Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red

 
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red

 
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red

 
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red

 
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red

 
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?
Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?

Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?
Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.
red
Uniformu neužívá, protože je již mimo aktivní vojenskou službu. V armádě však má přátele, se kterými se rád potkává, a mezi jeho pacienty patří mnoho vojáků, z nichž spousta prošla několika misemi. Kromě toho už od roku 2010 stojí v čele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, která je jedinou svého druhu v ČR a jež letos na podzim slavila 5 let fakultnosti. Internista, gastroenterolog prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Je těžší být ředitelem nemocnice, nebo lékařem?
Já jsem především lékař. To byla moje profesní volba. V medicíně, hledání pomoci a řešení zdravotních obtíží nacházím naplnění. Obojí – medicína i vedení nemocnice – má ale jedno velmi podobné: nikdo za mě nerozhodne. Hlavní zodpovědnost je vždy na mně.

Proč jste si vybral vojenskou medicínu?

Primárně mě zajímala práce v ÚVN, která vždy patřila mezi přední česká zdravotnická zařízení. V průběhu let mne oslovila vysoká úroveň odborné péče a organizovanost. To je prostředí, ve kterém lze rozvíjet kvalitní medicínu.

Po desítkách let fungování se z ÚVN stala fakultní nemocnice. Jak k tomu došlo?
Historie ÚVN se píše téměř osmdesát let. Její dobré jméno budovali věhlasní lékaři, působí tu a jsou vychováváni špičkoví specialisté v oboru neurochirurgie, gastroenterologie, urgentní medicíny, chirurgie, ortopedie, ORL a dalších. Po celou dobu je zde poskytována zdravotní péče nejvyšší úrovně, vedena řada výzkumných projektů přispívajících k rozvoji české – a v některých oborech i evropské – medicíny.
Již krátce po válce se stala ÚVN, tehdy Masarykova nemocnice, výzkumným a vzdělávacím zařízením, plnila roli centra postgraduální přípravy absolventů Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. V roce 1955 tu vznikla Vědecká rada náčelníka ÚVN a už v té době byla permanentní součástí práce mnoha zdejších lékařů pedagogická, výzkumná a badatelská činnost. Zaměřena byla jak vojensky, například na zkoumání medicínských aspektů při použití zbraní hromadného ničení, tak „civilně“, kde zaznamenala mnoho úspěchů třeba v rentgenologii, neurologii či kardiochirurgii. Významným mezníkem pak byl vznik první kliniky v ÚVN – Neurochirurgické kliniky FVL UK v roce 1959, což byla zásluha profesora Zdeňka Kunce, akademika, generálmajora a čestného člena dvanácti zahraničních vědeckých a lékařských společností. Po revoluci vznikala v ÚVN další klinická pracoviště – Interní klinika 1. LF UK, Oční klinika 1. LF UK, Chirurgická klinika 2. LF UK, ORL klinika 3. LF UK.
Tímto zlomkovým exkurzem do historie ÚVN si dovolím naznačit, že naše nemocnice vždy patřila de facto k těm fakultním. Před pěti lety se k nim připojila de iure, ustanovením ve zřizovací listině z 13. února 2012.

Existují pro splnění „fakultnosti“ nějaká kritéria?
Zákonem žádná kritéria dána nejsou. Nicméně statut fakultní nemocnice souvisí s pedagogickou činností, poskytováním pre- a postgraduálního vzdělávání, aktivním působením ve vědecko-výzkumné oblasti, v publikační činnosti a pořádání odborných kongresů. Všechny tyto aktivity se neobejdou bez špičkových odborníků, moderního vybavení a adekvátních podmínek.

A všechny tedy vaše nemocnice naplňuje…
… přesně tak. Ročně u nás absolvují v pregraduálním vzdělávání stáže na dva tisíce studentů 1., 2. a 3. LF UK a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Nejvíce studentů 3.–6. ročníků k nám přichází právě z Jedničky. Na subkatedrách neurochirurgie a gastroenterologie pak poskytujeme specializované postgraduální vzdělávání.
Spolupracujeme na domácích i zahraničních monografiích, naši odborníci vydávají desítky recenzovaných a impaktovaných článků v odborných periodicích, tuzemském i zahraničním odborném tisku, připravujeme odborné přednášky a postery, jsme úspěšnými řešiteli a spoluřešiteli desítek výzkumných projektů. Na deseti fakultních klinikách zde působí 13 profesorů a 13 docentů, 75 odborníků s titulem Ph.D. Nemocnice má nové vzdělávací centrum, Centrum simulační medicíny 1. LF UK a ÚVN a Výukové a tréninkové centrum pro ošetřovatelství. Máme akreditováno 38 lékařských a 36 nelékařských oborů. Podílíme se také na výuce zahraničních studentů přijíždějících v programech ERASMUS a IFMSA.

