Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.

Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.

Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.

Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.

Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.

Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku.

Uskutečnění letní školy pořádané Biomedicínským centrem Lékařské fakulty v Plzni bylo kvůli epidemiologickým opatřením dlouhou dobu nejisté. Nakonec ale vše klaplo a já mohl v termínu 6.–17. července kurz absolvovat. Rozsahem a zaměřením právě na studenty medicíny se v Evropě jedná o svého druhu jedinečnou událost, na kterou se každý rok sjíždí více než 30 účastníků z celého světa. Výjimkou nejsou studenti z Blízkého východu, východní Asie ani Austrálie.

Těžko na cvičišti…

Hned v pondělí nabrala výuka svižné tempo, které si uchovala až do konce. Krátce po uvítání garantem kurzu doc. Václavem Liškou, jsme začali s nácvikem základních chirurgických technik, jež jsme dále zdokonalovali během následujících dní. V průběhu dvou týdnů jsme si tak osvojili různé možnosti šití včetně intradermálních stehů, ligatur a opichů krvácení. Postupně byl kladen čím dál tím větší důraz na šetrné zacházení s tkáněmi a práci se stále jemnějším materiálem. To si žádalo trpělivost, preciznost a cit k materiálu. Po ruce nám byl vždy do páru jeden lektor, ať už z řad lékařů, nebo zkušených studentů, kteří nám nikdy neváhali pomoct. Tím byl zajištěn individuální přístup ke každému návštěvníkovi kurzu.

Ostrý nácvik na sále

Od třetího dne dál jsme měli příležitost zavítat na operační sály a vyzkoušet si svoje dovednosti, pilované na prasečích nožkách, Za světovými zkušenostmi nemusíme do zahraničí Když jsem v průběhu čtvrtého ročníku od přátel poprvé slyšel o Letní škole experimentální chirurgie v Plzni (Summer School of Experimental Surgery, SSES), ihned jsem se musel dozvědět víc. Čím déle jsem pátral, tím více rostlo moje nadšení. Proto jsem neváhal a už v listopadu loňského roku podal přihlášku. Foto: Shutterstock stáž 23 červenec/září 2020 | jednička v praxi na prasatech v celkové anestezii. Rozděleni do čtyř pracovních skupin jsme se na operačních sálech střídali vždy po dvou skupinách v jeden den. Část týmu nacvičovala výkony na preparátech ex vivo, část ty samé výkony prováděla in vivo na prasatech. Vybraní studenti pak pomáhali anesteziologickému týmu s uvedením zvířat do celkové anestezie. Byl kladen velký důraz na to, aby se vždy dostalo na každého účastníka kurzu.

Na chvíli chirurgem

Já sám jsem měl v roli hlavního operatéra příležitost provést kolem dvaceti zákroků na živém praseti a přibližně stejně tolik jich také „odasistovat“ svým kolegům. A to už vůbec nepočítám množství procedur na preparátech ex vivo. Mimo jiné jsem měl příležitost si vyzkoušet cholecystektomii, našívání střevních anastomóz, resekci jater nebo nefrektomii. Byl to velmi naplňující pocit, kterých je během studia pomálu. Najednou jsem nebyl medik na sále, který může maximálně držet háky a je rád, když ho nechají zašít kůži. Byl jsem chirurg, jenž metodicky a šetrně postupuje ke zdárnému a bezpečnému dokončení operačního výkonu.

Bez teorie není praxe

Mimo praktická cvičení nám byla představena experimentální chirurgie jako celek. Formou přednášek jsme se mohli dozvědět více o možnostech, ale i limitech oboru. Zvláštní pozornost byla věnována problematice etického zacházení s pokusnými zvířaty, základům vědecké práce a tkáňového inženýrství. Za sebe bych vypíchl přednášku o softwarových modelech a neurálních sítích a potenciálu jejich uplatnění v experimentální práci. Představeny byly i běžící projekty oddělení experimentální chirurgie. Nejvíce mě zaujal projekt repopulace decelularizovaných jater buňkami hostitele. Ten, ač v počátcích, by mohl do budoucna řešit problém nedostatku dárců pro transplantace.

Došlo i na zábavu

O víkendu byl pro studenty zorganizován společenský volnočasový program zahrnující výlet do Prahy a Mariánských lázní. Dostatek prostoru vyměnit si dojmy a zkušenosti s ostatními studenty a lektory byl i během zahradních grilovacích party, které pro nás byly uspořádané.

Intenzivní praxe

Celkově byla letní škola poměrně náročnou záležitostí, která však dalece předčila moje očekávání. Výuka začínala ráno kolem deváté hodiny a končila pozdě odpoledne. Poskytla však účastníkům nezaměnitelnou zkušenost. Celkem se nám podařilo ve dvou týdnech nashromáždit přibližně 40 hodin intenzivní praxe, rozšířit si obzory, získat rozsáhlejší pojem o oboru experimentální chirurgie a sdílet zkušenosti se studenty ze zahraničí. Velkou výhodou pro studenty z Česka je možnost získání grantu na pokrytí nákladů na kurz.