První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz

První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz

První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz

První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz

První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz

První vědecká skupina se věnuje výzkumu srdeční zástavy, ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci), mechanickým podporám u srdeční zástavy a kardiogenního šoku, reperfuzi a mikrocirkulaci. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Daniel Rob, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Ondřej Šmíd, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 

Tematicky rozsáhlá aktivita je tvořena jednak klinickými projekty realizovanými na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s dalšími klinickými pracovišti (především KARIM a III. interní klinikou) a jednak translačními výzkumnými projekty ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK.

Výzkum srdeční zástavy 

Klinické projekty z oboru akutní kardiologie se zabývají především problematikou srdeční zástavy a kardiogenního šoku. V rámci výzkumu srdeční zástavy se účastníme několika zásadních multicentrických studií, především projektu TTM (target temperature management), dosud největší a nejcitovanější studie na poresuscitační řízenou kontrolu tělesné teploty, a studie TTM2 srovnávající hypotermii a prevenci horečky u pacientů po srdeční zástavě s obnoveným oběhem. Česká republika se v tomto projektu stala jednou z nejaktivnějších zemí, mimo našeho centra se účastní kardiocentra z Hradce Králové, Liberce a Olomouce, prof. Bělohlávek je národním koordinátorem. Přesto hlavním tématem, které řeší naše výzkumná skupina, je problematika refrakterní srdeční zástavy, a to v rámci randomizované studie „Prague OHCA study“ (NCT01511666) účinnosti hyperinvazívního oproti standardnímu přístupu u pacientů se srdeční zástavou. Studie byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a nedávno byla ukončena, výsledky by měly být publikovány v roce 2021. Další činností v této oblasti je registr srdečních zástav Všeobecné fakultní nemocnice (podpořen Institucionálním grantem MZ ČR), kde sbíráme detailní informace o všech srdečních zástavách přijatých do naší nemocnice od roku 2012.

Studie o kardiogenním šoku 

U pacientů s kardiogenním šokem probíhají na naší klinice aktuálně dvě multicentrická hodnocení. Prvním z nich je DAPT-SHOCK-AMI (NCT03551964), klinický projekt s podporou AZV ČR vedený prof. MUDr. Zuzanou Moťovskou, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, srovnávající časné podání i. v. cangreloru vs. p. o. ticagreloru u pacientů s kardiogenním šokem v rámci akutního infarktu myokardu. Dalším probíhajícím hodnocením je multicentrická studie ECMO-CS (NCT02301819) vedená prof. MUDr. Petrem Ošťádalem, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce, s podporou AZV ČR, která porovnává standardní péči vs. použití mimotělní membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s refrakterním kardiogenním šokem. V současnosti se rovněž účastníme rozsáhlého výzkumného projektu, který hodnotí úlohu ECMO u ARDS v souvislosti s covidem-19 – projekt je koordinován prof. Bělohlávkem v rámci pracovní skupiny EuroECMO Survey WG EuroELSO.

Biomodely kritických stavů

Translační výzkumné projekty probíhají ve Společné experimentální laboratoři Fyziologického ústavu 1. LF UK, Nemocnice Na Homolce a VFN. Hlavními členy této skupiny jsou MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., prof. MUDr. Otomar Kittnar, DrSc., MUDr. Petra Krupičková, Ph.D., Tereza Vavříková, MVDr. Michaela Popková, Ph.D., MUDr. Eduard Kuriščák, Ph.D., MUDr. Anna Valeriánová, Ph.D., Ing. Matěj Hrachovina, Ing. Leoš Tejkl, doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., Ing. Tomáš Bouček, MUDr. Tomáš Belza, Ing. Michal Huptych a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V laboratoři využíváme experimentální biomodely kritických stavů a věnujeme se především problematice extrakorporální reperfuze různými typy VA ECMO u srdeční zástavy i kardiogenního šoku. Unikátně jsme popsali vliv různých typů ECMO konfigurace na mozkovou a myokardiální perfuzi u modelu refrakterní srdeční zástavy, úlohu parametrů mikrocirkulačního průtoku ve srovnání s globální hemodynamikou a dokončujeme analýzu projektu srovnávajícího různé typy „unloadingu“ levé komory u modelu kardiogenního šoku léčeného VA ECMO. Nově zahájeným projektem je rozsáhlá experimentální studie ve spolupráci s řešiteli výše uvedené studie TTM/TTM2 z University v Lundu, která sleduje vliv různých typů TTM na rozvoj poškození mozku. V uvedených projektech intenzivně spolupracujeme s biomedicínskými experty z ČVUT.

Srdeční selhání a pohyb 

Vědeckou skupinu, která se soustředí na výzkum vztahu srdečního selhání a pohybové aktivity, tvoří MUDr. Michal Širanec, MUDr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mgr. Markéta Křečková, Bc. Iulian Gant, Mgr. Tereza Frýbová, MUDr. Iveta Svobodová a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. V rámci multicentrických projektů skupina spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a řadou českých i zahraničních pracovišť, především s centry pro srdeční selhání v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Zlíně a společností Edumed z Náchoda.

Efekt chodecké intervence 

Preskripce pohybové aktivity je vedle farmakoterapie základním pilířem managementu srdečního selhání a dalších kardiometabolických onemocnění. Jaká forma pohybu je vhodná pro různé pacienty? V jakém objemu a intenzitě? A hlavně, jak efektivně intervenovat, aby pacienti naše doporučení dlouhodobě dodržovali? To jsou některé z otázek, které si naše skupina klade. V současnosti je naše pracoviště hlavním koordinátorem dvou velkých multicentrických studií, které jsou realizovány v rámci Centra pro srdeční selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie, a to projektu WATCHFUL (NCT03041610 a NCT03041376) s podporou grantu AZV ČR. Studie zkoumají efekt chodecké intervence na tělesnou zdatnost a vybrané biomarkery u pacientů se srdečním selháním. V našich intervencích využíváme moderní technologie pro telemonitoring pohybové aktivity, jako motivační nástroj krokoměry a současně behaviorální přístup. Aktuálně skupina vyvíjí mHealth řešení, které umožní intervenovat cíleně dle kontextu, v kterém se pacient zrovna nachází (tzv. just-in-time intervence). Letos jsme úspěšně ukončili grantový projekt GAUK – Laboratorní a terénní validace akcelerometrie v monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým srdečním selháním: srovnání se zdravými kontrolami. 

Pokud máte zájem o více informací, pište na: jan.belohlavek@lf1.cuni.cz