Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky

Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky

Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky

Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky

Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky

Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.

Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie. 

Dostupné off/online materiály

Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe během pomáhání na klinických pracovištích.

Výuka i při přetížení pracovišť

Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň studentům klinických ročníků.

Podpora e-learningu a samostudia

Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky a pro 4. ročník české paralelky.

Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí

V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže).

Jak využít čas u lůžka efektivněji

Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také „log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem.

Může z vás být i sestra

Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu).

Ročníkoví zástupci pomáhají rychle

Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní vrácení knih.

Bez pomoci studentů by to nešlo

Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.

Plánované změny výuky v klinických ročnících

Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK a jejího děkana prof. Martina Vokurky.

Cíl úpravy výuky v klinických ročnících

Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn dosáhnout.

• Zlepšení klinického myšlení

• Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy

• Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti +

postoje)

Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po jeho absolvování perfektně zvládnout.

»» Modelace a řešení klíčových stavů

»» Praktická klinická výuka v malých skupinách (do 5 studentů)

»» Změna způsobu testování dovedností a znalostí / zkoušení

(USMLE/OSCE)

Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem.

Odpolední výuka je i ve světě běžná

K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu.

Pilot pro všeobecnou chirurgii

Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.

Bude to v simulacích

V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.

Program simulační výuky se skládá z těchto

tří základních bodů:

1. Nácvik samostatných řešení klíčových situací.

2. Diferenciální diagnostika simulace (diff. dg simulace).

3. Zopakování vybraných praktických dovedností v režimu OSCE

(An Objective Structured Clinical Examination).

Organizace výuky v SIM centru

• SIM skupina = 4–5 studentů + 1 lektor (+ student lektor).

• Kruh 16–20 studentů = 4 SIM skupiny.

• Trvání jedné diff. dg simulace 45–60 min (vč. přípravy a výměny).

• Výuka v SIM centru probíhá dopoledne i odpoledne včetně

některých víkendů.

Cílem je především kompetentní absolvent

Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví.

Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství

Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů

Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů

Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky