systém
63. Demyelinizační onemocnění
64. Psychiatrická onemocnění – základní charakteristiky
65. Poruchy spánku a bdění
66. Stereotaxe CNS, radiochirurgie pomocí GAMA nože
Doporučená literatura
Adam, P., Brožek, G., Bureš, J., Faber, J. et al.: Pokroky
v neurovědách, Univerzita Karlova, Praha, 1995.
Trojan, S. a kol.: Lékařská fyziologie.
4. přepracované a doplněné vydání, Grada, 2004.
Petrovický, P.: Anatomie s topografií
a klinickými aplikacemi díl III. (neuroanatomie a smyslová ústrojí),
Osveta, 2003.
Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie,
(eds. překladu J. Berger), nakladatelství H & H, Praha, 1995.
Silbernagl, S., Lang, F.: Atlas fyziologie
člověka, (eds. překladu S. Trojan), Grada Publishing, Praha, 2001.
Foelsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt, R. F.:
Patologická fyziologie, (eds. překladu R. Rokyta, J. Mareš), Grada Publishing,
2003.
Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds):
Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání), Praha, Tigis, s.r.o., 2004.
Nevšímalová, S., Růžička, E., Tichý J. (eds):
Neurologie, Galén, Praha, 2002.
Ambler, Z., Bednařík, J., Růžička, E. (eds):
Klinická neurologie, část I. obecná neurologie. Triton, Praha, 2004.
Snell, R. S.: Clinical Neuroanatomy for
Medical Students. 5th Edition. Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.
Brodal, P.: The Central Nervous System. 3rd
Edition. Oxford University Press, 2004.
Bear, M. F., Connors, B. W., Paradiso, M. A.:
Neuroscience – Exploring the Brain, 2nd edition, Lippincott, Williams and
Wilkins, 2001.
Purves D. et al.: Neuroscience. 2nd Edition,
Sinauer Assoc. Sunderland, 2001.
Rosenzweig M. R., Breedlove S. M., Liman A.
L.: Biological Psychology. 3rd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2002.
R. Cooper, J. R., Bloom, F. E., R. H. Roth R.
H.: The Biochemical Basis of Neuropharmacology. 8th Edition, Oxford University
Press, 2003
Požadavky na publikační činnost
Příprava a realizace výzkumu, který vede k získání výsledků, které jsou následně publikovány a prezentovány v disertační práci. Předložení minimálně tří původních vědeckých prací s plným rozsahem, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impaktním faktorem dle WoS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impaktní faktor časopisu této práce je nad 1,0 dle WoS.
Požadavky k obhajobě