Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.

Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.

Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.

Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.

Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.

Jednička je pro mne můj profesní život, studium a je i mým druhým domovem. Představuje dvě třetiny mého života. Poprvé jsem na Jedničku, tehdy Fakultu všeobecného lékařství, zavítal v roce 1983 do laboratoří na III. interní klinice. Moje studium ovlivnily významné osobnosti české i světové medicíny – anatom profesor Čihák, profesoři Štípek a Kraml, vynikající představitelé oboru biochemie, kteří se později stali mými přáteli a budou vždy mými vzory. Nezapomenu na profesora Jiráska, patologa, jenž občas v zápalu výkladu ponořil svoji kravatu do otevřeného hrudního koše, na farmakologa profesora Wenkeho či profesora Johna, s roztaženýma rukama, demonstrujícího imunoglobulin.

Internu jsem absolvoval na I. interní klinice, kde působily velmi renesanční osobnosti – docent Jirásek, profesor Štork a další mladší kolegové a později moji přátelé, za všechny tehdejší as. Tesař, as. Špičák, as. Petrtýl nebo as. Beneš. Znalosti z interny a nefrologie jsem získával na této klinice, kde jsem po mnoho let působil a kde se mým vzorem stal profesor Klener.