Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.

Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.

Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.

Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.

Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.

Laboratoř leukocytární motility v Biocevu se zabývá širokým spektrem témat souvisejících s aktivním pohybem bílých krvinek, především lymfocytů. Vysoká pohyblivost je totiž nejpodstatnější funkční vlastností buněk imunitního systému. Účinná imunitní odpověď vyžaduje od leukocytů být v přesný čas na správném místě a závisí na jejich migraci a správném umístění v lymfatických a periferních orgánech.

Centrálním bodem výzkumu laboratoře je dynamika aktomyosinového cytoskeletu, který generuje síly potřebné k pohybu buněk. Vědecký tým, který tvoří MUDr. Pavel Jůda, Ph.D., Mgr. Zuzana Ježková, Mgr. Zuzana Kroulíková, Bc. Eliška Miková, zajímá vztah mezi strukturou a funkcí aktinového kortexu v jednotlivých částech buňky, především organizace kontraktilního myosinového aparátu a kontrola intenzity kontrakce. S tím souvisí zájem týmu o fyzikální aspekty v biologii leukocytů a souhru jednotlivých funkčních jednotek, aktomyosinové kontraktility, osmotického tlaku a membránové tenze.

Dva typy signalizace

Pohyblivost leukocytů je aktivována molekulami z jejich prostředí, například chemokiny nebo chemotaktickými lipidy. Toto prostředí reprezentují různé pevné tkáně s komplexní architekturou, která může představovat další faktor ovlivňující leukocytární invazivitu. Leukocyty zřejmě musí rozpoznávat dva typy signálů, chemické od chemotaktických molekul a mechanické ze svého prostředí. Buněčné mechanismy rozpoznávání mechanických signálů a způsob jejich integrace s chemotaktickými signály představují další zásadní okruh výzkumu.

Naše věda? Mikroskopy a analýzy

Metodickým přístupem laboratoře jsou v prvé řadě různé mikroskopické metody, od zobrazování živých buněk, dynamiky aktinu (spinning disk, TIRF) a buněčné signalizace (FLIM) po elektronovou mikroskopii (TEM, SEM, FIB-SEM). To vše v kombinaci s pokročilou kvantitativní analýzou. Pro mechanickou aktivaci leukocytů používá vědecká skupina mikrofabrikaci a mikrofluidické čipy, které představují mikroprostředí s definovanou architekturou. Tento redukcionistický přístup může skupina dále kombinovat s intravitální mikroskopií.

Zázemí i pro naše studenty

Leukocytární motilita představuje téma na pomezí buněčné biologie a imunologie, které těží ze současného technologického vývoje v mikroskopii, mikrofabrikaci a molekulárních metodách. Laboratoř umožňuje studentům a postdoktorandům využít vynikající technologické zázemí Biocevu a obsáhnout unikátní kombinace a šíři metodických přístupů.