Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.

Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.

Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.

Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.

Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.

Na fakt, že medici neměli v posledních letech ani na konci magisterského studia dostatečné kompetence k péči o pacienta, poukázal až krizový nedostatek sester, který významně přiostřila pandemie covidu-19. Medici, kteří přicházeli do nemocnic pomáhat, byli zaměstnáváni na pozici sanitáře nebo „dělníka ve zdravotnictví“, protože nesplňovali ani požadavky pro výkon zdravotníka na pozici ošetřovatele. Společným úsilím děkanů lékařských fakult a dalších akademiků se podařilo uzákonit možnost, aby se medici mohli stát nejen ošetřovateli, ale získali i kompetenci praktické sestry již v průběhu studia.

Změny právního postavení studenta

Většina současných lékařů a pedagogů vzpomíná na to, jak za dob svého studia chodili do nemocnic, kde vypomáhali, vydělávali si tam a i v pomocných zdravotnických pracích se mnohé naučili. Jenže v průběhu času se jednotlivé zdravotnické profese postupně stále více formalizovaly. Jejich jasnou strukturu stanovuje nyní zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Rozdíl mezi studentem medicíny na začátku 3. ročníku a studentem 5. či 6. ročníku nebyl z hlediska kompetencí v nemocniční praxi téměř rozlišen, přestože je dělí tři roky studia, stáží a praxí. Zákon doposud jen stanovil, že v rámci právního řádu medici dosáhli postavení sanitáře po absolvování tří semestrů studijního programu Všeobecné lékařství. Navíc zákon umožnil, aby v rámci tohoto studijního oboru mohli ti, kteří získali po předmětu ošetřovatelství ve 2. ročníku zkoušku, pracovali v nemocnicích na postu ošetřovatele. Zkouška po ošetřovatelství na 1. LF UK, stejně jako na některých dalších lékařských fakultách, dosud nebyla zavedena a předmět byl doposud zakončený zápočtem. Od příštího akademického roku se ale již se zkouškou po ošetřovatelství počítá. A přichází i další novinky.

Vyšším kompetencím napomohl nouzový stav

Změny odstartoval nedostatek zdravotnického personálu v ne-mocnicích, jehož potřebu ještě vystupňovala současná pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti od samého počátku aktivně a dobrovolně účastnili pomoci ve zdravotnictví. Iniciativě Aso-ciace děkanů lékařských fakult ČR (ADLF), která úpravy kom-petencí mediků požadovala, tak pandemická krize v tomto para-doxně pomohla. Vyhlášený nouzový stav totiž umožnil schválit novelu výše uvedeného zákona ve zrychleném řízení a změny ve prospěch mediků i systému českého zdravotnictví byly Poslanec-kou sněmovnou Parlamentu i Senátem ČR schváleny.

Čím vlastně děkani ve prospěch změn argumentovali? Především tím, že studenti, kteří ukončí studium všeobecného lékařství v ja-kékoli fázi, nemají pro svou budoucí profesi vůbec žádnou kvalifi-kaci, přestože mají za sebou několik let velmi náročného studia. Pokud například v 6. ročníku 25letý medik nezískal během studia zkoušku z ošetřovatelství, aby dosáhl alespoň na pozici ošetřo-vatele, je z právního pohledu (a pro pracovní trh) ve stejné pozici jako kterýkoli 19letý absolvent gymnázia.

Zároveň ale existující kompetence po první části studia (ošet-řovatel, sanitář) děkani vnímali jako nedostatečné a navrhovali proto vícestupňové nastavení kompetencí, které by vedle studentů prospělo i samotnému systému zdravotnictví, protože by do něj vstupovali nové pracovní síly (studenti, kteří by úspěšně absolvo-vali definovanou část, ale z jakýchkoli důvodů studia nedokončili). O tyto studenty zatím současné zdravotnictví úplně přicházelo. Během několika týdnů byl zákon o zdravotnických povoláních novelizován. Nový odstavec byl do zákona vložen v části, kde se definuje vzdělání, dovednosti a kompetence praktické sestry. Praktickou sestrou se tak nyní může stát student magisterského programu Všeobecné lékařství po osmi semestrech, pokud má vykonanou zkoušku z ošetřovatelství.

Shodné podmínky pro lékařské fakulty

Již během přípravy příslušné změny zákona porovnaly české lékařské fakulty své výukové sylaby, kde vypočetly předměty (jejich výukovou náplň a časovou dotaci), které lze do poža-dovaných hodin praktické a teoretické výuky praktické sestry započítat. Základním vodítkem pro porovnání byla výuka praktické sestry na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Ta se například mírně liší v počtu hodin praktické výuky. U výuky oboru praktická sestra zde musí studenti splnit 1200 hodin praktické výuky, po střední škole jde o 700 hodin teoretické a nejméně 600 hodin praktické výuky. Jak se rešerší zjistilo, všechny lékařské fakulty mají počet relevantních výukových hodin okolo cca 1600. Pro sjednocení kurikula všech lékařských fakult vznikla v rámci Asociace děkanů lékařský fakult ČR nová komise, v níž mají fakulty své zastoupení.

Výuka na 1. LF UK

Výzva pro naši fakultu je nyní zřejmá. Čeká nás detailní rozpra-cování úkonů k získání ošetřovatelské praxe a jejich zavzetí do výuky tak, abychom zaručili skutečné dovednosti studentů. Na 1. LF UK počítáme s tím, že potřebné úkony a odborné kom-petence budou poté zařazeny i do Logbooku. Jde o odborné, ale částečně i psycho-sociální a komunikační dovednosti. Patří sem například ošetřování žilních vstupů, péče o močové katetry, obklady, zábaly, rozdělování jídla, péče o psychickou pohodu pacienta (více čtěte v boxu Odborné kompetence).

Předpokladem je, že v Logbooku bude uvedeno přibližně 20 vý-konů nepodkročitelného minima, které budou muset studenti splnit. Důležité přitom ale je, a fakulta o to bude do budoucna více dbát, aby studenti prováděli ošetřovatelské úkony opakovaně a měli v nich tudíž praxi, procvičili a osvojili si je. Základním výukovým pracovištěm bude Ústav teorie a pra-xe ošetřovatelství, který vyučuje obor pro studenty 1. LF UK v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Ústav ošetřovatelství má v současnosti podmínky a vybavení k tomu, aby výuka zajímavě propojovala teorii a praktickou část ošetřovatelství. Důležitá bude i spolu-práce se Simulačním centrem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK Dalším mezníkem v tomto ohledu budou také letní praxe ve druhém ročníku, zkušenosti získají medici také v kurzech první pomoci, část výkonů bude součástí výuky interní a chirurgické propedeutiky.

Fakulta zajistila a v budoucnu zajistí příslušné kompetence i studentům vyšších ročníků, kteří dosud měli předmět ošetřovatelství zakončený pouze zápočtem. Zkoušku mohou složit po volitelném předmětu Ošetřovatelství v simulacích pro praxi, který od roku 2020 probíhá v Centru simulační medicíny při Fyziologickém ústavu.

Pozitivní dopad na rozhodování o budoucnosti i pomoc

Změna ve výuce je velmi pozitivní. I když jde o výkony v oblasti ošetřovatelství, studenti se hned na začátku studia dostanou k praktickým úkonům. Pokud si navíc tyto znalosti osvojí budoucí lékaři, daleko lépe poté vnímají v nemocnici práci sester a dalšího zdravotnického personálu. To pak posiluje soudržnost týmu a vědomí, že lékaři a ostatní zdravotnické profese netvoří paralelní světy.

Zároveň má posílení kompetencí mediků pozitivní dopad i na celý systém českého zdravotnictví. Nemocnice mohou medikům nabízet jasně definované pracovní pozice, na něž budou studenti již během studia dobře připraveni. Jejich dlouhodobá výpomoc na pracovištích bude například při akutním nedostatku personálu významnou pomocí. Medici se zde zároveň dostanou k velmi konkrétním úkonům a mnoho specifických činností se naučí ještě před absolutoriem. Působení na daném pracovišti může medikům pomoci s výběrem oboru, kterému se po škole budou věnovat. Získají hlubší vhled do jednotlivých oborů a jejich záběru i kontakt... i kontakt s představiteli oboru a školiteli, kteří je dokáží pro práci motivovat a nadchnout. Naučí se lépe komunikovat komunikovat, a naopak nemocnice si bude moci vybrat budoucí lékaře. stejně tak nemocnice si již během studia může vybrat budoucí lékaře. Na pozici praktické sestry nahradit může mediky nemocnice budou moci lépe finančně ohodnotit, a studenti tak budou moci smysluplně brigádničit v oboru – přivýdělkem získají vysoce zhodnocený vklad do vlastní budoucnosti.