Už od počátku byla ÚVN koncipována jako komplexní vojenská nemocnice. Co z přívlastku „vojenská“ zůstává?
ÚVN může na první pohled působit jako civilní nemocnice. Vždyť ročně uskutečníme přes milión ambulantních vyšetření, hospitalizujeme více než 26 tisíc pacientů, z nichž převážnou část tvoří civilní pacienti z celé Prahy a Středočeského kraje. Také medici, kteří se u nás vzdělávají, jsou z velké části „civilními“ studenty. Právě ale specializované činnosti ponechávají ÚVN opodstatněnost přívlastku „vojenská“. Nebereme to jako závazek, ale jako příležitost a čest. Podstata, tedy že jsme vojenskou nemocnicí, nemocnicí pro potřeby vojáků a armády, že zajišťujeme výcvik, a to i na působení za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, specializované vzdělávání, odborné praxe, vedeme výzkumné projekty, poskytujeme mimořádné zdravotní služby ve prospěch a podle potřeb Armády ČR či další aktivity včetně péče o válečné veterány, se nemění.

Na jaké specializované činnosti byste třeba upozornil?
Naše nemocnice je jedinečná v projekční, expertní, poradenské a specializované zkušební činnosti včetně ověřovacích, kontrolních a vojskových zkoušek. Pracuje zde Přezkumná komise, která dělá převážnou většinu vojenské lékařské posudkové činnosti pro Armádu ČR. Komise především vyšetřuje uchazeče o vstup do armády, studium na vojenských školách i do Aktivních záloh. Jen za rok 2016 jsme vydali 3742 takových lékařských vysvědčení.
Další nenahraditelnou roli v kontextu potřeb armády hraje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, jež zajišťuje expertizní vyšetření žadatelům o službu v armádě, před odjezdem do misí, po návratu z nich nebo vyšetření a výběr osob specifických profesí, jako jsou pyrotechnici nebo výsadkáři. ÚVN rovněž plní úkoly v oblasti obranné standardizace vojenského zdravotnictví na základě objednávek ministerstva obrany. Loni jsme zpracovali 13 analýz standardizačních dohod STANAG a 2 nové české standardy. Žádná jiná fakultní nemocnice také nezajišťuje výcvik lékařů do vojenských misí, ani na ně přímo nevysílá své zdravotníky, jako je tomu v ÚVN. Od roku 2012 vyjelo do vojenských zahraničních operací 27 lékařů či zdravotníků naší nemocnice.

Které vojenské či vojskové předměty se u vás učí?
Kromě výuky posluchačů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zajišťujeme vzdělávání vojenských lékařů v přípravě ke státním zkouškám z ortopedie a specializačním atestacím – z chirurgie, interny a všeobecného lékařství. Poskytujeme také specializační vzdělávání v oboru intenzivní péče a nabízíme odborné stáže v oblasti vojenské chirurgie. Studenti 5. a 6. ročníků 1. LF UK mají možnost v naší nemocnici absolvovat například přípravu v oblasti Medicína za mimořádných událostí a krizových situací.

Jaké je armádní zastoupení v managementu nemocnice?
Součástí vedení nemocnice je náměstek v aktivní službě v hodnosti plukovníka, další dva členové vedení nemocnice jsou bývalí vojáci. Pokud jde o kliniky, v čele některých jsou vojáci v aktivní službě nebo to jsou bývalí vojáci, příkladem je plukovník ve výslužbě docent Jiří Pašta, který vede Oční kliniku 1. LF UK, profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK, je také bývalým plukovníkem. Ve vedení klinik je zpravidla zastoupen alespoň jeden voják v aktivní službě.

Máte specifickou mezinárodní spolupráci, např. se zdravotnickými institucemi NATO?
Máme své zastoupení v COMEDS – The Committee of the Chiefs of Military Medical Services – při NATO. Například MUDr. Vlastimil Tichý je členem Military Mental Health Panel NATO a HFM RTO NATO za Českou republiku, plukovník PhDr. Jiří Klose je členem COMEDS Military Mental Health Expert Panel a plukovník MUDr. Miloš Bohoněk nebo kapitán Ing. Taťjana Markovina jsou členy Blood Panel COMEDS. Naše Oddělení hematologie a krevní transfuze pak zásobuje zahraniční mise transfuzními přípravky.

ÚVN získala jako první ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci JCI – odráží to i fakt, že pro kvalitu práce, ať už klinické, tak vědecké, jsou zapotřebí určité parametry?
Úspěšná akreditace JCI znamená, že pracoviště musí splňovat náročné systémové požadavky procesního řízení, vyhovovat téměř dvěma tisícům přísných indikátorů kvality. Na obdobném principu jsou postaveny indikátory kvality české národní akreditace SAK, kterou každé tři roky podstupujeme. Jde o to, že tuzemským či mezinárodním šetřením získáváme zpětnou vazbu, jak bychom mohli naši péči ještě zkvalitnit.

Co máte rád kromě medicíny a armády?

Hodnoty vidím především v dobře fungující rodině. Mám to štěstí, že práce je mým koníčkem a že jsem měl vždy kvalitní rodinné zázemí a pochopení blízkých.

red