Exogenní alergická alveolitida (někdy se jí laicky říká farmářská plíce nebo holubářská plíce) je nemoc vzniklá alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva. Riziko podstupují pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Navíc jsou ohroženi také chovatelé domácího ptactva nebo třeba chovatelé laboratorních zvířat, onemocnění vzniká i při práci s peřím a exkrementy. U dětí je vzácné, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků, jako jsou holubi, papoušci či andulky. Relativně novým zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích – kupříkladu domácích vířivkách či klimatizačních systémech.

Photo by Thomayerova nemocnice

„Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými výše uvedeným látkám je její výskyt až 20procentní. Vyskytuje se v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., která spolu s mezinárodním týmem lékařů nedávno představila výsledky dlouhodobého výzkumu exogenní alergické alveolitidy v článku, jenž byl otištěn v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine (Vasakova M, Morell F, Walsh S, Leslie K, Raghu G. Hypersensitivity Pneumonitis: Perspectives in Diagnosis and Management. Am J Respir Crit Care Med. 2017 Sep 15;196(6):680-689. doi: 10.1164/rccm.201611-2201PP).

„Orientovali jsme se na ozřejmění vzniku exogenní alergické alveolitidy, zjišťovali jsme náchylnosti lidí k této nemoci a vylepšili metody její diagnózy. Nastínili jsme perspektivy vývoje v diagnostice a léčbě a udáváme směry, kudy by se měl ubírat další výzkum – klinický i laboratorní. Řada informací o exogenní alergické alveolitidě ještě stále chybí. Nevíme, proč se u někoho rozvine a u jiného nikoli. Také nevíme, proč někteří pacienti mají příznivý průběh nemoci, která nakonec ustoupí, a jiní dospějí do stádia fibrózy se selháním funkce plic. Někdy je také nemoc obtížně diagnostikována, případně je diagnóza zaměněna za jinou,“ vysvětluje prof. Martina Vašáková.

V současné době lékaři Pneumologické kliniky 1. LF UK v Thomayerově nemocnici zkoumají nové metody, jak nezvyklou nemoc diagnostikovat. „Materiál k testům budeme získávat přímo z pacientova domácího či pracovního prostředí. Půjde tedy přesně o ten materiál, který nemocnému vadí a který prakticky každý den inhaluje. Budeme jej analyzovat a zjišťovat, zda na něj má pacient protilátky v krvi,“ doplňuje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., hlavní řešitelka projektu, který je podpořen institucionální podporou Thomayerovy nemocnice. V oblasti analýz bude klinika spolupracovat i s výzkumným pracovištěm 1. LF UK BIOCEV. V další fázi výzkumu budou lékaři pokračovat vývojem a optimalizací provokačních inhalačních testů přečištěným a naředěným materiálem získaným v pacientově prostředí.