Lékaři nad lůžkem pacienta ve vysokém věku často zvažují, kdy operace či nasazení dalších léků pacientovi prospěje, kdy jeho stav už neovlivní, nebo dokonce zhorší. Geriatři nyní vyvinuli ukazatel, který dokáže předvídat dopady medicínských rozhodnutí.

Vzhledem ke stárnutí populace lékaři stále častěji pečují o starší pacienty, kteří mají současně několik interních onemocnění, zároveň trpí stařeckou křehkostí či demencí a dostávají řadu léků. Stanovení správného léčebného postupu bývá v takové situaci obtížné. Zdravotníci jsou často postaveni před otázku, do kdy, a zda vůbec, konkrétní léčbu poskytovat, zda pomůže nebo pacienta jen zatíží. Zároveň musí lékaři ctít etický rozměr péče a nesklouznout v rozhodování k věkové diskriminaci (ageismu). Geriatři zdůrazňují, že u starších pacientů nelze uplatňovat medicínské postupy ověřené pouze na mladších osobách a nelze léčit pouze jednu konkrétní chorobu bez přihlédnutí k dalším onemocněním a fyzickým nebo psychickým omezením. Senioři navíc nebývají příliš zařazováni do klinických studií, často proto není zřejmé, zda při kombinaci různých nemocí daná metoda či lék v posledních letech života pacientovi vůbec prospívá.

Odborníci z Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze mají nyní pro zodpovězení řady otázek spojených s nasazením či ustoupením od léčby účinný nástroj. Zapojili se do významného geriatrického výzkumu v rámci evropského projektu MPI-Age, který po letech ověřování potvrdil, že Multidimenzionální prognostický index (MPI) dokáže s vysokou přesností určit prognózu pacienta (přežití) a také, zda zamýšlený léčebný postup bude účelný, nebo léčba naopak nepřinese očekávaný efekt a dokonce pacienta zbytečně zatěžuje.

„Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN je velmi aktivní v mezinárodním výzkumu a za posledních patnáct let získala vědecké projekty v každém vyhlášeném rámcovém programu EU. Projekt MPI-Age nepřináší převratné technologie či nový lék, ale přesto je velmi významný pro klinickou praxi. Index MPI dokáže totiž přesněji identifikovat ty pacienty, kterým léčba ještě může pomoci, a naopak nezatěžuje ty, u nichž už nemá žádný efekt. Vnáší tak vědecké světlo do eticky náročného medicínského rozhodování,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

MPI pomůže pacientům i lékařům
Index MPI se v rámci evropského projektu ověřoval u více než tisíce hospitalizovaných geriatrických pacientů v 9 zemích. Významné zprávy o účinnosti léčby u seniorů přinesly nejprve observační (pozorovací) studie velkých skupin pacientů. Jejich závěry jsou shodné: lékaři u starších nemocných omezovali léčbu, která mohla život těchto pacientů prodlužit. Ustupovali od léčby z důvodu fyzických omezení, křehkosti a vysokého věku pacientů, i když tato léčba mohla být prospěšná.

V čem konkrétně může MPI zdravotníkům pomoci? Výsledky projektu potvrdily, že MPI index dokáže u geriatrických pacientů předpovědět riziko úmrtí během hospitalizace, předpovídá také délku jejich pobytu v nemocnici a navíc dokáže stanovit i úmrtnost během dalších 12 měsíců po propuštění z nemocnice.

MPI index lze snadno vypočítat na základě komplexního posouzení zdravotního stavu a zdravotních rizik, které zahrnuje 8 oblastí – multimorbiditu (současný výskyt více nemocí), stav výživy, paměť a další poznávací funkce, množství užívaných léků, riziko dekubitů, sociální podporu a soběstačnost v sebeobsluze a náročnějších denních činnostech.

Zhodnocení trvá asi 20 minut a rozdělí pacienty podle očekávaného rizika úmrtí během tří měsíců a během jednoho roku. Současně MPI rozřadí pacienty do tří skupin podle pravděpodobnosti přežití na „robustní“, ohrožené křehkostí a křehké nemocné. „Tyto znalosti ovlivní lékařovo rozhodování, zda a jak intenzivně pacienta léčit, zda léčebné postupy bude modifikovat, anebo dokonce od léčby upustí a zvolí postupy, které udrží kvalitu života pacienta. Lékařům, kteří se dosud rozhodovali na základě klinické zkušenosti, bude nyní MPI index poskytovat oporu v rozhodování na základě vědeckých důkazů. Sama jsem po letech geriatrické praxe překvapená, že i u velmi starých pacientů ve věkové skupině nad 85 let s komplexními zdravotními problémy dokládá MPI u některých léčiv vliv na prodloužení života. U mnoha z nich bychom bez těchto znalostí nad zahájením léčby dlouho váhali. Navíc pro lékaře je kalkulátor pro výpočet MPI indexu volně k dispozici na webových stránkách projektu.“ říká přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

Jako příklad uvádí dosavadní praxi při podávání antikoagulačních léků u poruch srdečního rytmu. „U starých pacientů lékaři ‚intuitivně‘ omezují podání antikoagulační léčby při fibrilaci síní u rizikových pacientů, kteří jsou indexem MPI zařazeni do skupiny křehkých. Naše studie však potvrdila, že riziko úmrtí v následujících 2 letech bylo při podávání warfarinu (léku na ředění krve) sníženo o 32 % u robustních, 36 % u křehkostí ohrožených a dokonce o 45 % u křehkých seniorů,“ popisuje prof. Topinková nečekané benefity pacientů, u nichž se doposud od léčby v takovém stadiu často upouštělo.

Nákladná léčba bez efektu bude minulostí
Obor geriatrie přinesl lékařům všech odborností řadu nástrojů pro komplexní (geriatrické) posouzení seniora – v oblasti křehkosti, výživy, sebeobsluhy či seznamů léků, které jsou ve stáří nevhodné pro vyšší riziko nežádoucích účinků. Zejména větší nemocnice posuzování u komplikovaných geriatrických pacientů již využívají, například před onkologickými, urologickými nebo kardiologickými zákroky. MPI index ale hodnocení standardizuje a zpřesňuje a lze jej aplikovat bez ohledu na diagnózu. Navíc je vhodným nástrojem i pro organizaci zdravotní péče. „MPI neslouží k rozhodování jen klinikům, ale umožňuje i efektivnější využití omezených zdrojů ve zdravotnictví a lepší plánování zdravotní péče. Pokud je například nákladná biologická léčba nasazena pacientům, kteří z ní neprofitují, a pouze je zatěžuje vedlejšími účinky, pomůže index MPI k racionálnímu rozhodnutí od léčby ustoupit, nebo ji vůbec nenasazovat, což vedle úspory přináší především zvýšení kvality v závěru života pacienta,“ uzavírá prof. Eva Topinková.

Index lze stáhnout na stránkách projektu: www.mpiage.eu