Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová

Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová

Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová

Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová

Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová

Pozvání k příspěvku do této rubriky mi připomnělo, že 1. LF UK (FVL) je součástí mého života půl století. Padesát let uběhlo rychle. Jsem ráda, že bilance je zatím jen průběžná, nikoli závěrečná.

V roce 1970 jsem zahájila studia na FVL s představou, že se stanu praktickou lékařkou v rodném Děčíně. Předností zařazení do tzv. výběrového kruhu na podkladě startovních studijních výsledků bylo přidělení nejzkušenějších pedagogů. Na patologii mne zaujaly přednášky prof. Vaněčka a praktika vedená doc. Motlíkem, ráda jsem se proto zařadila mezi studentské pomocné vědecké síly. Nástup na patologii byl přesto zprvu kompromisem pro absolventku s ročním synem – neúspěšnou uchazečku o pracovní místo na klinikách. Stejně jako poslední roky studia byly i první roky praxe poznamenány nevyhnutelným pocitem dílčí nedostatečnosti v roli matky dvou malých dětí i v roli profesní. Patologie mne zaujala poměrně exaktní povahou i inspirativním kontaktem s klinickými kolegy – prof. Schreiberem, doc. Límanovou, prof. Betkou… Zájem o endokrinologii a tyreoidologii mne přivedl k tehdy podceňované cytodiagnostice. Zacílení na ni a obliba počítačové analýzy obrazu mne dovedly až k profesuře.

Výuka pro mne byla a je výzvou k trvalému studiu. Oceňuji kontakt s klinickými specialisty, studenty českými i zahraničními, specialisty nelékaři, záchranáři. Příslušnost k Jedničce je pro mne od studijních let spojena s pocitem hrdosti k tradicím i sympatií k současné modernizaci. Počáteční odhodlání studovat co nejlépe se změnilo na silný pocit závazku dobře reprezentovat.

Foto: Markéta Sýkorová