Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.

Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.

Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.

Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.

Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.

Naprostá většina účastníků 24. studentské vědecké konference na 1. LF UK se shoduje, že možnost poslechnout si své kolegy a seznámit se jejich výzkumem pro ně byla inspirující. Inspirující bývají nejen samotné výzkumné projekty, ale také jejich autoři, studenti a mladí vědci. Časopis Jednička využil příležitost a vítězům v jednotlivých kategoriích položil několik otázek.

1. Co vás láká na vědě?

2. Čím je váš výzkum, se kterým jste se zůčastnil/a SVK, důležitý?

3. Považujete zkušenost z SVK za cennou? Proč byste případně účast na SVK doporučil/a svým kolegům?

4. Jaké máte nyní ve vědě a výzkumu plány?

Mgr. Ondřej Groborz, 1. LF UK a ÚOCHB
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Pharmacokinetics of Intramuscularly Administered Thermoresponsive Polymers

1. Věda je cílený a systematický proces, který umožňuje získávat nové informace o fungování světa. Následně se aplikovaná věda snaží využít získané poznatky k vyřešení konkrétních problémů lidstva. Čím více víme o fungování světa okolo nás, tím vyšší kvalitu života můžeme mít. Je to „mravenčí práce“, ale výsledek za to rozhodně stojí, protože pak dokážeme řešit naprosto kolosální problémy, ať už jde o objevy nových léčiv, zobrazovacích metod, navrhování nových spotřebičů, budov, aut a podobně. Vše začíná drobnými (někdy i zdánlivě nevýznamnými) objevy a pokračuje velkou prací. A je určitým způsobem vzrušující, být součástí tohoto procesu.

2. Zabýval jsem se tím, co se stane se speciálními polymery, když je podáme do organismu. Konkrétně takovými polymery, které jsou za pokojové teploty rozpustné ve vodě, ale při zahřátí nad teplotu těla přestanou být rozpustné a vytvoří gel (odborněji řečeno, jejich roztoky vykazují termoresponsivitu typu LCST). Tyto polymery můžeme vpíchnout do těla, kde se ohřejí na teplotu těla a „zgelovatí“. Potom tyto gely mohou měnit vlastnosti tkání, například můžou stimulovat nebo tlumit imunitní systém, nebo mohou uvolňovat léčiva a podobně. To vše už bylo známo a takové polymery se denně používají v klinické praxi. Nicméně nebylo známo, jak regulovat, jak dlouho tyto gely zůstávají na místě podání. A my jsme ukázali, že drobnými chemickými obměnami můžeme měnit, jestli tyto gely zůstávají v tkáni řádově týdny, měsíce, nebo dokonce i roky. Tedy s našimi poznatky je možné regulovat, jak dlouho ty polymery budou v tkáni například uvolňovat léčiva.

3. Je to rozhodně zajímavá zkušenost; měl jsem možnost zjistit, jaké výzkumy se dělají na fakultě. Rozšířil jsem si tak obzory a navázal nové kontakty. Rozhodně doporučuji.

4. Spolupracuji s různými institucemi jako konzultant pro podobné výzkumy. Dále zkoumáme již zmíněné termoresponsivní polymery, ale také vyvíjíme materiály, které by urychlovaly hojení tkání.

Mgr. Nikola Hájková, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: Testování mikrosatelitové nestability u serózních, světlobuněčných a mucinózních primárních epiteliálních nádorů ovaria a porovnání různých metodických přístupů

1. Pracuji v laboratoři molekulární patologie, kde rutinní molekulárně biologická vyšetření nádorových onemocnění berou většinu mého času. Tyto rutinní procesy jsou standardizované, validované a mají striktní pravidla. Věda pro mě představuje únik od této rutiny a „vědecké hraní“ přináší určitou míru volnosti, kreativity a zkoušení nového.

