Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.

Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.

Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.

Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.

Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.

Tým doc. RNDr. Marie Hubálek Kalbáčové, Ph.D., působící v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK, je složen vždy z několika pregraduálních studentů pracujících na svých bakalářských nebo diplomových pracích, z několika postgraduálních studentů studujících v rámci různých oborových rad a úžasné laborantky Blanky Bílkové. Součástí týmu bývají také postdoktorandi či zahraniční studenti (přijíždějící například v rámci programu Erasmus+).

Laboratoř interakcí buněk s nanomateriály se dlouhodobě zabývá studiem chování buněk. Ty jsou kultivovány buď na různých nanomateriálech, jako je nanodiamant, grafen, titan, biopolymery, které se liší svými chemickými vlastnostmi, povrchovou topografií, vodivostí atd. Nebo je chování buněk zkoumáno při jejich kontaktu s jinými nanomateriály ve formě nanočástic, jakými jsou například křemík dopovaný borem

a fosforem, karbid křemíku, oxid ceria, zlato, stříbro atd. I ty se liší svými vlastnostmi (velikostí, tvarem, nábojem či povrchovou úpravou). Cílem vědecké práce je vytipovat materiály vhodné například pro přípravu kostních náhrad či biosenzorů v případě kultivačních substrátů nebo nanočástice vhodné pro bioimaging, dopravu léčiv nebo boj s kyslíkovými radikály.

Spolupráce, projekty

Z povahy zaměření skupiny doc. Hubálek Kalbáčové vyplývá, že různé národní i mezinárodní spolupráce s fyziky, chemiky a materiálovými vědci jsou pro její činnost esenciální. Laboratoř spolupracuje se skupinami z různých ústavů Akademie věd ČR (A. Kromka, B. Rezek, M. Kalbáč, T. Suchý, M. Hubálek a další), se skupinami z Matematicko-fyzikální fakulty UK (J. Valenta, A. Fučíková, S. Yu a další) i se skupinami z VŠCHT (A. Řezníčková, B. Dolenský,

P. Řezanka a další) a Technické univerzity v Libereci (J. Chvojka, P. Louda a další). Mezinárodní spolupráce probíhá se skupinami na TU-Dresden (D. Scharnweber, U. Hempel), MIT (D. Strano) a Sloan Kettering Institute (D. Heller),

se skupinami ze Slovenska (P. Šugár, V. Skákalová), z Itálie (G. Bardi, G. B. Fiore), z Tajwanu (K. Chang), z Polska (G. Sulka, I. Lasocka). S kolegy z Maďarska (A. Gali) a Japonska (M. Fuji) se skupina Hubálek Kalbáčové podílela na několika mezinárodních grantech.

Světové prvenství

V rámci práce s nanomateriály jakožto povrchy pro inkubaci buněk tato skupina jako první na světě úspěšně kultivovala lidské buňky na velkoplošném grafenu (několik mm2). V rámci dalších pozorování vědci vysvětlili, proč je tento grafen vhodný kultivační substrát, stejně jako nanodiamantové vrstvy s jemnou nanotopografií a kontrolovatelnou smáčivostí. V rámci práce

s nanočásticemi skupina zjistila, jak proteinová corona ovlivňuje vstup křemíkových a diamantových ultramalých (2 nm) nanočástic do buněk a jak na nanočásticích karbidu křemíku ovlivňuje i imunitní reakci.