Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL

Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL

Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL

Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL

Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL

Každý rok se více než 15 000 studentů medicíny vydá na cestu, kde mohou poznat zahraniční zdravotní systémy, kultury a sociální prostředí. Všechny stáže IFMSA trvají čtyři týdny a jsou založeny na bilaterální bázi. Jeden student z Česka vyjede do Číny a naopak. Studenti zaplatí zde v Česku jednotný poplatek a získají ubytování na měsíc, místo na klinice a kapesné na jídlo. O své zkušenosti se na následujících řádcích dělí student všeobecného lékařství na 1. LF UK, který absolvoval stáž v Německu.

Jmenuji se Petr a jsem ze čtvrťáku. Letos jsem se díky programu IFMSA podíval na stáž do Severního Porýní- -Vestfálska, do Essenu. Strávil jsem tam měsíc a stážoval jsem na anesteziologickém oddělení společně s dalšími německými studenty. Podíval jsem se na sály ORL, obecné chirurgie, traumatologie. Hned od prvního dne na nás byly kladeny celkem vysoké nároky, ale mohli jsme si vyzkoušet různé zákroky prakticky denně (intubaci, centrální žilní katetr atd.). V nemocnici jsem trávil celý pracovní týden a o víkendu bylo vždy volno.

Den začínal pokaždé v 7.15, kdy jsme si všichni poslechli „Frühbeschprechung“ a diskutovali o programu, rozdělili se k lékařům a byli jim pak ten den po ruce. Jelikož jsem bydlel pět minut chůze od kliniky, tak to vstávání nebylo tak strašné. Většinou jsou stážisti přiděleni k mladým lékařům, kteří si s nimi mají vždy co říct a moc dobře chápou, že i student potřebuje nějakou praktickou zkušenost. Mezitím obcházel vrchní lékař a ptal se, zda je všechno v pořádku, případně vysvětloval, proč a co dělá. Pochopil jsem, že výhoda anesteziologie je, že člověk může kdykoliv odběhnout napít se a sednout si.

Rozdíl ovšem nastal na ARO, tam jsem strávil týden. Student tam byl učiteli opravdu pravou rukou a prakticky se nezastavil. Den začínal vizitou od 7.15 do 10.00. Na oddělení bylo 20 pacientů, u každého se diskutovaly všechny biochemické hodnoty, a tak hledání správné diagnózy trvalo celkem dlouho. Měl jsem tedy čas posbírat si svoje myšlenky a skutečně pochopit, oč jde. V 10.00 přišli kolegové z radiologie a prezentovali snímky pacientů z předchozího dne.

Přes oběd jsme jako studenti plnili úkoly, například počítání různých skóre, odběry krve, zavádění kanyl atd. Od 14.00 přišla odpolední vizita. Pak jsme mohli domů, pokud nebyl na programu nějaký zajímavý zákrok, který jsme třeba mohli i sami provést.

Každý IFMSA student má i svého „buddyho“ (já měl dokonce dva), který mu pomáhá na začátku s papírováním a je stále na blízku. Je vždy příjemnější přicestovat do nového města, když na vás někdo čeká na nádraží. I přes různá covidová opatření jsme podnikali i se skupinou ostatních IFMSA studentů z Portugalska, Rumunska a Kolumbie spoustu výletů. Podíval jsem se do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Cách, Münsteru i do blízkého Nizozemska a Belgie. Do Nizozemska mi dokonce platil německý měsíční lístek na vlak, takže dostat s tam nebyl žádný problém. O volnočasový program tedy bylo vždy spolehlivě postaráno.

Každému bych doporučil minimálně podívat se na to, co IFMSA nabízí. Začátkem listopadu jsem se přihlásil přes stránky www.ifmsa.cz na Národní jazykový test, kde se stáže automaticky rozřazují podle preferencí a získaných bodů. Tato zkušenost je podle mého naprosto k nezaplacení.

Petr Lapka, 4. ročník VL