Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL

Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL

Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL

Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL

Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL

Jmenuji se Mikuláš, jsem studentem třetího ročníku všeobecného lékařství u nás na fakultě a letos jsem strávil měsíc v Súdánu na výzkumné stáži IFMSA zaměřené na tropickou medicínu. Ač se můj výběr země ne vždy setkal s pochopením, já jsem si byl poměrně jistý – zaujal mě střet arabských a afrických kultur, nedávná bohatá historie a také pro nás značně odlišné nemoci a úskalí, kterým zde lékaři musí čelit.

Sám bych se do této země na vlastní pěst nevydal, ale když jsem zjistil, že je možnost tam jet na stáž, měl jsem jasno. Většinu stáže jsem strávil ve městě Wad Madani vzdáleném asi 180 kilometrů neboli po místních silnicích závratných pět hodin od hlavního města Chartúmu. Zúčastnil jsem se vědeckého programu i různých společenských akcí napříč Súdánem, a na tuto zkušenost jen tak nezapomenu.

Samotný vědecký program byl velmi rozmanitý – mimo teoretických lekcí zaměřených na tropickou medicínu a výzkum jsem pracoval v hematologické a mikrobiologické laboratoři a neměl jsem nouzi ani o klinické zkušenosti – navštívil jsem onkologický institut, pediatrickou léčebnu HIV a další nemocnice, kde jsem se rutinně setkával s pacienty trpícími endemickými chorobami. Ocenil jsem, že plány byly přizpůsobovány mým zájmům a také, jelikož Súdánci příliš nedbají na dochvilnost, že jsem většinou nemusel vstávat brzo. V Chartúmu jsem spolu se studentkami z Itálie stážoval ve světově významném Mycetoma Research Centre. Zúčastnil jsem se také výjezdu insektologického týmu, se kterým jsme u šneků zjišťovali přítomnost parazitů způsobujících schistosomózu.

Nejskvělejším zážitkem celé stáže byla účast na lékařské misi v okrajové vesnici, bez značné části lékařského vybavení. Ráno jsme spolu s asi dvaceti mediky a doktory nasedli do autobusu a po přivítání představiteli vesnice otevřeli improvizovanou kliniku, laboratoř a lékárnu. V laboratoři však brzo došla většina materiálu kromě rapid testů na malárii, byť jsme jich provedli několik set. Uspořádali jsme také osvětovou přednášku o hygieně. Místní lidé nás celý den bohatě hostili jídlem i tradiční kávou se zázvorem.

Ve volný čas jsme téměř každý den vyrazili někam na úžasné jídlo, vysedávali pod úmorným sluncem při čaji, navštěvovali trhy a jeden večer se také zúčastnili dvoutýdenní oslavy zubařské promoce. Z konverzace s místními mediky vyplynulo, že přes odlišné kultury máme ve škole stejné problémy. Zinscenovali pro mě dokonce tradiční svatbu, pro kterou mi věnovali súdánský oděv a naučili mě své tance. Návštěva Súdánu se samozřejmě nemohla obejít bez pyramid, kterých se zde, jak místní často podotýkají, nachází více než v Egyptě.

V Súdánu se mě často ptali, co se mi u nich líbí nejvíc. Vždycky jsem bez rozmyšlení odpověděl, že místní lidé – od mediků a doktorů přes řidiče rikš po farmáře z vesnic. Díky nim a IFMSA jsem mohl prožít úžasný měsíc, ze kterého si odnáším plno zážitků, kamarádů, motivace do dalšího studia i zmíněný tradiční súdánský oděv. Podobnou zkušenost doporučuji každému, kdo rád poznává nové kultury, zajímavé lidi a nebojí se zažít s medicínou trochu dobrodružství.

Mikuláš Hampl, 3. ročník VL