2. Mikrosatelitová nestabilita je jedním z tzv. pan-tumor markerů, který může být využit v rámci terapie různých typů nádorových onemocnění. Správně nastavená metoda pro odhalení mikrosatelitové nestability může hrát důležitou roli a pacientovi s onkologickým onemocněním může přinést benefit v podobě imunoterapie. Pocit, že i z laboratoře můžeme, byť malému procentu pacientů, pomoci, je pro mě důležitý.

3. Určitě. Je to dobrý nácvik prezentace své vědecké práce a konference představuje možnost nahlédnout do jiných výzkumů, které se mohou diametrálně odlišovat od toho vlastního.

4. Momentálně se zabýváme komplexní analýzou děložních sarkomů (na úrovni RNA i DNA) a sex cord-stromalními nádory ovaria. Takže na nebližší období mám plán jasně daný.

Zuzana Ševčíková, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: The Effects of FGF2 in Chronic Wound Healing on ZDF rat model

1. S vědou jsem začala již na střední škole v rámci „středoškolské odborné činnosti“. Od té doby mi poskytla nespočetně mnoho příležitostí v profesním růstu, ale i v osobním životě. Na vědě mě fascinuje vlastně to stejné, co na medicíně, totiž snaha o zodpovězení otázky „proč?“. Ten neskutečný pocit, když máte hromadu nesourodých výsledků a ony najednou pomalinku začínají dávat smysl a formují se v jeden provázaný celek, je k nezaplacení. Kromě toho jsem také měla možnost setkat se s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi a vyslechnout si jejich pohled na problematiku.

2. Zde se možná bude moje odpověď trochu lišit od otázky. Proč je můj výzkum důležitý obecně? Tady je odpověď jasná – zlepšit kvalitu života pacientů s chronickými ranami. Pro mě osobně je tato práce důležitá z mnoha dalších důvodů. Díky skvělé docentce Buchtové jsem od začátku měla možnost sáhnout si na vše vlastníma rukama, vše sama zpracovat a následně také sepsat – vše se prakticky naučit. Je to zkušenost k nezaplacení, která se mi díky tomu naskytla. Dalším důvodem je ale také to, že tento výzkum se pro mě stal útěkem z reality. Když je člověk sám v laboratoři, po osmi hodinách se rozčiluje, proč ta metodika zase nevyšla, zapomíná na ostatní problémy, které kolem něj krouží. Teď to samozřejmě trochu přeháním, někdy ty metodiky trvají jen pár hodin. A občas i skutečně vyjdou!

3. Dobře vím, že výzkum a věda samotná nejsou pro každého. Pokud ale někdo přemýšlí, zda to má cenu, pak rozhodně ano. Všechno, co z toho může člověk získat, ho nějakým způsobem obohatí. SVK je pak pouze taková třešnička, skvělý pocit, že člověk něco dokázal a může se s tím prezentovat před odbornou porotou. Když se na to dívám zpětně, v těch 10 minutách byly roky práce, ale o to pyšnější pak člověk je. SVK pro mě byla také skvělá příležitost podívat se, co se na fakultě děje a čemu se věnují spolužáci, kteří chtějí dělat také „něco navíc“.

4. V následujících měsících mám v plánu dopsat a snad také publikovat článek s výzkumem, který jsem prezentovala na SVK. A potom? Od dalšího semestru bych se ráda zkusila zapojit do nějakého nového výzkumu tady v Praze. S vědou rozhodně nemám v plánu přestat, je to něco, co mě velmi naplňuje a obohacuje.

Mgr. Eliška Krčmářová, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Účinek podávání probiotické Escherichie coli O83:K24:H31 na pozměněné vlastnosti neutrofilů u dysbiotických myší

1. Práce ve vědě mě láká pro svoji různorodost. Stále se učím nové věci, ať už po stránce teoretické, nebo praktické. Zejména práce v laboratoři a učit se zacházet s novými technologiemi, mě velmi baví. Zároveň jsem se seznámila se spoustou inspirativních lidí, a to nejen po vědecké stránce.

2. Výzkum se primárně zaměřuje na pozměněné vlastnosti neutrofilů v myším modelu dysbiózy, způsobené podáním antibiotik. Následně sledujeme schopnost probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 normalizovat funkci těchto buněk a obnovit homeostatické interakce mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Střevní dysbióza může vést k rozvoji střevních zánětů, které jsou v současnosti stále se rozšiřujícím problém. Neutrofily se mimo jiné vyskytují na střevní bariéře a jejich dysregulace může k těmto zánětům přispívat.

3. Rozhodně ano. Účast na SVK mi umožnila si procvičit své prezentační dovednosti a zároveň diskutovat s dalšími účastníky. V případě poster prezentace vám reakce ostatních studentů a účastníků pomohou si ujasnit, jak získaná data lépe a srozumitelně interpretovat, a mohou přinést nový vhled do dané problematiky. Kromě toho je zajímavé vidět práce jiných studentů a rozšířit si přehled o aktuálně řešeních projektech.

4. V souvislosti s naším výzkumem o účincích probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 se chystám na stáž, kde budu studovat vezikuly produkované touto bakterií a jejich účinek na imunitní systém.

MUDr. Václav Heřman, 1. LF UK
2. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Immune checkpoint signaling in T-cell lymphoma cell lines

1. Asi to bude znít jako klišé, ale nejvíc mě láká a baví objevování něčeho nového. Ten pocit, když člověk na něčem delší čas pracuje a najednou se ty dílčí výsledky propojí a začne to dohromady dávat nový smysl.

2. Snaží se popsat, jakým způsobem (a jestli vůbec) funguje buněčná signalizace immune checkpoint receptorů (např. PD-1) v modelových buněčných liniích, konkrétně u T-lymfomů. To je zajímavé jak biologicky, tak i proto, že proti těmto proteinům existují široce dostupné a používané monoklonální protilátky, které by tak teoreticky mohly být využitelné v terapii těchto nádorových onemocnění.

3. Každá zkušenost z konference je cenná a určitě bych každému doporučil se zúčastnit, když už ne aktivně, tak alespoň pasivně.

4. Já se nyní chystám hlavně pracovat na dokončení a posléze snad i obhájení své disertační práce. Máme v běhu nyní několik článků, které připravujeme k publikaci. Kam přesně budu směřovat po skončení doktorského studia, se teprve ukáže.

Olga Vencourová, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Sledování vývoje titrů JCV protilátek v závislosti na lékové formě a dávkovacím schématu natalizumabu při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy

1. Líbí se mi, že nám věda umožňuje nahlížet na problémy z více úhlů. Ani neočekávaný výsledek není špatný, naopak nám dává prostor k zamyšlení se nad jinými přístupy a cestami.

2. Osobně v něm vidím přínos pro klinickou praxi, ale je na tom ještě spousta práce.

3. Určitě. Byla to skvělá příležitost nejen k prezentaci vlastních výsledků, ale i ke zjištění, čím se zabývají ostatní studenti věnující se vědecké a výzkumné činnosti. Mimo jiné byla cenná zkušenost z prezentování výsledků. Zkusit se uceleně a smysluplně vyjádřit a konfrontovat své výsledky s odborníky, je podle mě vždycky přínosné. To vše jsou důvody, proč bych mohla účast na SVK doporučit. A také tam bylo perfektní občerstvení.

4. Ráda bych dále pracovala na svém projektu, který jsem prezentovala na SVK. Pro relevantní závěry je potřeba mnohem více dat, nyní bych se chtěla zaměřit na jejich sběr a analýzu. A co bude dál, se uvidí, vedení nechávám v rukou své mentorky, paní doktorky Lízrové Preiningerové.

Umang Bhandari, 1. LF UK
2. místo v kategorii pregraduální poster za práci: GDF3 as the main target of Luspatercept to treat ineffective erythropoiesis

1. What appeals to you about science?

To me, science represents our quest to define and comprehend the world and all its intricacies. Through my days researching, I have understood that every day brings something new; variables shift, conclusions transform, and we are perpetually challenged to make sense of these changes in a systematic manner. What I find most captivating about science is this relentless pursuit of improvement. It’s the ceaseless challenge to answer our questions through evidence- based reasoning and logical elucidation that truly appeals to me.

2. What is important about the research you presented at SVK?

The research I presented at SVK revolves around Luspatercept, a relatively new drug that’s been showing promising results in treating Myelodysplastic Syndromes (MDS). MDS is a condition that often necessitates frequent blood transfusions due to anemia, and Luspatercept has been effective in reducing this transfusion burden by enhancing hematological parameters. What’s fascinating, and somewhat unconventional, is the way Luspatercept achieves this. It seems to stimulate erythropoiesis, or red blood cell production, in a manner that’s quite different from what we’ve seen with other treatments – that is, without changing the parameters of iron metabolism. This unique approach intrigues me, as understanding its mechanism of action could potentially pave the way for more targeted and effective therapeutic strategies for treating anemias in the future. We might just be entering a new era for the treatment of hematological disorders. However, as with any new drug, there are unknowns. The longterm implications of Luspatercept are still not fully understood. But that’s where our research comes in. By combining our experimental data with existing knowledge, we’re getting closer to understanding what these long-term effects might be. This will help us be better prepared to manage any potential complications that patients might face during treatment.

3. Do you consider the SVK experience valuable? Why would you recommend participation in SVK to your colleagues?

Participating in SVK was an incredibly enriching experience that deepened my knowledge in various fields of medicine. I highly recommend it to my colleagues as it offers the opportunity to expand their existing knowledge base, stay updated on cutting-edge research, and establish valuable connections within the medical community.

4. What are your plans now in science and research?

In the realm of science and research, my mentor dr. Jan Krijt and I have a couple of experiments planned to validate our experimental results. Parallel to this, I am trying to further understand the intricate process of erythropoiesis and its disorder in MDS. It’s a monumental task as it involves sifting through a myriad of research papers, each one offering new insights and findings. But it’s this very complexity and challenge that excites me. Every new piece of information is like a puzzle piece, bringing me one step closer to a more comprehensive understanding of this fascinating process.

Tereza Kafková, 1. LF UK
Speciální cena pro studentku bakalářského studijního programu za práci: ONKOFIT – pilotní program pohybové aktivity pro nemocné s generalizovaným karcinomem prsu

1. Na vědě mi přijde nejhezčí, když se ta teorie a data, které se někdy mohou zdát jako nuda, propojí s praxí. Když můžeme poznatků vědy využít ve prospěch našich pacientů. Vlastně asi nejvíc její aplikace do každodenního života, do zlepšení péče o naše pacienty a zvýšení kvality, nebo dokonce prodloužení jejich života.

2. Myslím, že svým přesahem do té lidské stránky. Nejde jen o práci s čísly a daty, ale s reálnými pacientkami, které si prošly a stále procházejí náročným onemocněním – rakovinou prsu. My jim dali možnost zaměřit se i na něco jiného, než je jejich onemocnění. A ukázali, že jejich život může být kvalitnější.

3. Rozhodně považuji. Poslechnout si ostatní studenty, přečíst postery a vidět, kolik šikovných a inspirativních studentů se na fakultě pohybuje pro mě bylo motivující a obohacující. Zároveň i zjištění, že věda umí být velmi zajímavá a otevírá hezká témata. Takže to určitě doporučuji všem, kteří o tom přemýšlí, a to minimálně z tohoto důvodu. Protože to nemusí inspirovat jen vás, ale i vy můžete inspirovat někoho jiného.

4. Upřímně se až tolik do vědy nehrnu. Ale byla to skvělá zkušenost a jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto malého projektu a výzkumu, který má už teď velký přesah.