Časopis Nature otiskl 17. května 2018 článek Ancient hepatitis B viruses from the Bronze Age to the Medieval period mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B – od doby bronzové do středověku.

Na studii se vedle řady zahraničních odborníků podílel také paleopatolog prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,“ poukazuje prof. Václav Smrčka na výsledky studie. 

„Práce profesora Smrčky je skvělou ukázkou toho, že i v oborech, o nichž občas slýcháváme, že jejich zapojení do špičkové vědy má velké bariéry, vznikají výsledky světového významu – publikovatelné i v tak prestižním časopise, jakým je Nature,“ říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK.

Autoři článku oznámili, že plně, či částečně přečetli 12 pravěkých genomů, které jsou přibližně 0,8–4,5 tisíce let staré. „Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, včetně subgenotypů pro Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie. Podle geografických modelů bylo zjištěno, že pravěké a moderní genotypy jsou ve vztahu s migracemi lidí během doby bronzové a železné,“ vysvětluje prof. Smrčka a dodává, že obor biomolekulární paleopatologie, který zjišťuje znaky chorob ve skeletech dávno minulých populací na molekulární úrovni, může přinést inspiraci virologům, dovolí předvídat evoluční změny různých virů a může tak pomoci zamezit pandemiím.